Ukrajinci prchají z ostřelovaných měst. Někteří ale na okupovaných územích padli do rukou ruské armády. Ilustrační foto FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Koncem dubna Všeukrajinská zemědělská rada oznámila, že ruští okupanti si na Ukrajině přivlastňují zemědělský majetek, odvážejí produkci ze skladů a zavádějí nucenou práci. Těm, kteří odmítnou, je vyhrožováno fyzickým násilím.
List Novaja gazeta. Evropa (vznikl poté, co původní noviny Novaja gazeta byly v Rusku umlčeny) zjistil, jak dnes žijí zemědělci v Chersonské oblasti.
Albert Čerepacha, majitel zemědělských podniků Agro-Spivdružnist a Spivdružnist-Pivden popisuje: „Skupiny ozbrojených Čečenců, kteří si říkají ‚kadyrovci‘, vnikly 11. a 12. dubna do mých farem v Geničeském okrese.“
Podle majitele jeho společnost vlastní 20 tisíc hektarů půdy a hlavní zemědělské usedlosti má ve vesnicích Čongar, Červonoje a Pavlovka. „Ozbrojenci, kteří přišli na jeho farmy, prohlásili, že veškerý majetek podniku nyní patří jim. Vedoucí jednotek byli varováni, že v případě jakýchkoli ztrát majetku jim uřežou hlavy. Albert Čerepacha říká, že útočníky vedl separatista Sejtumer Nimetullajev, bývalý šéf Genyšského okresu, který v roce 2014 uprchl na Krym. Dnes jsou zaměstnanci společnosti nuceni pracovat pro okupanty. Útočníci začali řídit výrobní procesy v podniku a požadují, aby se provedl osev a připravil požadavek na materiál potřebný k tomuto účelu. Současně začali zabavovat a prodávat výrobky, které byly uskladněny ve skladech.“
List cituje ukrajinského ministra zemědělství a potravinářství Mykolu Sokolského. „Okupanti masově odvážejí obilí z dočasně okupovaných území,“ uvedl. “ Tyto informace získáváme z různých zdrojů. Směrem na Krym již vypravili 400 až 500 tisíc tun. Jde o velký byznys, který provozují lidé, kteří nekradou jen televizory v supermarketech. Je zřejmé, že se jedná o zástupce speciálních služeb agresorské země a vyšší vojenské složky. Všechny lodě vyplouvající ze Sevastopolu jsou lodě naložené ukrajinským kradeným obilím. Byly případy, na které naše ministerstvo zahraničí reagovalo, a některé lodě z Egypta a dalších zemí byly otočeny. Ukrajinská prokuratura již zahájila trestní řízení. Pracujeme také na tom, aby toto obilí mohlo být s pomocí našich západních partnerů zabaveno a prodáno.“
Podle ministra zemědělci nadále obdělávají svou půdu, jak je to možné, protože jsou zvyklí pracovat a morálně je pro ně snazší přežít tím, že se zabývají pracovními starostmi.
Okupanti si také odvezli z Chersonské, Záporožské, Luhanské a Doněcké oblasti desítky tisíc tun slunečnicového oleje, stovky kilogramů zeleniny, zemědělskou techniku a chemikálie. Moderní zemědělské stroje mají senzory GPS, takže je zjevné, že ukradená zařízení byla převezena na území Krymu a Ruské federace. Náměstek ministra zemědělství Taras Vysockij říká, že Rusové se pokoušeli ukradené výrobky prodat do třetích zemí, ale s pomocí ukrajinského ministerstva vnitra a partnerských zemí byla většina transakcí zablokována. Kořist pak bude s největší pravděpodobností prodána na domácím ruském trhu.
Podnikatel z Gornostajevského okresu Chersonské oblasti listu Novaja gazeta.Evropa sdělil, že ačkoliv ministerstvo doporučilo na okupovaných územích nezasévat, práci nelze rychle zastavit: „Naši obdělávanou půdu nenecháme napospas plevelu. Samozřejmě že zasejeme. Pokud se nám úrodu nepodaří sklidit, je to naše riziko. Kromě toho je pozemek pronajatý, patří jiným lidem, takže musíme platit nájem. Existuje naděje, že budeme moci zaplatit pšenicí, pokud ji nebudeme moci prodat. Nebo budeme moci vylisovat olej ze slunečnic a zaplatit jím.“
Region má problémy s nedostatkem vody. Proto je Chersonská oblast oblastí zavlažovaného zemědělství a fungovalo to. Vody by bylo dost, ale zavlažovací kanály nemá kdo plnit. Systém, který před válkou bez problémů fungoval, je nyní zničen.
Zásah okupantů do zemědělství působí jako domino na mnoho dalšího: „Zemědělství je lokomotivou Ukrajiny, podporovalo mnoho průmyslových odvětví, od výroby zavlažovacích mechanismů a materiálů až po plasty, postřikovače a mnoho dalšího. Pro obec je farmář hlavním sponzorem. Pokud nyní zemědělci nedostanou příležitost pracovat, bude to mít za následek spoustu problémů. Rozpočty obcí tvořily ze 70 procent daně a platby za pronájem zemědělské půdy, letos o tyto finanční příjmy přijdou. To vše ovlivní platy lidí, dodávky elektřiny a vody do venkovských sídel a mnoho dalšího.“
Pokud se něco nestane, dojde k zániku venkova jako takového. Zemědělství bude ve svém rozvoji vrženo o mnoho desetiletí zpět. Farmáři mají jen ty peníze, které měli jako hotovost, bankovní účty jsou zablokované, na moderní stroje chybí náhradní díly (okupanti je nemají a dovézt je nelze), některá pole jsou zaminovaná. Farmy vznikaly desetiletí, a když se v posledních letech konečně modernizovaly, během několika dní bylo vpádem ruské armády všechno zmařeno.
