Ruský prezident Vladimir Putin a český prezident Miloš Zeman FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
I když to dnes vypadá, že vedle Číňanů jsou z tendru o Dukovany vyřazeni i Rusové, tak jasné to rozhodně není. Nadcházející parlamentní volby mají zatím pochopitelně mnoho neznámých. Hlavní neznámá, tedy kdo nakonec složí vládu a v jaké podobě, bude mít vliv i na budoucnost tuzemského průmyslu a energetiky. A také na možný velký návrat Rosatomu.
Prezident Miloš Zeman Rosatom otevřeně podporuje; udělal to nedávno i veřejně – při svém setkání s českými velvyslanci. Jeho poradce Martin Nejedlý platí za hlavního lobbistu Rosatomu a za zájmy ruské firmy otevřeně i skrytě orodují i někteří zástupci tuzemského průmyslu, kteří s ní dlouhodobě spolupracují na stavbách a projektech jaderných elektráren v zahraničí.
Tendr znovu a jinak?
I když Rusy vláda z tendru zdánlivě vyřadila už v polovině dubna (v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích), definitivní konec (pro)ruských nadějí to není.
Předkolem tendru je totiž ve světě unikátní bezpečnostní dotazník. Ten sice vláda Rosatomu neodeslala, to ale vadit nemusí. Řada expertů to naopak vnímá jako zbytečný mezičlánek, zdržovací taktiku či „úlitbu v rámci politického boje“.
Mnohem jednodušší, jasnější a definitivnější by totiž bylo rovnou vypsat tendr jen za účasti zbývajících zájemců z Francie, Jižní Koreje a USA. To se ale nestalo.
Bezpečnostní pojistku proti účasti Ruska a Číny má – až po tlaku opozice – dodat paragraf vepsaný v Senátu do takzvaného nízkouhlíkového zákona. Příslušný odstavec ze hry vyřazuje právě tyto dvě země, protože s nimi Česko nemá uzavřenu mezinárodní dohodu o vládních zakázkách. Jenže i to, co vypadá neprůstřelně, se dá zhatit.
Senátní verze i s „pojistkou“ (na probíhající poslední schůzi Poslanecké sněmovny tohoto funkčního období) nakonec přes poslance prošla; na debatě se ale dobře ukázalo, kdo kde stojí. Za Rosatom v ní otevřeně kopali hlavně SPD a komunisté, podle nichž je vyřazení Ruska ryze ideologický krok. „Rozhodli jsme se vyřadit jediné dva, kteří jsou nyní reálně schopni stavět a dostavět,“ prohlásil mimo jiné poslanec KSČM Leo Luzar (ZDE je přehled toho, jak jednotliví poslanci o zákonu hlasovali).
Ve hře je ještě veto prezidenta, které by už sněmovna nejspíš nestihla přehlasovat. A navíc: i jednou přijatý zákon bude v nové povolební politické konstelaci možné novelizovat.
Právě složení nové vlády po říjnových volbách rozhodne. V české politice i byznysu je víc než dost těch, kteří by tendr na Dukovany (případně i Temelín) rádi nakreslili znovu a jinak.
Řídíme se podle vlády
Ve vládní konstelaci, kde by roli (opět) hrálo ANO s podporou SPD a KSČM a s prezidentem v zádech, může přijít změna, respektive zrušení stávajícího průběhu výběrového řízení a příprava nového – již s Rosatomem. Argumentů o vyspělosti ruské technologie, prověřenosti reaktorů i ceny, jíž lze dosáhnout v soutěži s více účastníky, jsme už slyšeli hodně. Ostatně – Rosatom až do kauzy Vrbětice platil za jasného favorita.
Ponechme teď stranou, jaká rána by další změna tendru byla pro důvěryhodnost Česka, zejména ve vztahu k západním spojencům a partnerům, precedens tu máme. Byl to ale právě Andrej Babiš, tehdy v roli ministra financí, kdo požadoval, aby ČEZ stavěl třetí a čtvrtý blok Temelína za svoje, a kdo v roce 2014 odmítl možnost státní záruky za financování nového bloku Temelína. Výběrové řízení bylo poté zrušeno.
Ani sám Rosatom zatím flintu do žita nehází. Opakuje, že se řídí výhradně oficiálním stanoviskem vlády České republiky. A o tom to právě je – jaké asi bude stanovisko příští vlády? Definitivně uzavřeno ani rozhodnuto pořád není nic.
Text publikujeme s laskavým svolením redakce serveru Hlídacípes.org.
