Ruský vůdce Putin veřejně prohlásil, že státy v Pobaltí vyhazují ruské občany za hranice, což ohrožuje samotnou bezpečnost Ruska. Institut pro studium války ISW v tom spatřuje pokus připravit si půdu pro agresi vůči Litvě, Lotyšsku a Estonsku.

„To, co se nyní děje v Lotyšsku i v ostatních pobaltských republikách, kde jsou Rusové jednoduše vyhazováni za hranice, to jsou velmi vážné věci, které přímo ovlivňují bezpečnost naší země,“ poznamenal Putin během setkání s vedoucími představiteli obcí v Rusku.

Podle ISW ruský prezident zesílil zejména dlouhodobou snahu Kremlu nastavit informační podmínky pro budoucí eskalaci proti pobaltským zemím, pravděpodobně jako součást svého širšího úsilí oslabit NATO.

Jako záminka mu slouží například změny lotyšského imigračního zákona, které stanovily, že ruským občanům v Lotyšsku pozbylo povolení k trvalému pobytu platnost v září 2023, a byli tak povinni se do 30. listopadu 2023 řídit obecným postupem pro získání statusu trvalého pobytu EU v Lotyšsku, včetně složení zkoušky z lotyšského jazyka.

Následně v prosinci lotyšský úřad pro záležitosti občanství a migrace uvedl, že ze země bude deportováno asi 1200 ruských občanů, kteří ve stanovené lhůtě nepožádali o nové povolení k pobytu.

Dále čtěte

Oběť neonacistů a rusofobie, okomentovala Zacharovová deportaci šéfa Sdružení lotyšsko-ruské spolupráce

Šéf Sdružení lotyšsko-ruské spolupráce Boris Katkov, který je občanem Ruské federace, byl vyhoštěn z Lotyšska kvůli své dlouhodobé a systematické činnosti…

„Putin dlouho používal expanzivní definici ruské suverenity a bagatelizoval suverenitu bývalých sovětských republik a Rusko dlouho tvrdilo, že má právo chránit své krajany v zahraničí, včetně etnických Rusů a rusky mluvících za hranicemi Ruska,“ napsal ISW, podle kterého sice není zatím patrný žádný náznak, že by Rusko zaútočilo na Pobaltí, ale je jasné, že ruský vůdce „může nastavovat informační podmínky pro budoucí agresivní ruské akce v zahraničí pod záminkou ochrany svých krajanů“.

ISW připomnělo, že Putin nedávno, v polovině prosince 2023, pohrozil dokonce Finsku a zopakoval názor, který ilustruje, že pokračuje v prosazování požadovaných změn v alianci NATO, které by se rovnaly jejímu rozpadu. Putin podle ISW totiž spojuje údajné bezpečnostní hrozby pro Rusko ve východní Evropě s „politikou otevřených dveří“ NATO, tedy základním principem aliance zakotveným v její chartě, která jí dává svobodu přijímat nové členy. 

Jak se ve své analýze domnívá ISW, vede Kreml a s ním spříznění aktéři informační operace a hybridní válku zaměřenou na destabilizaci NATO; nyní „možná nastavují informační podmínky pro možné budoucí agresivní ruské akce proti zemím NATO a jejich sousedům“.