Vladimir Putin a bývalý velitel ruských jednotek nasazených na Ukrajině Sergej Surovikin FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Rusko už nebude ve světové politice hrát žádnou významnou roli, bude vystřídáno Čínou a agresi Kremlu zastaví jedině vítězství Ukrajiny. Plyne to z celosvětového průzkumu, který uskutečnila Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) spolu se St. Anthony’s College na Oxfordské univerzitě.
Studie byla prezentována v předvečer ročního výročí brutální ruské agrese vůči Ukrajině. K samotnému sběru dat došlo na přelomu roku v deseti evropských zemích (Dánsko, Estonsko, Francie, Německo, Velká Británie, Itálie, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Španělsko) a v pětici států mimoevropských (Čína, Indie, Turecko, Rusko a USA).
„Kvůli napjaté domácí politické a sociální situaci v Rusku a špatné kvalitě internetu v malých městech v Indii“ byly podle výzkumníků průzkumy v těchto dvou zemích prováděny metodou osobních rozhovorů. A jak autoři studie zdůrazňují, výsledky z Ruska a z Číny je třeba interpretovat opatrně, „vzhledem k možnosti, že se někteří respondenti mohou cítit omezeni ve svobodě projevu“.
Výsledky ukazují, že válka na Ukrajině konsolidovala západní země. Evropané i Američané jsou totiž jednotní v názoru, že Rusko se stalo jejich zapřisáhlým nepřítelem a oni teď musejí pomoci Ukrajině vyhrát. Budoucí světový řád budou podle jejich názoru nejspíše určovat dva bloky v čele s USA a Čínou.
Naopak obyvatelé Číny, Indie a Turecka jsou pro urychlené ukončení války, i kdyby se Ukrajina musela vzdát části svého území. Nezápadní země a Rusko považují za pravděpodobnější poválečné nastolení spíše multipolárního než bipolárního světového řádu.
Během roku a ve světle do popředí vystupujících válečných zločinů a zvěrstev, jichž se ruská armáda na Ukrajině dopouští, došlo k posunu nálady západních vlád i občanů od názoru, že nepřátelské akce je třeba co nejdříve zastavit, k tomu, že jedině ukrajinské vítězství zastaví agresi Kremlu. V Indii, Turecku a v Číně dává sice většina lidí přednost tomu, aby válka skončila hned, a to i s územními ústupky ze strany Kyjeva, ale zároveň se skoro třetina dotázaných v těchto zemích domnívá, že by Ukrajina měla dobýt zpět celé území okupované Ruskem.
„Rusové jsou nepřátelé, v lepším případě jen soupeři,“ domnívá se naprostá většina Evropanů a Američanů. Budoucí vztahy s Ruskem budou podle nich konfrontační. Nadpoloviční většina Evropanů je pro zákaz dodávek ropy i plynu z Ruska, jen necelá čtvrtina by v obchodování pokračovala.
Mimo Evropu a také v Turecku je Putinův Kreml považován spíše za spojence nebo partnera. Domnívá se to 51 % Indů, 35 % Číňanů a 14 % Turků. V Evropské unii tento názor zastávají jen 3 procenta lidí, ve Velké Británii dokonce pouhé procento.
Výzkum však také ukázal, že mimo Evropu panuje skepticismus ohledně tvrzení, že Západ poskytováním pomoci Ukrajině chrání demokracii. Většina čínských a tureckých respondentů se domnívá, že západní podpora je motivována především touhou zajistit si vlastní bezpečnost nebo dominanci v regionu.
Jedním z nejpozoruhodnějších zjištění průzkumu je, jak vidí občané zúčastněných států situaci po skončení války. Většina dotázaných, ať už z Evropy, nebo mimo ni, se domnívá, že liberální světový řád v čele s USA v současné době upadá. V Evropě i v USA převládá názor, že se vrací bipolární svět, v němž pozici Ruska nahradí v „souboji“ s USA Čína.
Naproti tomu nezápadní země věří, že Západ bude sice silný, ale nebude světu nijak dominovat. Tato pozice připadne buď Číně, nebo půjde o multipolární uspořádání světa.
