Ukrajinští vojáci v zákopu ve východní části země. (ilustrační foto) FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
ANALÝZA / V předposledním listopadovém týdnu zaznamenaly ruské ozbrojené síly na Ukrajině rekordní zisky, když obsadily téměr 235 kilometrů čtverečních území. Nejrychleji postupovaly na jihu země, kde se jim podle projektu DeepState podařilo zabrat celkem 187 kilometrů čtverečních území. Největší postup zaznamenaly u města Velyka Novosilka. Ještě ani neskončil listopad a Rusko se zmocnilo na Ukrajině většího území než za celý říjen.
Ruská vojska nepostupovala jen na jihu. Z analýzy ruského nezávislého webu Agentstvo vyplývá, že další území Rusko získalo u Pokrovsku. Od okraje města, které je pro ukrajinskou armádu zásadním logistickým uzlem a které je jedním z cílů ruské ofenzivy v Donbasu, ruské síly nyní dělí vyšší jednotky kilometrů. Po jeho dobytí by mohlo hrozit úplné obsazení Doněcké oblasti.
Vladimir Putin by se tím přiblížil ke splnění části svého deklarovaného cíle vytlačit ukrajinská vojska z Doněcké oblasti. Už v létě ruský prezident na setkání s představiteli ministerstva zahraničí řekl, že podmínky míru jsou „velmi jednoduché“. „Ukrajinská vojska musí být zcela stažena z Doněcké a Luhanské lidové republiky (loutkové kvazistáty, vyhlášené na území Doněcké a Luhanské oblasti, pozn. red.), Chersonské a Záporožské oblasti. A upozorňuji na to, že z celého území regionů v jejich administrativních hranicích.“
Rusko na Ukrajině postupuje bez přestávky už od letošního jara, kdy padlo město Avdijivka nedaleko Doněcku, administrativního centra východoukrajinské oblasti, což později vedlo k dalšímu ruskému zisku města Vuhledar. Tak rychlý postup jako na podzim ruská armáda nezaznamenala přinejmenším od začátku letošního roku.
Válka není v patové situaci, jak se mohlo zdát v loňském roce
Velké zisky ruské armády na Ukrajině navázaly na už dřívější zprávy o rychlém ruském postupu. V předposledním listopadovém týdnu Rusko překonalo rekord stanovený jen o několik týdnů dříve. Tehdy během jednoho týdne na konci října obsadilo Rusko 196 kilometrů čtverečních území pod kontrolou Kyjeva. V listopadu přesáhly ruské zisky přes 600 kilometrů čtverečních. Jde o území zhruba o sto kilometrů větší, než jaké ruské síly získaly za celý říjen, kdy Rusko podle projektu DeepState, který má blízko k ukrajinskému ministerstvu obrany, obsadilo 490 kilometrů čtverečních.
Rychlý postup ukazuje, že válka není v patové situaci, jak se mohlo zdát v loňském roce, kdy se o postup pokoušela na východě země Ukrajina. O ofenzivu, od které si Kyjev i západní partneři slibovali prolomení ruských obranných pozic a postup k Tokmaku ve směru na Azovské moře. V případě úspěchu by fakticky došlo k rozdělení ruské armády na Ukrajině na dvě poloviny a s tím k navázaným logistickým problémům.
Kyjev ale nyní tahá za kratší konec válečného provazu. Na jihu země se podle amerického Institutu pro studium války ruské síly od začátku podzimu zmocnily více území než za celý rok 2023. V okolí měst Pokrovsk, Kurachove, Vuhledar a Velyka Novosilka obsadila ruská armáda od 1. září 2024 více než tisíc kilometrů čtverečních. Za celý loňský rok to bylo 387 kilometrů čtverečních. Rusové objevili slabá místa ukrajinské obrany. Zároveň ale postupují pomaleji než na začátku války.
Podle zdrojů z ukrajinské rozvědky se ruské síly připravují na útok na město Záporoží, které leží 30 kilometrů od frontové linie. Zapojit by se do ofenzivy mohlo až 130 tisíc ruských vojáků. Pro Ukrajinu má město strategický význam. Je jedním ze tří zbývajících center těžkého průmyslu v zemi a má zásadní význam pro přežití Ukrajiny jako státu.
Krvavý podzim ruských vojsk na Ukrajině
Za současný postup Rusko platí obrovskou cenu. Podle analýzy údajů z otevřených zdrojů ruský servis stanice BBC ve spolupráci s ruským nezávislým webem Mediazona spočítal, že na Ukrajině zemřelo už 80 tisíc ruských vojáků od začátku války. Předpokládá se, že na jednoho mrtvého vojáka v podobných konfliktech připadají tři až čtyři zranění. Celkové ruské ztráty od začátku války na Ukrajině se tak mohou pohybovat mezi zhruba 320 až 400 tisíc mrtvých a zraněných.
Kreml je za podzimní postup ochotný platit vysokou cenu. Podle ukrajinského ministerstva obrany ruské síly utrpěly v listopadu rekordní ztráty na technice i vojenském personálu. Zranění utrpělo, bylo zabito nebo zajato 45 720 ruských vojáků, kteří se už dále nemůžou účastnit bojových operací.
Ukrajinské síly také podle ministerstva obrany zničily 307 ruských tanků, 899 obrněných bojových vozidel a 884 kusů dělostřelectva. Podle výpočtů ministerstva se hodnota zničených ruských zbraní a techniky v listopadu odhaduje na více než tři miliardy dolarů. Jde o vyšší čísla než v září a říjnu.
Podle projektu Oryx, který se zabývá fotodokumentací ruských i ukrajinských ztrát a dokumentuje potvrzeně zničenou, opuštěnou či zajatou techniku, od začátku října do první třetiny listopadu ztratila ruská armáda 695 kusů techniky. Ukrajinské ozbrojené síly ve stejné době přišly o 276 kusů techniky. Obecně platí, že reálné ztráty jsou o něco vyšší, než udává projekt, a nižší, než jaké počty hlásí bojující strany.
V září ztratila ruská armáda podle projektu Oryx celkem 547 kusů techniky, v srpnu 434, v červenci 584 a v červnu 576. Ukrajinská armáda začala ztrácet více techniky v srpnu, kdy odstartovala invazi do Kurské oblasti. Zvýšené tempo ruské ofenzivy si vybírá svou daň. Ruské ztráty na frontě se na podzim výrazně zvýšily, zatímco Rusko pokračovalo v postupu v doněckém sektoru fronty s cílem dobýt města Pokrovsk a Kurachove.
Rozhodne 800 kilometrů čtverečních o poválečném uspořádání?
Rusko ale netlačí jen na východě. V srpnu dokázal Kyjev překvapivým vpádem do Kurské oblasti přenést válku i na ruské území, odkud se ruským vojskům dosud nepodařilo ukrajinské jednotky vytlačit. Maximální plocha kontrolovaná ukrajinskou armádou v Kurské oblasti činila 1376 kilometrů čtverečních. „Nyní je tato oblast samozřejmě menší,“ řekl agentuře Reuters zdroj z ukrajinského generálního štábu s tím, že Ukrajina v oblasti na západě Ruska kontroluje asi 800 kilometrů čtverečních.
Od začátku ofenzivy v srpnu letošního roku se do oblasti shromáždilo přes 50 tisíc vojáků. „Nepřítel zesiluje své protiútoky,“ uvedl zdroj z ukrajinského generálního štábu. Kyjev má podle něj v úmyslu udržet zbývající území pod svou kontrolou „tak dlouho, dokud to bude vojensky odůvodnitelné“.
Ruští vojáci dopravují vojenské vybavení do Kurské oblasti v Rusku po překvapivém ukrajinském útoku. FOTO: Profimedia.cz
FOTO: Profimedia.cz
A vojensky odůvodnitelné to bude pravděpodobně do doby, než zvolený prezident Spojených států Donald Trump usedne v Bílém domě. Alespoň to vyplývá z informací BBC, podle které ukrajinské vojenské velení vojákům v Kurské oblasti sdělilo, že do té doby musí na ruském území vydržet.
Inaugurace staronového prezidenta Spojených států je naplánována na 20. ledna příštího roku. A ke stejnému datu zřejmě míří i Vladimir Putin, který usiluje o znovuzískání území ztraceného ve prospěch Ukrajiny ještě před tímto dnem.
Kyjev zřejmě doufal, že srpnovou ofenzivou přinutí Moskvu přemístit jednotky z východu Ukrajiny a zpomalí tam její postup. Tlak ale nepovolil a někteří experti varují, že ukrajinská fronta může zkolabovat, protože ruská ofenziva zrychluje. Kyjev hrál možná až moc vabank a risk se zřejmě zcela nevyplatil. Jednotky a technika přesunutá do Kurské oblasti chybí na východní frontě. Rusko postupuje a Ukrajina hledá pevnou půdu pod nohama na východě země i v Kurské oblasti.
Právě Kurská oblast ale může sehrát roli v případném budoucím rokování o poválečném uspořádání. Rusko po vytlačení z předměstí Kyjeva a Charkovské oblasti na podzim roku 2022 cílí na zisk čtyř východních oblastí Ukrajiny. To potvrzují i výše zmíněná slova Vladimira Putina, když v létě letošního roku řekl, že podmínkami míru je stažení Kyjeva z Doněcké a Luhanské lidové republiky (loutkové kvazistáty, vyhlášené na území Doněcké a Luhanské oblasti, pozn. red.), Chersonské a Záporožské oblasti.
Už v září roku 2022, několik měsíců po začátku války tyto oblasti Vladimir Putin anektoval podpisem smlouvy o jejich připojení k Ruské federaci. Moskva však v současné době tato území neovládá. Pod kontrolou Moskvy je zhruba 70 až 80 procent jejich území, přičemž přibližně 26 tisíc kilometrů čtverečních stále drží ukrajinské jednotky.
Z pohledu Kremlu je ale osud těchto čtyř oblastí „fait accompli“. Rusko ale stále ovládá i relativně malá území Charkovské a Mykolajivské oblasti. Rusko by mohlo být podle zdrojů agentury Reuters z okolí Kremlu otevřené jednání o stažení z těchto území. Právě tady by mohla hrát kurská operace význam, kdyby se Ukrajina stáhla z Ruska a Rusko naopak z Charkovské a Mykolajivské oblasti.
Čekání na Trumpa a jeho plán
Zásadní roli v příběhu míru na Ukrajině a poválečného uspořádání hraje Donald Trump. Právě na jeho usednutí do Bílého domu zřejmě obě strany konfliktu čekají. Všechny návrhy jeho poradců, jak ukončit přes tisíc dní trvající válku v Evropě, které se dostaly do médií, zahrnují zmrazení současné frontové linie a pozastavení jednání o členství Ukrajiny v NATO.
Podle amerického The Wall Street Journal Trumpův tým navrhuje zmrazení frontové linie vytvořením demilitarizované zóny. Na zajištění bezpečnosti Ukrajiny by se neměly podílet Spojené státy ani kontingenty OSN a žádné další organizace financované Spojenými státy, které by mohly zaplatit vojenský výcvik nebo poskytovat jakoukoli jinou podporu, ale „neposílaly by americké muže a ženy na podporu míru na Ukrajině“.
Pokud chceme zastavit horkou fázi války, musíme vzít pod deštník NATO území Ukrajiny, které máme pod kontrolou.
Podle plánu se předpokládá, že by Spojené státy nadále poskytovaly Ukrajině zbraně k odstrašení Ruska před další agresí. Dříve, připomněl americký deník, poradci hovořili o plánu mírového urovnání, který mimo jiné předpokládal pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, aby Kyjev souhlasil s mírovými jednáními. Mezi současnými návrhy je i odmítnutí plánů Ukrajiny vstoupit do NATO na dobu nejméně 20 let.
To zřejmě není něco, s čím by Kyjev nesouhlasil, i když pomalu připouští dočasnou ztrátu území na východě země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by dohoda o příměří mohla být uzavřena, pokud by se ukrajinské území, které ovládá Kyjev, dostalo „pod deštník NATO“ – což by mu umožnilo později „diplomatickou cestou“ vyjednat návrat zbytku území.
„Pokud chceme zastavit horkou fázi války, musíme vzít pod deštník NATO území Ukrajiny, které máme pod kontrolou,“ řekl Zelenskyj v pátek v rozhovoru pro Sky News. Vstup Ukrajiny do NATO je ale pro Vladimira Putina červenou linií. Navíc je otázkou, jak by bylo možné získat diplomatickou cestou území, která Kreml považuje za svoje, a zda tedy slova o pozdějším jednání o takových otázkách nejsou pouze tichým souhlasem s anexí.
Už toho bylo dost. Dvě možnosti pro Zelenského a Putina
Dynamika války na Ukrajině se v posledních měsících mění. Po své inauguraci dostane Donald Trump do rukou trumf v podobě zbraňových systémů dodávaných Ukrajině, se kterými se může pokusit o jakési dvojkolejné řešení. Na jedné straně může tlačit na prezidenta Zelenského s tím, že pokud nepřistoupí na jeho podmínky zmrazení konfliktu, stopne vojenskou podporu pro Ukrajinu.
Ta je pro Kyjev zásadní. Podle Kielského institutu pro světové hospodářství, který sleduje pomoc Ukrajině, necelých 57 miliard eur vojenské pomoci směřovalo do země ze Spojených států. Německo v porovnání s tím Ukrajinu podpořilo více než zhruba pětinou vojenské pomoci. A Evropa si v současné době nemůže dovolit financovat válku na Ukrajině sama.
Na druhé straně může Trump tlačit i na prezidenta Putina s tím, že už má jeho ukrajinského dobrodružství dost a má válku co nejrychleji ukončit. Možná i proto Vladimir Putin v současné době nehledí na ztráty a doufá, že ještě před nástupem Trumpa získá pod svoji kontrolu co největší území.
Pokud ale Putin Trumpa neposlechne v domnění, že jeho vojska postupují, a nemá tak důvod k mírovým jednáním, může staronový americký prezident dodat Ukrajině takové zbraňové systémy a v takovém množství, že se o nich Kyjevu za necelé tři roky od začátku invaze ani nesnilo.
Slova mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova naznačují, že by možná mohl směřovat k druhé variantě. „Prezident už také řekl, že nějaká varianta zmrazení tohoto konfliktu nám nebude vyhovovat, pro nás je důležité dosáhnout našich cílů, které jsou všem dobře známy,“ řekl Dmitrij Peskov deníku Kommersant.
Končící Joe Biden mezitím urychlil zasílání vojenské pomoci Ukrajině. S obavami, že nová administrativa dodávky omezí ve snaze dotlačit Ukrajinu k jednání, a doufá, že urychlenými dodávkami zbraní posílí pozici Kyjeva a jeho obranyschopnost. Podle mluvčího Pentagonu měla Bidenova administrativa před volbami v úmyslu dodat zbývající pomoc do dubna. Nyní se úředníci snaží co nejvíce pomoci poslat do ledna.
Nějaká varianta zmrazení tohoto konfliktu nám nebude vyhovovat, pro nás je důležité dosáhnout našich cílů.
Další zdroje ale naznačují, že by se Putin mohl přiklonit i k první možnosti v budoucnu nastolené Donaldem Trumpem. Prezidentská administrativa podle zdroje deníku Kommersant předpokládá, že válka na Ukrajině „skončí, a je třeba se na to připravit“. Kreml zároveň chce, aby konec války společnost vnímala jako vítězství.
Regionální úřady by se při budování „obrazu vítězství“, jak bylo údajně popsáno na semináři pro vicegubernátory uspořádaném prezidentskou administrativou, měly zaměřit na „klidnou většinu“, a ne na „rozzlobené vlastence a liberály“. Podle prezidentské administrativy většinu Rusů „uspokojí dosažení prezidentem vytyčených cílů (denacifikace a demilitarizace Ukrajiny, pozn. red.) stejně jako zachování nových území pro Rusko,“ řekl zdroj obeznámený s obsahem semináře.
Donald Trump i Vladimir Putin mají jedno společné. Jsou nevyzpytatelní. Jak se změní největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války, tak zřejmě uvidíme, až Donald Trump skutečně usedne v Oválné pracovně. Rusko i Ukrajina čekají, doufají a pracují na tom, aby váhy byly nakloněny v jejich prospěch.
