Ilustrační foto FOTO: Bezav Mahmod / Försvarsmakten / se souhlasem
FOTO: Bezav Mahmod / Försvarsmakten / se souhlasem
Rusové opakovaně prohlašují, že NATO eskaluje bezpečnostní situaci v oblasti Baltského moře, ale jsou to jejich provokace a hybridní válka, kvůli nimž se napětí stupňuje. „Teplota v Baltském moři stoupá,“ konstatoval tento týden bývalý důstojník a expert na vojenskou strategii Joakim Paasikivi.
Narušování vzdušného prostoru NATO vojenskými letouny, zbrojení v blízkosti finských hranic či pohyb podezřelých plavidel takzvané stínové flotily přepravující sankcionovanou ruskou ropu z přístavů v Baltském moři. To jsou jen některé činnosti Ruska, které nutí spojence jednat.
Deník FORUM 24 již informoval například o tom, že Finsko se v nejbližších letech chystá kvůli rychlejšímu přesunu spojenců z přístavů v severním Norsku přejít z ruského rozchodu kolejí na evropský standard. NATO i jednotlivé země kolem Baltu bedlivěji dohlížejí na plavidla, která by mohla poškodit podmořské kabely, a neváhají proti nim zasáhnout.
Podle Joakima Paasikiviho se však Rusové nemusejí soustředit pouze na operace ve Finském zálivu a centrálním Baltu. Tvrdí, že v ohrožení může být například i všechna infrastruktura na pobřežních ostrovech mezi Finskem a Švédskem v Botnickém zálivu. „Ani to není oblast, kterou by Rusko vyloučilo. Mohou se zaměřit na cokoli, co jim připadá zajímavé,“ upozornil vojenský expert.
V této souvislosti zmínil projekt mostu přes Kvarken, pás moře mezi Finskem a Švédskem, který by obranné schopnosti spojenců posílil. „Zasáhnout most ve válce není pro nepřítele snadné, zejména pokud máte dobrou protivzdušnou obranu,“ podotkl Paasikivi.
Deník FORUM 24 již loni v srpnu informoval, že Finsko kvůli hrozbě ze strany Ruska usiluje o vybudování mostu mezi městy Umeå a Vaasa v nejsevernější části Baltského moře. V létě 2023 nová finská vláda do svého programu napsala, že chce prozkoumat možnosti „pevného spojení“ přes Kvarken.
„Stačí se podívat na mapu a zjistit, kde se teď realizují největší průmyslové investice a odkud v budoucnu může přijít hrozba. Chceš-li mír, připravuj se na válku,“ řekl deníku Dagens Nyheter Mathias Lindström, ředitel organizace Kvarkenská rada.
Poučení z Ukrajiny
„Finsko a Švédsko jsou značně závislé na dovozu i vývozu. Pokud dojde k narušení dopravy v Baltském moři, budou naše země čelit velkým problémům. Na Ukrajině vidíme, jak důležité je mít dopravní spojení, takže teď je ten správný čas jednat preventivně a za účelem odstrašení,“ dodal.
Začátkem tohoto týdne finská dopravní správa Trafikledsverket oznámila, že pevné spojení mezi Finskem a Švédskem je zcela reálné. „Vypracování analýzy bylo unikátní, neexistoval žádný hotový model, z něhož bychom mohli vycházet,“ uvedl v tiskové zprávě Aimo Huhdanmäki, šéf projektové skupiny Trafikledsverketu, který předběžnou studii vypracoval.
Odhaduje se, že přes most by denně projely přibližně 2 až 3 tisíce osobních a 500 až 600 nákladních automobilů. Pro srovnání – přes Öresundský most mezi Malmö a Kodaní denně přejede téměř 18 000 osobních a přibližně 1 800 nákladních automobilů.
Více než sto kilometrů
Význam nového mostu by však vzrostl, pokud by přístavy v jižním Finsku byly uzavřeny například v případě krize nebo války. Podle zprávy by spojení usnadnilo vojenskou mobilitu. Další výhodou by bylo, že cesta mezi oběma zeměmi by se zkrátila o několik hodin.
Nejlevnější variantou by bylo postavit most pro automobilovou dopravu, jehož maximální cena se odhaduje na necelých 200 miliard korun. Mělo by to však velký dopad na životní prostředí. Kvarken je přírodní rezervací, památkou světového dědictví UNESCO a lokalitou Natura 2000.
Aby se snížil dopad na životní prostředí, považují autoři studie za nejlepší alternativu železniční tunel. Pokud by došlo k jeho realizaci, s více než 100 kilometry by to byla nejdelší stavba svého druhu na světě. Nejdelší železniční tunel je dnes téměř o polovinu kratší.
