Ilustrační foto FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Poněkud ve stínu nejdivočejších bojišť Doněcké oblasti na východě Ukrajiny zůstávala poměrně dlouhou dobu její „sousedka“ jménem Záporožská oblast. Nachází se o něco jižněji. Pozornost světa měla snad jen v roce 2023. Právě přes ni se totiž krvavě draly na jih útočné ukrajinské jednotky během velké ukrajinské protiofenzivy. Útočná operace příliš neuspěla. V oblasti však i potom existovaly silné obranné pozice Ukrajinců. Neproniknutelnost obranných linií v tomto úseku bojiště dlouho představovala jednu z relativních jistot, na kterou obránci Ukrajiny spoléhali. To však dnes již neplatí.
Už nejméně několik měsíců je veřejně známo, že letité obranné pozice Ukrajinců v Záporožské oblasti začínají pod tlakem povolovat. Personálně slabě obsazené a špatně vyzbrojené jednotky obránců ustupují. Města a vesnice, dříve považované za relativně bezpečné a dobře bráněné, končí v ruských rukou, anebo se kolem nich svírají nepřátelské kleště. Fronta se pomalu, ale neúprosně sune na sever.
V ohrožení se již brzy může ocitnout dříve devítisettisícové město Záporoží, které představuje průmyslové, obchodní a společenské centrum pro široké okolí. Slouží také jako útočiště ohromného množství vnitřně vysídlených obyvatel z okupovaných území Ukrajiny. Zdá se, že je jen otázkou času, než ho postupující ruská pozemní vojska začnou nelítostně devastovat dělostřelectvem. Stačí jim k tomu urazit již jen několik kilometrů. Bitva o Záporoží se vedle války o Donbas může stát druhou hlavní krvavou a pochmurnou válečnou událostí roku 2026.
Rusové ji mají v ústavě
Bývalý náčelník generálního štábu české armády, vysokoškolský pedagog a vojenský expert, generál Jiří Šedivý se domnívá, že prioritním ruským cílem v letošním roce zůstává dobytí zbývajících částí Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. To ale neznamená, že by sousední Záporožskou oblast Ruská federace pustila ze zřetele. Koneckonců také ji v ústavě označila za součást svého území.
„Aby splnila Putinův úkol musí ruská vojska ještě obsadit poměrně velkou část Doněcké oblasti a oblasti Záporožské. „Jižní“ směr dlouho nebyl pod tlakem ruských vojsk, protože pravděpodobně nemělo Rusko dostatek sil,“ popsal souvislosti Šedivý pro deník FORUM 24. Právě ohromné síly, které si žádá dobývání opevněného Donbasu, poměrně dlouhou dobu přinášely relativní klid jiným úsekům fronty. To však podle Šedivého může být již brzy minulost.
„Nyní tak, jak se daří, byť pomalu, obsazovat další ukrajinská území, může Rusko část svých vojsk přesunout na jiný směr, domnívám se, že je to na směr záporožský. Rusové postupují na dvou směrech v Záporožské oblasti. Jedním je směr Huljajpole, druhý podél řeky Dněpr z jihu,“ konstatoval. A právě tento druhý směr ruského postupu míří na největší město oblasti, na Záporoží.
Ruská armáda bude podle Šedivého nadále pokračovat především ve svém úsilí o dobytí pevnostního pásu měst v Doněcké oblasti. „V každém případě platí, že pořadí zájmu Rusů v tomto okamžiku je 1. Doněcká oblast, 2. Záporožská oblast,“ vytýká před pomyslnou závorku generál.
Zároveň ale upozorňuje, že ruská generalita zcela jistě nebude váhat oportunisticky nasadit své síly u Záporoží, pokud bude cítit, že tam má naději na úspěch. „Rusko bude i nadále útočit na dvě města v Doněcké oblasti – na Slovjansk a Kramatorsk, a to v první řadě. Pak se vrátí v plné síle do Záporožské oblasti. Pokud ale ukrajinská armáda bude muset oslabit jižní křídlo, aby mohla odolávat tlaku v Doněcké oblasti, může se stát jako v minulosti, že Rusové využijí tohoto oslabení a zvýší intenzitu bojů i v oblasti Záporoží,“ varoval Šedivý.
Víc bitev než v Donbasu
Ve skutečnosti jsme svědky tohoto ruského oportunistického zvyšování tlaku v Záporožské oblasti již delší čas. Obranné linie tu až na výjimky dlouhodobě hájily a hájí především jednotky ukrajinské územní obrany. Ty jsou však často slabě vyzbrojené, nedostatečně personálně obsazené a méně bojeschopné než jejich mechanizované sestřičky z řad plnohodnotných brigád. Silné brigády jsou vyzbrojené tanky, dělostřelectvem a velmi zkušenými a efektivními dronovými mužstvy. Jednotky územní obrany podobnými prostředky často nedisponují, anebo jen v omezené míře.
Disproporce v obsazení záporožské obranné linie se nejvýrazněji projevila na konci minulého roku, kdy ruské jednotky vpadly do tamního města Huljajpole a okupovaly ho. Informace o obsazení tamního velitelství jednoho z praporů ukrajinské územní obrany přinesly jak ruské, tak ukrajinské zdroje a informoval o něm také deník FORUM 24.
Podle deníku Euromaidan Press není těžké pochopit, proč Rusové postoupili a proč nadále postupují tempem, které na ukrajinském bojišti dlouhou dobu nemělo obdoby. Podle analytiků ze skupiny Conflict Intelligence Team nebyl pád města chybou územní obrany, přestože velení těchto jednotek nyní čelí vyšetřování.
„Tyto jednotky držely své pozice dlouhou dobu a během posledních měsíců utrpěly extrémně těžké ztráty, nedošlo však k jejich rotaci do týlu na odpočinek a doplnění. Držet pozice za těchto podmínek se nakonec stalo téměř nemožné, obzvláště, když ruské síly zvýšily svůj tlak,“ citoval deník vyjádření expertů.
Velení Ukrajinců v reakci na tyto události poslalo do Huljajpole útočné jednotky z 5. a 425. útočného praporu ukrajinské armády. Ty provedly úspěšné protiútoky a Rusy opět částečně zatlačily. List cituje velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského, podle něhož představují útočné jednotky jakési „hasiče“.
Tyto jednotky však nejsou vytvořeny ani cvičeny k tomu, aby měsíce či roky držely dobyté pozice. Udeří a pak se stáhnou. Dosažení trvalého úspěchu se tak nekonalo a Rusové postupují dál a dále stupňují tlak. Ten je značný. Podle ukrajinského generálního štábu v poslední době došlo v Záporožské oblasti k většímu počtu bojových střetů než v podstatně známější Doněcké oblasti.
V centrální části záporožského bojiště se nachází město Orichiv. Dříve v něm žilo bezmála čtrnáct tisíc obyvatel, dnes jich však zbývá již jen asi pět set. Rusům se zde již před časem podařilo obsadit obranné pozice hájené 128. horskou útočnou brigádou a nyní tlačí na obránce Orichivu z několika směrů.
Podle amerických analytiků z Institutu pro studium války útočí na mnoha místech na severozápadně, jihovýchodně, západně a severozápadně od města. Zároveň poslali do oblasti další útočné skupiny a provádějí infiltrační operace pomocí malých skupinek vojáků. Ty město, jež jim navzdory náporu ani během prvních měsíců války nikdy nepadlo do rukou, ohrožují zejména z východu.
❗️?ﾟﾇﾦUkrainian MiG-29 fighter jets using ?ﾟﾇﾷFrench AASMHAMMER guided bombs destroy houses with ?ﾟﾇﾺRussian infantry inside in Stepnohirsk Zaporizhia oblast pic.twitter.com/EC86rajZzO
— ?MilitaryNewsUA?ﾟﾇﾦ (@front_ukrainian) January 4, 2026
Druhým hlavním směrem ruského útoku, který zmínil i generál Šedivý, je postup podél Dněpru na sever, směrem na Záporoží samotné. Ruské jednotky zde postupují sice pomalu, ale metodicky. Postupně vytlačily ukrajinské obránce z vesnic Kamjanske a Stepnohirsk. Bojuje se v Lukjanivskem a v ohrožení jsou i další obce, zejména Prymorske a Rične.
Okupanti se nyní také pokoušejí proniknout do obce Malokaterynivka, třináct kilometrů od Záporoží. Pokoušejí se ji infiltrovat chůzí po dně zničené Kachovské přehrady. Toto vodní dílo tvořilo přirozenou vodní překážku chránící město. Její hráz ale vyhodili Rusové do vzduchu již v roce 2023. Další bariéra bránící Záporoží tak víceméně padla.
Výpadky zažíváme denně
Rusové mezitím nenechávají v klidu ani samotné město. Český politolog Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze dlouhodobě žije v Záporoží. Jak řekl deníku FORUM 24, obyvatele ohrožují na životech časté ruské vzdušné útoky, zejména dalekonosnými drony typu Šáhid a klouzavými pumami KAB. Zároveň cítí i efekt blížící se fronty.
„Jih města čelí již ostřelování z pozemních salvových raketových systémů a Záporožská oblast se také připravuje na riziko FPV dronů, takže některé silnice v oblasti již skončily pod sítěmi,“ popsal. Riziková situace panuje podle něj především v jižním městském sídlišti, známém jako „Pisky“, které se často stává cílem ruských úderů.
„Podle šéfa vojenské správy města Ivana Fedorova alespoň zatím nehrozí masové útoky ruských FPV dronů na civilisty v ulicích města v té podobě, jako je známe z Chersonu. Válka se tu ale promítá do životů všech obyvatel, tím víc, že do Záporoží dorazilo po začátku plnohodnotné ruské agrese velké množství vnitřně vysídlených osob, jejichž domovy byly zničeny nebo okupovány ruskou armádou,“ vylíčil.
Šír řekl, že obzvláště bolestné pro místní drobné podnikatele mohou být právě dlouhé hodiny bez dodávek elektrické energie, které nemusí být všichni schopni překlenout pomocí vlastních generátorů. Výpadky elektřiny jsou tam na denním pořádku již od loňského podzimu. „Jsou dny, kdy výpadek trvá čtyři hodiny, jindy jsme bez proudu třeba dvanáct,“ líčí. Na to, že by se fronta přiblížila k městu ještě víc, podle něj nikdo nechce ani pomyslet.
Dřív, než bude pozdě
Přesně to ale hrozí podle některých ukrajinských vojenských komentátorů, například podle spoluzakladatele ukrajinské nadace „Východ SOS“, nyní obránce Ukrajiny, Kosťjantyna Reutského, který varoval, že nepřítel je již téměř u hranic města. Reutsky volá po mobilizaci zdrojů a připravenosti obránců i z řad tamních obyvatel, protože podle jeho pohledu město dál žije, jako by žádná hrozba ani neexistovala. Reutsky varuje své spoluobčany, že zdání klame a že hrozba ruského zničení města je zcela reálná a brzy bude na pořadu dne.
„Město, jehož jižní části již zasáhly nepřátelské raketové systémy, žije a dýchá naplno a ohromuje návštěvníky svou neotřesitelností a odolností. Také bych se radoval a byl klidný, kdybych v očích místních mužů viděl odhodlání bránit to vše za každou cenu. Ale vidím hlavně vládou podporované ,nějak bude´,“ píše voják s tím, že bez jasné podpory obránců jižně od města dojde na nejhorší.
„Nepřítel se přiblíží na dosah a bude metodicky, čtvrť po čtvrti, drtit město letectvem a artilerií. S každým úderem z něj bude mizet život. A když se jeho čtvrti stanou bojištěm, nebude to už město, ale vyprahlá poušť. A pak to tak bude s každou obydlenou lokalitou, ke které se okupanti dostanou. Záporoží se ještě může vyhnout osudu Chersonu, Časiv Jaru nebo Avdijivky, pokud budou ruské jednotky zastaveny v té vzdálenosti, kde se nyní nacházejí, a ještě lépe vytlačeny alespoň o dvacet kilometrů na jih. Jak to však udělat, když nemáme lidské rezervy?“ ptá se Reutsky s tím, že na záporožské frontě kriticky chybí lidé, kteří by ruské přesile zabránili obcházet ukrajinské pozice a opevňovat se v jejich nechráněném týlu.
Reutsky konstatuje, že bez dostatečného počtu obránců nebude možné Záporožskou oblast a její metropoli ubránit. Skončí to podle něj naprostou devastací města, z jehož budov zůstanou jen neobyvatelné trosky plné suti tak jako ve válečných oblastech na východě Ukrajiny.
„Záporoží je nyní zrcadlem, v němž se mohou všichni Ukrajinci vidět. Bohužel jsme se do zrcadla Pokrovsku, Vovčansku a Bachmutu dívali nepozorně,“ obává se ukrajinský obránce s tím, že čas pro vykonání kroků nutných pro záchranu města již takřka minul. Jedinou nadějí se zdá být možnost, že intenzita bojů o opevněná města v Doněcké oblasti neumožní ruské armádě v dohledné době vyčlenit dostatečné zdroje pro další posílení bojových operací v této části fronty.
