Záporožská jaderná elektrárna FOTO: Maxim Gavrilyuk / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Maxim Gavrilyuk / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
Ruští vojáci podle společnosti Enerhoatom podminovali elektrické bloky Záporožské jaderné elektrárny. Hrozí tak jejich odpálení, což potvrdil i velitel tamní ruské posádky Valerij Vasiljev. Mnoho lidí si proto logicky pokládá otázku, co by se stalo, pokud by Rusové opravdu hrozbu splnili a elektrárnu vyhodili do povětří.
„Buď tu bude ruská země, nebo spálená poušť,“ pohrozil Valerij Vasiljev. Že nejde o plané hrozby, ujistil mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Ukrajiny Andrij Jusov, jenž informace o podminování jaderného zařízení potvrdil.
Novoje Vremja oslovilo odborníky, aby naznačili, co by se v případě exploze stalo. Ostatně z roku 1986 již existuje precedens, když vybuchl jaderný reaktor elektrárny v Černobylu. Ovšem zatímco tehdy šlo z ruské strany o nešťastnou náhodu zaviněnou nevhodným pokusem, teď by šlo o promyšlený čin s cílem co nejvíce uškodit. K posouzení možných následků katastrofy vycházeli experti z charakteristik zaznamenaných právě při havárii černobylské jaderné elektrárny.
Nejdůležitějším faktorem pro srovnání je množství jaderného paliva. U čtvrtého energetického bloku v Černobylu bylo asi 2000 palivových souborů, v Záporoží jich je přibližně 18 000 v šesti reaktorech a ve skladu vyhořelého paliva. Odhad následné katastrofy tak počítá s následky, které by byly desetkrát větší.
Potenciálně kontaminované území s různým stupněm zamoření je odhadováno na 2 miliony kilometrů čtverečních, což je rozloha, do které by se Ukrajina vešla třikrát, a ještě by kus bylo potřeba doplnit. Uzavřená zóna, která by kvůli zamoření byla absolutně neobyvatelná, by dosahovala rozlohy až 30 000 kilometrů čtverečních, což je plocha odpovídající deseti současným uzavřeným zónám v okolí Černobylu.
Prakticky celý Záporožský region by byl ztracen pro běžný život, a hlavně pro jakékoliv zemědělství. Řeka Dněpr by byla znečištěna po desítky, možná i stovky let.
Jak silné ozáření by hrozilo na území Ukrajiny, Ruska, Běloruska a Evropy, by záviselo na síle a směru vanoucího větru. Každopádně mrtví v Záporoží by se počítali na desítky tisíc, minimálně dva miliony lidí by musely být evakuovány, respektive trvale přesídleny.
Nehodu v jaderné elektrárně v Záporoží však nemusí zavinit úmyslné vyhození do povětří. Tragickou řetězovou reakci může spustit i náhodný zásah dostatečně silného projektilu, či dokonce jen rozsáhlý požár. V tuto chvíli podle zpráv z elektrárny umístili okupanti nálože do strojovny prvního energetického bloku, kde je umístěn turbogenerátor a desítky tun hořlavých technických olejů.
Předseda Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk v této souvislosti vyzval světové společenství, aby reagovalo na hrozby Ruské federace, protože v sázce je nejen osud Ukrajiny, ale celé planety. Záporožská jaderná elektrárny je totiž největší v Evropě.
