Pro odstrašení nepřítele a přežití státu v jaderné válce jsou strategické ponorky Severní flotily umístěné na poloostrově Kola tím nejcennějším, co ruské ozbrojené síly mají. Po bezprecedentních ukrajinských úderech hluboko na území Ruska byly tyto ponorky pokryty sítěmi, které mají sloužit jako ochrana proti dronům. V úterý o tom informoval server The Barents Observer.

Právě ponorky na poloostrově Kola v Murmanské oblasti jsou považovány za nejodolnější část ruského jaderného odstrašení. Pokud by byly zničeny pozemní rakety i letectvo, ponorky ukryté v Barentsově moři nebo pod arktickým ledem by stále mohly provést odvetný jaderný úder. Proto Rusové věnují jejich ochraně mimořádnou pozornost. Sítě, které dobře fungují například proti ruským dronovým úderům na ukrajinská města, však v tomto případě nemusejí stačit, upozornili odborníci.

Dále čtěte

Tohle by Rusko srazilo na kolena. NATO zná způsob, jak Kreml ročně připravit o dva biliony

Pokud by se členské státy Severoatlantické aliance rozhodly uzavřít Baltské moře, Rusko by tím ročně přišlo o téměř dva biliony…

Podle nich je nepravděpodobné, že by sítě poskytovaly významnou ochranu před bezpilotními letouny s dlouhým doletem, které nesou desítky kilogramů výbušnin. Kristian Åtland, expert na ruské námořní operace na dalekém severu a válku na Ukrajině z Norského ústavu pro obranný výzkum, serveru The Barents Observer řekl, že ochranné sítě mají nejspíše zabránit podobným útokům, k jakým došlo před rokem v rámci ukrajinské operace Pavučina.

Loni na začátku června byl z utajeného prostoru ve střeše ruského náklaďáku zaparkovaného několik kilometrů od letecké základny Oleňja jižně od Murmansku vypuštěn roj malých dronů naložených výbušninami. Ty Rusům zničily čtyři strategické bombardéry a další čtyři poškodily.

Podle Åtlanda však ponorky s balistickými raketami zůstávají nepravděpodobnými cíli pro ukrajinské dronové operace. „Dočasná instalace těchto ochranných síťových systémů tedy pravděpodobně odráží spíše preventivní přístup a rostoucí obavy z hrozeb dronů než konkrétní nebo bezprostřední riziko,“ vysvětlil.

Dále čtěte

Speciál s názvem Velký pumpař je na světě! Prvním z vás babišovský časopis brzy dorazí do schránky

Díky úspěšné veřejné sbírce se podařilo vybrat dostatek finančních prostředků k vydání speciálního časopisu, ve kterém se zabýváme tím, co…

Jenže Rusové se obávají i možného raketové útoku z Norska, před nímž jejich ponorky sítě neochrání. Norský ministr obrany Tore O. Sandvik na konci ledna oznámil, že země od Jižní Koreje zakoupí 16 odpalovacích systémů a větší počet raket s dosahem až 500 kilometrů, které rozmístí v severních oblastech. „Pozemní přesná palba s dlouhým doletem představuje pro norské ozbrojené síly novou kapacitu. Prioritou vlády je rychle posílit obranyschopnost Norska a tato akvizice posílí naši schopnost věrohodného odstrašení potenciálních protivníků,“ uvedl ministr.

„Takové kroky a plány ze strany Norska samozřejmě představují přímou hrozbu pro národní bezpečnost naší země a zůstanou bez adekvátní vojensko-technické reakce, jejíž konkrétní parametry spadají do pravomoci ruského ministerstva obrany,“ sdělilo v pondělí ruské státní agentuře RIA Novosti velvyslanectví Ruské federace v Oslu.