Rusové obecně sice zažívají největší blahobyt za posledních deset let, ale existují skupiny, které jsou ke své ekonomické situaci o poznání kritičtější. Také vyhlídky do budoucna nevnímá obyvatelstvo Ruské federace příliš růžově. To jsou hlavní závěry, k nimž dospěla studie Výzkumného institutu pro přechodové ekonomiky Finské banky.

Výzkumníci zjišťovali dopady útočné války vedené Ruskem na finance jeho domácností. Rok 2023 se podle jejich studie ukázal jako nejlepší za posledních deset let a ekonomická spokojenost Rusů dosáhla rekordní úrovně. „Hodně to souvisí s růstem mezd ve společnosti a ekonomickým blahobytem,“ řekl jeden z autorů zprávy Sinikka Parviainen.

Disponibilní příjem Rusů začal stagnovat po anexi Krymu v roce 2014. Kupní síla zůstávala dlouho slabá a úroveň z roku 2013 překročila až o deset let později. „Dnes se výrazně zlepšila,“ upozornil Parviainen.

Dále čtěte

„Sloužíte Kremlu, odejděte.“ Švédové chtějí ruskou pravoslavnou církev vyhnat z nového kostela

Jeho výstavbu z větší části financovala ruská státní společnost pro jadernou energetiku Rosatom a tamní pop „…

Ruská ekonomika je silně ovlivněna investicemi státu do válečného průmyslu. Když Putinův režim napumpoval velké částky do válečné výroby, vytvořil v ekonomice řetězový efekt. Státní investice přinesly pracovní místa jak ve válečném průmyslu, tak v souvisejících odvětvích. Nedostatek pracovních sil zároveň donutil podniky zvýšit mzdy, aby přilákaly zaměstnance.

Mzdy zvýšil nedostatek pracovníků

„Mzdy nestouply kvůli zvýšené produktivitě, ale kvůli nedostatku pracovních sil,“ řekl Parviainen. Ekonomická stabilita je podle něj pro Putinův režim klíčová. „Další průzkumy ukazují, že stále více Rusů si myslí, že se země ubírá správným směrem. Kreml vlastním lidem zdůrazňuje, že Rusko si sice troufá na konfrontaci se Západem, ale zároveň se zvyšuje ekonomická prosperita. Závěr, který by lidé měli vyvodit, je, že Putinova politika je úspěšná, protože vede k lepším časům. To lze také považovat za vysvětlení pasivity Rusů.“

Navzdory očekávání, že ekonomické potíže vyvolají mezi Rusy nespokojenost, vedla podle výzkumníků válečná léta naopak ke stabilitě. Kombinace vyšších příjmů a přísnějších represí může částečně vysvětlovat, proč podpora režimu ze strany veřejnosti zůstala silná.

Dále čtěte

„Nechápou, že to byl Stalin, kdo nás dvakrát napadl.“ Rusové ničí finské pomníky, prý jsou nacistické

Ruský soud nařídil odstranit pamětní desku věnovanou vojákům padlým v legendární bitvě takzvané pokračovací války mezi…

„Jeden expert na Rusko upozornil, že Moskva nyní poprvé v historii verbuje vojáky za peníze, místo aby lidi na frontu nutila. A vysoké platy možná pomohly udržet lidi potichu,“ podotkl Parviainen.

„Rusové jsou obecně dost apolitičtí. Myslí si, že stejně nemají šanci věci ovlivnit, takže se přizpůsobují. A pokud se platy zvyšují, může to tuto pasivitu ještě zvýšit. Takže to byl pro Kreml lepší způsob, jak udržet nespokojenost na uzdě,“ vysvětlil výzkumník.

Podle zprávy však nejsou zisky rozděleny rovnoměrně a zdaleka ne všichni jsou spokojeni. Nejkritičtější skupinou v zemi je podle finské studie 41 milionů penzistů, protože důchody nestouply tak jako mzdy. Také v regionech, kde převažuje zemědělství, jsou lidé s ekonomickou situací nespokojeni. Totéž platí pro kraje sousedící s Ukrajinou.

Dále čtěte

Ani tady nejste v bezpečí. Ukrajinci vědí, jak Rusům zabrnkat na nervy

GLOSA / Loni v létě začali obyvatelé ruské Murmanské oblasti na poloostrově Kola panikařit a shánět…

V Moskvě a Petrohradu kvalita života stagnuje, zatímco oblasti se zbrojním průmyslem na válečném stavu vydělávají. Zvláště prudký nárůst mezd byl zaznamenán v regionech Tula, Rjazaň, Jaroslavl, Tver, Udmurtsko, Penza, Sverdlovsk, Čeljabinsk a Omsk.

Ve své zprávě výzkumníci zmiňují, že ruská armáda vyplácí obrovské částky lidem, kteří podepisují smlouvy na boj na Ukrajině, a protože nejchudší regiony země se na náboru do armády podílely neúměrnou měrou, životní úroveň tam také prudce vzrostla.

Šetří na horší časy

Ruská propaganda neustále zdůrazňuje, že ekonomiku země nepoškodila ani útočná válka, ani sankce, ale podle Parviainena skutečnost není tak jednoduchá. „Naše studie také ukazuje, že důvěra Rusů v budoucnost není tak silná. Je to vidět na tom, že lidé nespotřebovávají.“

Nezvyšuje se poptávka po velkých nákupech, jako jsou auta, ledničky, pračky nebo televizory. Místo utrácení Rusové ukládají peníze do banky. „Omezená dostupnost zahraničního zboží také vede k tomu, že domácnosti dávají přednost úsporám,“ vysvětlil výzkumník.

Dále čtěte

„Podlehli válečné psychóze, kují zbraně proti nám.“ Rusům se stýská po časech, kdy se s Finy přátelili

Jako sílící válečnou psychózu popsal ruský velvyslanec v Helsinkách Pavel Kuzněcov atmosféru ve Finsku. Na jeho…

V současné době institut zjišťuje, jak Rusové vidí blízkou budoucnost. Výsledky zveřejní ještě letos. „Postoje se zdají být negativnější od začátku útočné války. A to také ukazuje, že se lidé bojí budoucnosti,“ zdůraznil Parviainen s tím, že průzkum vychází z údajů Vysoké školy ekonomické v Moskvě, kterého se zúčastnilo přibližně 18 000 lidí. Škola pokládá Rusům stejné otázky již od roku 1992 a její výroční zpráva je prý považována za jednu z nejspolehlivějších v zemi.