Zadržení migranti při pokusu o nelegální přechod polských hranic (Ilustrační) FOTO: Polská pohraniční stráž na X
FOTO: Polská pohraniční stráž na X
Evropská unie se po měsících vyjednávání dohodla na nové legislativě, která má výrazně urychlit vyhošťování migrantů bez práva pobytu. Nová pravidla mají zrychlit deportace migrantů bez povolení k pobytu, posílit spolupráci mezi státy a umožnit vznik takzvaných návratových hubů ve třetích zemích. Evropská lidová strana označila dohodu za „obnovení kontroly nad migrací“.
Evropská unie se dohodla na nové legislativě, která má zásadně změnit způsob, jakým členské státy vracejí migranty bez práva pobytu zpět do jejich zemí původu nebo do třetích států. Předběžnou dohodu v pondělí večer uzavřeli vyjednavači Rady EU a Evropského parlamentu.
Nové nařízení nahrazuje dosavadní návratovou směrnici z roku 2008, kterou Brusel dlouhodobě považoval za nedostatečně účinnou. Evropská komise návrh předložila v březnu 2025 jako součást širší reformy migrační politiky. Migrační pakt EU začne vstupovat v platnost už 12. června letošního roku.
Podle nové úpravy budou mít osoby pobývající na území EU nelegálně povinnost aktivně spolupracovat s úřady při svém návratu. Budou muset například poskytnout potřebné informace, respektovat rozhodnutí úřadů a opustit členský stát, který jim pobyt neumožnil.
Pokud migrant nebude spolupracovat, mohou mu být omezeny některé dávky či finanční příspěvky poskytované podle národní legislativy. Tam, kde to umožňuje právo členského státu, mohou následovat i trestní sankce včetně odnětí svobody.
Jedním z nejdiskutovanějších bodů dohody je možnost vytvářet takzvané návratové huby mimo EU. Ty mohou fungovat jako konečná destinace pro vracené osoby nebo jako přestupní centra před jejich návratem do země původu.
Takové dohody bude možné uzavírat pouze se státy, které respektují mezinárodní právo a lidská práva, včetně zásady nenavrácení osob do zemí, kde jim hrozí pronásledování nebo nebezpečí. Nezletilí migranti bez doprovodu budou z tohoto systému výslovně vyňati.
Nová pravidla zároveň zavádějí takzvaný Evropský návratový příkaz. Jde o jednotný dokument, který má členským státům usnadnit vzájemné uznávání rozhodnutí o vyhoštění. V budoucnu by tak mohlo být jednodušší vymáhat návrat osob, které se po vydání rozhodnutí přesunou do jiné země EU.
Pro osoby označené za bezpečnostní riziko počítá legislativa s ještě přísnějšími opatřeními. Členské státy budou moci udělovat zákaz vstupu na dobu delší než deset let, případně na neurčito. V některých případech bude možné tyto osoby držet ve vězeňských zařízeních.
Zastánci reformy tvrdí, že současný systém dlouhodobě nefunguje. Podle europoslance z Evropské lidové strany (EPP) Françoise-Xaviera Bellamyho čtyři z pěti cizinců, kteří obdrželi rozhodnutí o návratu, Evropskou unii ve skutečnosti neopustí.
„To není fungující systém. To je selhání. Dnes tuto situaci ukončujeme usnadněním návratů, prodloužením doby zajištění, omezením automatického odkladného účinku odvolání a vytvořením právního rámce pro návratové huby ve třetích zemích,“ uvedl Bellamy.
Hlavní vyjednavač Evropského parlamentu pro migrační pakt Tomas Tobé označil dohodu za dokončení posledního pilíře evropské migrační reformy. „Evropská lidová strana slíbila obnovit kontrolu nad migrací. Dnes přinášíme konkrétní pravidla se skutečnými důsledky. Migrační systém bez účinných návratů je systém bez důvěryhodnosti,“ prohlásil.
Podobně se vyjádřil také kyperský náměstek ministra pro migraci Nicholas Ioannides, podle něhož nová pravidla posílí důvěryhodnost evropské migrační politiky a umožní efektivnější fungování migračního paktu.
Dohodu nyní musí formálně schválit Evropský parlament a členské státy. Po dokončení právní revize bude nařízení zveřejněno v Úředním věstníku EU. Většina pravidel začne platit okamžitě, některá ustanovení však vstoupí v účinnost až po dvanácti měsících.
