Velitel 68. samostatné myslivecké brigády Serhij Tretjak FOTO: ZSU/ 68. samostatná myslivecká brigáda (se souhlasem)
FOTO: ZSU/ 68. samostatná myslivecká brigáda (se souhlasem)
Do přímých bojů se skupinkami nepřátel se v Pokrovsku musely zapojit naše dronové i minomentné jednotky, a dokonce se zapojili i spojaři, popisuje velitel 68. brigády, která město brání. Jak říká, na to, aby Ukrajinci vytvořili neprostupnou linii na perimetru 60tisícového města, zkrátka neměli dost lidí. Zásoby do města dopravovali jen pěšky, pomocí pozemních robotů, pod neustálou hrozbou ruských dronových útoků. Sám nedá dopustit na dělostřelectvo. Jeho role na bojišti je podle něj nadále nezastupitelná.
Velitel 68. samostatné myslivecké brigády, která brání město Pokrovsk v Doněcké oblasti na Ukrajině, podplukovník Serhij Tretjak popsal pro stránky ukrajinské armády Armija Inform povahu ruského tlaku na město i specifika jeho obrany. Rozhovor poskytl v říjnu letošního roku, zveřejněn však byl až nyní. Obsahuje řadu postřehů o obraně tohoto klíčového obranného centra Donbasu a také o těžkostech, jimž vojáci čelili.
Jak Tretjak řekl, pěchota jeho brigády se nacházela v jižní části města a samotný Pokrovsk vlastně tvořil její týl. Právě proto bylo pro jeho bojovníky značně stresující, když do města začaly pronikat ruské diverzně-průzkumné skupiny. V samotném Pokrovsku pak totiž docházelo k situacím, kdy se do přímých bojů s Rusy pomocí ručních zbraní museli zapojovat členové jeho dronových jednotek, muži z obsluhy minometů, anebo například spojaři.
„Nepříteli se daří pronikat do Pokrovsku díky velkému počtu osobního stavu, který se vrhá do útoku. Nemáme možnost vytvořit hustou obranu, zatímco nepřítel využívá například povětrnostních podmínek, kdy naše drony nemohou dobře fungovat, a vrhá svou pěchotu do prostoru mezi pozicemi,“ popsal Tretjak typický ruský postup.
„Okupanti mohou každý den vrhat do útoku 30 až 40 lidí, ale jdou po dvou. A tyto dvojice se valí každých 5 až 10 minut. A zatímco se soustředíte na zničení první, druhé, třetí dvojice, čtvrtá například stihne někam proklouznout. A tak dochází k postupnému hromadění nepřítele, které netrvá jeden nebo dva dny. Ale děje se neustále,“ vylíčil. Jak konstatoval, také vojáci, kteří na to kvůli povaze své specializace nebyli zvyklí, si tak museli velice rychle oprášit schopnosti bránit se v přímých bojích.
„Akce nepřítele v Pokrovsku připomínají Brownův pohyb,“ popsal situaci s odkazem na náhodný pohyb částic v roztoku či plynu. „Okupanti vylézají tu v jednom bodě, tu v jiném,“ doplnil s tím, že pro Rusy to samozřejmě znamená ohromné lidské ztráty, ale na ty oni nehledí. „Nepřátelský velitel ví, že právě poslal na smrt padesát bojovníků a za pár dní dostane dalších padesát,“ popsal.
Vzhledem k ohromné převaze ruských dronů byli ukrajinští vojáci nuceni na pozice chodit pěšky. Jak řekl, jejich uši byly ten nejlepší detektor, protože zvuk dronu slyšeli na dálku a měli možnost se schovat. Velitel brigády popsal, že zásobování jednotek v předních linií zásob řešili především pomocí pozemních robotických komplexů, které doprovázeli jejich operátoři.
Jak Tretjak rovněž vysvětlil, šířka zóny pro efektivní nasazení dronů se neustále měnila a závisela na mnoha faktorech – od počasí, přes zařízení elektronického boje až po množství dronů, které měli k dispozici. Těch bylo méně, než kolik jich měli Rusové. „Bohužel, agresivní stát má finančně více možností, může nastartovat sériovou výrobu a zásobování drony a vyrábět je v šílených objemech. U nás zatím značnou část úderů pokrývají dobrovolníci, kteří nám pomáhají,“ konstatoval.
Podplukovník rovněž vypíchl přetrvávající význam artilerie na moderním bojišti. „Uvedu jednoduchý příklad: k našim pozicím se blíží čtyři nepřátelské bojové obrněnce s 15 výsadkáři v každém. Vylétá jim vstříc deset našich dronů. Jeden nedoletěl, druhý netrefil, ale ostatní zasáhly techniku. Nepřátelský výsadek v počtu 60 vojáků se rozprchl. Umíte si představit, kolik dronů bychom museli vypustit, abychom je jednoho po druhém zabili? Museli bychom drony vypouštět nepřetržitě dva dny. Ale stačí, aby samohybná (houfnice, pozn. red.) 2S1 nebo 120milimetrový minomet vystřelily po deseti ranách – a tak zničily značnou část nepřítele. A pak už drony dorazí zbytky. Proto bude artilerie i nadále používána v této válce. Drony budou dělat svou práci a artilerie svou,“ dodal podplukovník Tretjak.
Situace v Pokrovsku se mezitím zhoršila, když do města podle ukrajinské armády proniklo několik stovek ruských vojáků. Objevila se videa, na kterých ruské jednotky na automobilech, motocyklech a také pěšky vstupují do města, aniž by jim v tom někdo bránil. Podle dostupných zpráv byla většina z nich následně zničena.