Padlí ruští vojáci na Ukrajině. FOTO: Wikimedia Commons / Ministerstvo obrany Ukrajiny / CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / Ministerstvo obrany Ukrajiny / CC BY 4.0
NÁZOR / Daň, kterou Rusové zaplatí za svou snahu postoupit letos na Ukrajině, bude krvavá. Letní ofenziva vytváří ještě větší tlak na ruské velení i vojáky. Ten vede k rozmachu nesmyslné krutosti. Opět přibývá střelby na ty, kteří se chtěli vzdát nebo by zkusili ustoupit. Nezdá se, že by Rusové s pomocí této brutality byli schopni dosáhnout rozhodujícího průlomu na bojišti. O to krutější však pro ně letní ofenziva na Ukrajině bude.
K nalezení ilustrativního příkladu nemusíme chodit daleko. Došlo k němu nedávno, během aktivizace ruské fronty nedaleko Orichivu v Záporožské oblasti, kde se Rusové snaží v posledních měsících zvýšit tlak. Popsal to na sociálních sítích ukrajinský vojenský žurnalista Andrij Caplijenko, od kterého zprávu převzala ukrajinská média.
Ruský voják, kterého sledoval ukrajinský dron, se rozhodl vzdát a beze zbraně následoval bezpilotní letoun směrem k ukrajinským pozicím. Když to zjistili jeho ruští spolubojovníci, velitel dal rozkaz zahájit na něj palbu z minometu. Dezertér měl nakrátko štěstí, projektily ho nezasáhly a on pokračoval v cestě. Rusové na něj proto vyslali sebevražedný dron Molnija, proti kterému neměl šanci. Příslušníci ukrajinské armády všechno viděli, ale v této situaci neměli možnost mu nijak pomoci, konstatoval Caplijenko s tím, že muž měl využít dostupné linky a dohodnout se, jak celý proces zorganizovat lépe. Takto ho zabili jeho vlastní lidé.
Nejedná se o ojedinělý případ, kdy ruské jednotky začnou pálit z minometů a dalších zbraní na své dezertéry, často vojáky, kteří se ocitli v bezvýchodné situaci, protože utrpěli zranění anebo se nadlouho ocitli na pozicích bez jakéhokoli zásobování. Cesta do zajetí se pro ruské vojáky často stane cestou na smrt z rukou jejich vlastních spolubojovníků. Neméně nebezpečná situace jim však hrozí i ve chvíli, kdy by se rozhodli pozici opustit anebo zanechat beznadějného útoku.
O tom, jak depresivní a beznadějná může být situace v některý jednotkách, svědčí také nedávno zachycené telefonáty ruských vojáků, které s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu GUR publikoval ukrajinský list The Kyiv Post. Ukrajinci samozřejmě podobné informace zveřejňují rádi. Rozvědka telefonáty Rusů dlouhodobě sleduje a jejich publikace je koneckonců i nástroj informační války. Z řady obdobných materiálů zveřejněných v minulosti, včetně odpovídajících svědectví, se lze domnívat, že jde zpravidla o záznamy autentické.
V inkriminovaném telefonátu se jeden ruský voják svěřuje jinému s tím, že k jejich jednotce dorazili náboráři z tzv. bariérových jednotek. To jsou podle definice vojáci, kteří hlídají, aby jiní spolubojovníci neustupovali a neutíkali z bojiště. V takovém případě je mohou i zastřelit. „Přišli za námi a my jsme jim v podstatě řekli, ať jdou do p*dele. Nikam jsme nešli. Naši kluci byli v šoku, řekli jim, ať se jdou vys*at, to se zbláznili, nebo co?“ rozčiluje se mluvčí. Jeho protějšek reaguje také negativně a konstatuje, že to náboráře by měli zastřelit. Společně pak hovoří o zvěstech od jiných jednotek, za nimiž prý muži provádějící nábor podobných „dozorců“ rovněž přišli. Jejich rozhovor svědčí o tom, že podobný problém v ruské armádě existují, a naznačují také, že nejde o ojedinělý exces. Informace o tom, že jako bariérové jednotky sloužily některé oddíly čečenských bojovníků z řad tzv. kadyrovců, se během války na Ukrajině objevovaly již dříve. Podobně jako další zprávy o střelbě do vlastních.
Americký list The Washington Post ve své analýze nedávno upozornil na to, že ruská armáda, která zahájila svou letní ofenzivu, čelí zátěži závažných vnitřních problémů. Může se sice opřít o převahu v počtu mužů, dělostřeleckých nábojů nebo raket, na druhé straně se jí ale ani po letech války nepodařilo odstranit systémové nedostatky, které z ní činí velice neefektivní stroj, fungující na Ukrajině na principu výměny mrtvol za území. Oběti jsou sice součástí každé války, podle analytiků však letos Rusko nejspíš získá jen několik tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území (tedy jedno až dvě procenta ukrajinského území).
Ochota ruských mužů jít do války navíc podle ruských vojenských blogerů, které deník cituje, slábne. To se zejména projevuje tím, že k jednotkám míří celá řada problémových mužů se závislostí na alkoholu, nedostatečnou průpravou a předpoklady. Slábne podle nich rovněž ochota ruských dobrovolníků a dárců nadále podporovat ruské jednotky ve válce, která již trvá déle než 3,5 roku. Co naopak neslábne, je hrabivost některých velitelů, které popisují jako zkorumpované, požadující úplatky za to, že své muže nevyšlou na sebevražednou misi, kteří aplikují ve svých jednotkách drakonický režim trestů vrcholící tzv. vynulováním, tedy likvidací. Výsledkem je nízká morálka, časté dezerce a vysoce rozšířené zneužívání alkoholu a drog v řadách některých jednotek ruské armády. I ona ale samozřejmě nadále disponuje také kvalitními jednotkami s profesionálním velením a odhodlanými vojáky.
Bez ohledu na svou kondici má nyní ruská armáda s největší pravděpodobností dobýt alespoň jedno z pěti zbývajících velkých ukrajinských měst v Doněcké oblasti. Každé z nich je zhruba tak velké, jako byl Bachmut, který Rusové obsadili v roce 2023. Dobytí Bachmutu zabralo Rusům deset měsíců (od začátku srpna 2022 do poslední dekády května 2023) a jedná se o jednu z nejkrvavějších epizod celé války na Ukrajině.
Není pochyb o tom, že stupňující se úsilí o dosažení minimálně podobně ambiciózního cíle, jako bylo obsazení Bachmutu, povede k dalšímu rozšíření excesů v řadách ruských jednotek a vojáků podobných těm, o nichž jsem psal výše. Pokud se Ukrajině podaří opatřit si dostatek prostředků na svou obranu, ruské vojáky čeká nepochybně velice kruté a krvavé léto, a to i z rukou jejich vlastních spolubojovníků.
