Rusové jako zhrzená milenka. Na švédskou trojku si musejí nechat zajít chuť

GLOSA / Od doby, co před dvěma lety začali Švédové flirtovat se Severoatlantickou aliancí, chovají se k nim Rusové jako zhrzená milenka. Zkoušejí to po dobrém i po zlém, s větším či menším nádechem hysterie. Po vstupu Švédska do NATO srdceryvné scény vygradovaly.

Naposledy se ruská ambasáda ve Stockholmu pokusila zahrát na city minulý pátek, když na Telegramu připomněla stoleté výročí navázání diplomatických a obchodních vztahů mezi oběma zeměmi. Příspěvek ilustrují dobové články z ruských a švédských novin a přepis vzájemné korespondence.

„V těchto památných dnech musíme nicméně s lítostí konstatovat, že v březnu 2024 se švédské vedení, jak se zdá, rozhodlo upřednostnit všeobecné zavádění rusofobie pod pláštíkem mytické ‚západní solidarity‘ před pragmatickým partnerstvím se svým největším východním sousedem.“

Ani jedno švédské oko pak zřejmě nemělo zůstat suché při zmínce o tom, že jedna z moskevských ulic nese jméno bývalého švédského premiéra Palmeho, a ulice ve Stockholmu je zase nazvána podle první profesorky na světě, ruské matematičky Kovalevské. Sonda do historie sahá až do 9. století, kdy švédští Vikingové při svých výpravách do východní Evropy položili základy dnešního Ruska.

Ve snaze zdůraznit, jak jsou si obě země blízké, Rusové paradoxně připomínají cara Petra Velikého a krále Karla XII., kteří na počátku 18. století byli úhlavními nepřáteli, a porážka u Poltavy byla pro Švédy jednou z nejhorších v historii. Tohoto faktu v lednu využil senátor Alexej Puškov, který patří k největším jestřábům v kremelské zahraniční politice.

Když představitelé Švédska vyzvali občany, aby se začali připravovat na válku s tím, že největší hrozbou je Rusko, Puškov je označil za paranoiky, kteří se zřejmě od porážky u Poltavy nemůžou uklidnit. O dva týdny později je kvůli žádosti o vstup do NATO nazval idioty bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv.

V souvislosti s blížícím se členstvím Švédska v NATO na konci února zazněly dokonce výhrůžky, že Rusko přijme „protiopatření politické a vojensko-technické povahy, aby minimalizovalo hrozby pro svou národní bezpečnost“. První reakce ambasády ve Stockholmu poté, co Švédsko do aliance vstoupilo, se nesla ve výsměšném tónu: vrátili jste se do středověku, takhle prosperita a mír nevypadají.

Rusové přitom opakovaně apelují na neutralitu, které se Švédové drželi více než dvě stě let. „Doufáme, že nehledě na drsnou protiruskou propagandu v takzvaných ‚nezávislých‘ a zvenčí kontrolovaných médiích Švédsko v sobě nalezne síly a ochotu obnovit dobré sousedské vtahy s Ruskem pro blaho našich národů.“

A co na to Švédsko? Ministr obrany Pål Jonson před časem řekl, že „Rusko ve svých prohlášeních používá různé formy dezinformací“, takže se k nim nebude vyjadřovat. Nicméně předposlední příspěvek o návratu do středověku okomentoval podplukovník Joakim Paasikivi ze Švédské univerzity obrany: „Ukazuje to, jak jsou neschopní vidět věci ze širší perspektivy. Nerozumí nejen nám, ale ani demokracii.“

Podle všeho se tak proslulá tolerance Švédů na Rusko nevztahuje. Žádnou „švédskou trojku“ s ním a s NATO nepřipouští.