Symbolem Putinových válečných zločinů se stali brutálně povraždění civilisté v Buči. FOTO: ČTK/AP/Vadim Ghirda
FOTO: ČTK/AP/Vadim Ghirda
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva zveřejnil zprávu o masakrech civilistů na ukrajinských územích okupovaných ruskou armádou během první etapy invaze na Ukrajinu. Zástupci OSN zdokumentovali vraždy civilistů, ke kterým došlo mezi 24. únorem a 6. dubnem letošního roku ve 102 městech a vesnicích v regionech Kyjev, Černihiv a Sumy. Vraždy civilistů spáchané na jiných územích osvobozených Ukrajinou zpráva neobsahuje.
„Na počátku dubna, po několika týdnech bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami, ustoupily ruské jednotky z těchto tří regionů. Brzy poté se začala objevovat těla mrtvých civilistů v různých městech a vesnicích těchto tří oblastí. Značný počet těl nesl známky svědčící o tom, že oběti byly úmyslně zabity,“ píše se ve zprávě.
Informace jsou založeny na výpovědích očitých svědků a jsou vždy potvrzovány i z dalších zdrojů, včetně zvukových či fotografických důkazů, lékařských zpráv, trestních spisů a soudních dokumentů.
OSN zdokumentovala a potvrdila ve zmiňovaných třech oblastech smrt nejméně 441 civilistů. Šlo o 341 mužů, 72 žen, 20 chlapců a 8 dívek. Dostupné informace však naznačují, jak zpráva upozorňuje, že vražd bylo pravděpodobně spácháno „výrazně více“.
Vraždy byly páchány na celém okupovaném území, ale některé lokality byly postiženy více. Nejtragičtější situace nastala v Buči, kde zpráva OSN zdokumentovala zabití 73 civilistů a kde se ještě stále pokračuje v potvrzování masakru dalších 105 civilních osob.
Zpráva se podrobně věnuje okolnostem smrti 100 lidí, z nichž 57 se stalo obětí brutálních masakrů. V 88 % případů byli zavražděnými civilisty muži, které ruské jednotky zadržely a následně usmrtily kvůli podezření z napomáhání ozbrojeným silám Ukrajiny. Civilisté byli vražděni buď rovnou na místě, kde byli zadrženi, nebo ve sklepech, garážích, opuštěných domech a dalších místech, která byla často přeměněna na mučírny. „Přinejmenším v jednom případě byly na těle jedné z obětí nalezeny známky odpovídající sexuálnímu násilí,“ upozorňuje zpráva na další ruské zvrácenosti. Oběti byly ve většině případů nalezeny se svázanýma rukama a se známkami mučení na těle. „Doba zadržení před popravou se pohybovala od několika hodin až po několik týdnů,“ uvádí zpráva.
Dalších 43 osob (27 mužů, 13 žen a 3 chlapci) zemřelo poté, co byli zabiti na silnici. Šlo o lidi, kteří šli do práce, případně nesli jídlo či léky svým blízkým, případně se snažili opustit válečnou zónu. V žádném z těchto případů podle OSN ruští vrazi nijak „nerozlišovali mezi vojáky a civilisty a nepřijali žádná opatření na ochranu civilistů“.
„Okolnosti masakrů silně ukazují, že popravy mohou být považovány za válečný zločin ve formě předem promyšlené vraždy, což je závažným porušením Ženevských konvencí,“ hodnotí zjištěné důkazy zpráva OSN.
Nicméně k 31. říjnu, tedy k termínu, kdy byl ukončen sběr dat, strany konfliktu podle OSN „neudělaly příliš velký pokrok“ v postavení přímých pachatelů zabíjení civilistů nebo jejich velitelů před soud. Ukrajina, navzdory nemalým zdrojům, které jsou na to vyčleněny, a podpoře mezinárodních expertů, považuje podle OSN za obtížné zajistit rychlé a důkladné vyšetřování vzhledem k potížím se zadržením podezřelých. Rusko neprojevuje vůbec žádný úmysl kohokoliv za válečné zločiny potrestat.
„Ruské ozbrojené síly důsledně nedodržují pravidla vedení nepřátelských akcí a o zacházení s osobami, které spadají do jejich působnosti. To vyvolává vážné obavy ohledně rozsahu instrukcí a výcviku v oblasti ochrany lidských práv a vysvětlení zásad mezinárodního humanitárního práva poskytovaného vojákům před zahájením a v průběhu vojenského nasazení,“ hodnotí úroveň ruské armády zpráva OSN, která zároveň poukazuje na nedostatek účinného velení a řízení a nedostatečný disciplinární systém, který by řešil porušování těchto pravidel, i na neochotu ruské strany cokoliv vyšetřit.
