Karel Janeček FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Podnikatel Karel Janeček částečně poodkryl dění v Nadačním fondu proti korupci, který prochází personální krizí poté, co se rozpadla jeho správní rada. Slibuje restart fondu, který podal trestní oznámení na Agrofert. Sám se však touto kauzou nezabývá a nechce se k ní vyjadřovat. Co tím sleduje?
Excentrický miliardář založil svůj Nadační fond proti korupci (NFPK) v roce 2011. Brzy si vydobyl pozici nejvlivnější protikorupční iniciativy, která zásobovala média jednou kauzou za druhou. Na stránkách fondu jich byla původně vyčíslena téměř dvacítka. Jen málokterá z nich však nakonec skončila u soudu, a pokud ano, tak s diskutabilními výsledky.
Tažení proti „zlojedům“ nakonec vyneslo do čela státu oligarchu Babiše, jehož původně – byť s výhradami – Janeček podporoval („přinesl více plusů než minusů“). Po nástupu hnutí ANO do vlády fond viditelně utlumoval činnost.
V té době ještě fungovala původní správní rada NFPK, kterou kromě duchovního otce tvořily další známé osobnosti – herec Jan Kraus, bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák a podnikatelé Radim Jančura a Stanislav Bernard. Dnes z této sestavy nezůstal kámen na kameni a ve správní radě setrval jen Karel Janeček.
Pozdní trestní oznámení
Janeček poskytl rozhovor CNN Prima News v pořadu Interview. Zatímco o svých podnikatelských aktivitách, sociálních „reformách“ a fatalistických věštbách brzkého konce civilizace hovořil obšírně, aktuální situaci v nadačním fondu se příliš věnovat nechtěl.
Poslední akcí NFPK je podání trestního oznámení na Agrofert kvůli podezření z trestného činu podvodu, když firmy holdingu dostávají veřejné zakázky, ačkoli je nadále jako skutečný majitel ovládá premiér Babiš. Proto nemají na tyto veřejné prostředky nárok.
Tato věc vyvolává několik otazníků. Jedná se o první oficiální aktivitu nadačního fondu tohoto typu namířenou proti Andreji Babišovi po šesti letech jeho vlády v době, kdy podobných trestních oznámení byla podána celá řada. Proč až nyní, kdy oligarchické struktury prorostly do státní správy a už dva roky se premiérovým střetem zájmů zabývají nejvyšší evropské instituce?
Dále je nápadné, že toto trestní oznámení neprovázela tisková konference jako v mnoha jiných případech v minulosti, ale strohá nepodepsaná tisková zpráva zavěšená na webové stránky. To nesvědčí o přílišném nasazení, které Janečkův fond věnuje této kauze, zvláště v porovnání s masivní medializací případů spojených například se „zlojedem“ Rittigem.
Tou kauzou se osobně nezabývám
Za pozornost stojí i načasování této kauzy, když ji zástupci fondu avizovali den poté, co se v Hospodářských novinách provalily zprávy o rozpadu správní rady. Poslední kapkou byly spory Janečka s Randákem, který oznámil rezignaci v souvislosti s kauzou Mostecká uhelná. Až příliš to připomíná horkou jehlou ušitou snahu odvést pozornost od vnitřních problémů.
Korunu těmto otazníkům nasadil samotný Janeček. „Nechtěl bych jít do detailů, protože to není kauza, kterou se zabývám. Tu iniciativu sice podporuji, ale to neznamená, že bych se k ní musel osobně vyjadřovat,“ reagoval v Interview na dotaz, zda by mohl podrobněji okomentovat konkrétní podezření.
Znamená to snad, že šéf správní rady fondu neví, co je uvedeno v trestním oznámení, nebo se o to dokonce ani nezajímal? Není to tedy jeho priorita? Nezní to příliš přesvědčivě a jen se ukazuje, jakou váhu tomuto aktu Janeček dává.
S Krausem jsme se neshodli
Podobně stroze komentoval rozklad pětičlenné správní rady. Jako první oznámil odchod pivovarník Stanislav Bernard. „Avizoval dlouhodobě, už před dvěma roky, že nebude pokračovat. Jeho život se ubírá jiným směrem,“ vysvětlil Janeček.
„Pan Kraus odešel, protože jsme se neshodli v některých pohledech, konkrétně na pana premiéra,“ zmínil rozlučku se známým bavičem, který dělal Babišovi PR kampaň i ve vlastním pořadu.
Letos ze správní rady v tichosti zmizel i hlavní Babišův podporovatel Radim Jančura, který se zapojil do kampaně proti strůjcům policejní reorganizace, kdy se fond jasně postavil po bok hnutí ANO v politickém střetu se Sobotkovou ČSSD. Jančurův postoj je ovšem i pragmatický, protože nyní žádá o mimořádnou státní úvěrovou podporu pro svoje dopravní firmy.
Neshody byly důvodem odchodu i kontroverzního rozvědčíka Randáka, který byl hybatelem počáteční fáze existence fondu. To on především otevíral kauzy, které velmi konvenovaly i šéfovi hnutí ANO, jako v případě kriminalizace majitelů konkurenční továrny na biopaliva Oleo Chemical, kterou odmítli prodat Agrofertu.
Rozkol s Randákem
Ani tento rozkol nechtěl Janeček příliš komentovat. „Důvodem byly určité neshody ohledně některých informací a z toho plynoucích důsledků. Je to pořád otevřené, nechci se o tom vyjadřovat,“ řekl pouze, přitom tento spor byl velmi vyostřený.
Je na něm pikantní, že Randák odchází z podobného důvodu, jakým byl navyklý pracovat sám – kvůli kompromitující složce nejasného původu, kterou letos obdržel Janeček. Na jejím základě podezírá Randáka, že je zapletený do jedné z největších privatizačních kauz polistopadové historie, Mostecké uhelné, společnosti z éry expremiéra Miloše Zemana. Vyšetřovala ji i švýcarská prokuratura a pravomocně odsoudila pětici manažerů této společnosti za tunelování a praní špinavých peněz.
Zatímco o trestním oznámení na Agrofert Janeček nemá ani rámcové povědomí, tuto anonymní „složku“ si nechal prověřit a uvěřil jí. Na jejím základě je přesvědčený o tom, že jeden z odsouzených manažerů Antonio Koláček, s nímž ho úzce pojí zájem o duchovní vědy, byl odsouzen neprávem a celý příběh se tehdy odehrál jinak.
Materiál popisuje, že Randák sestavil „skupinu s napojením na tajné služby“, která mohla zásadním způsobem ovlivňovat nejen švýcarské trestní řízení, ale celkový vývoj událostí ohledně Mostecké uhelné. Randák označil Janečkův dokument za nesmysly.
„Nechci to rozhodovat, je potřeba to vyšetřit,“ stojí si za svým Janeček. „To je prostě něco, co je naprosto zásadní. Ukazujeme, že jsme schopni a ochotni jít za pravdou, a to bez kompromisů,“ prohlásil a tím zpečetil Randákův odchod.
Ambivaletní postoj k Babišovi
Nyní Janeček v Interview prohlásil, že brzy oznámí složení nové správní rady. Nezdá se však, že by se sám osobně chtěl příliš angažovat, jelikož trvalejší pozornost a energii věnuje v poslední době jiným tématům, včetně poněkud mystických a bulvárních.
Zarážející je jeho ambivalentní postoj k Andreji Babišovi. Na jedné straně jej občas verbálně kritizuje, ale v řadě konkrétních kroků fond nahrával zájmům konglomerátu ANO. V několika kauzách se vymezoval vůči vládní ČSSD a podpořil i Šlachtova blízkého spolupracovníka z bývalého ÚOOZ Jiřího Komárka.
Komárek lživě očernil bývalého policejního prezidenta Tuhého z „brutálního úniku informací“ ve válce o policejní reformu a později veřejně a znovu bez důkazů dehonestoval i vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila. To Janečkovi nebránilo, aby Komárkovi předal finanční ocenění a pochválil ho, že jedná ve veřejném zájmu.
Teprve čas ukáže, jestli rozpad nehomogenní správní rady přinese viditelnější posun v Janečkově osobní ochotě „jít za pravdou a bez kompromisů“, nebo jen sehrává jeden ze svých bizarních sociálních experimentů.
