Okupace Ukrajiny neprobíhá podle původních ruských plánů, ilustrační foto FOTO: Armyinform.com.ua / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Armyinform.com.ua / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Igor Girkin, ruský ultranacionalista a bývalý velitel separatistů na východní Ukrajině, odsouzený v roce 2024 za extremismus, nadále píše ze svého vězeňského oddělení dopisy publikované na sociální síti Telegramu. V dopisu ze 26. března 2026, adresovaném spolupracovníku Frolu Vladimirovovi, se vyjadřuje k blokování Telegramu, vojenským neúspěchům Ruska i k tomu, co jsou podle něj jsou příznaky blížícího se rozpadu režimu.
Girkin hned v úvodu komentuje zjevné snahy ruských úřadů zablokovat Telegram. Podle něj je to nevyhnutelné: Kreml potřebuje eliminovat poslední nezávislé zdroje informací, aby mohl „udržovat iluzi stability“. Varuje ale, že efekt bude krátkodobý a důsledky horší.
„Doprovodné náklady, jako je zmizení posledního spolehlivého způsobu komunikace na frontě, ani nestojí za řeč,“ píše Girkin, „ale úřadům je teď úplně jedno všechno kromě vlastního zachování v současné nezměněné podobě.“ Nejrozsáhlejší část dopisu se ale věnuje ztrátě ruské vojenské posádky v Kupjansku, kde ruské jednotky po měsících obléhání utrpěly katastrofální porážku. Došlo k tomu již podruhé. Jeho tón je značně podrážděný.
„Do poslední chvíle jsem doufal, že kluky odblokují. Když jsem si zprávy přečetl, dostal jsem se do stavu zuřivosti. JAKÁ HANBA! V pátém roce války dovolit nepříteli obkličovat a ničit naše části a oddíly? Brestská pevnost byla symbolem odvahy a hrdinství. Byla odsouzena předem, ale její obránci to nevěděli a ani netušili, což jim dodávalo naději a sílu. Ale to bylo na samém začátku Velké vlastenecké války, a u nás jde o pátý rok! Jak se vůbec stalo, že naše vojska obsazovala Kupjansk MĚSÍCE (PODRUHÉ!), aby ho pak (PODRUHÉ!) odevzdala za pár dní, a ještě zanechala část posádky v obklíčení?!? A pak za sto dní nebyla schopna obklíčené odblokovat?“
Situaci na frontě Girkin hodnotí jako systémovou krizi. Vojska jsou podle něj vyčerpána nesmyslnými čelními útoky „ve stylu první světové války“, útočné jednotky utrpěly obrovské ztráty, zálohy nepřicházejí a nepřítel si přes zimu uchoval síly téměř nedotčené. Zvlášť varuje před nebezpečnými výběžky frontové linie a špatně chráněnými křídly. Jako příklady uvádí Kupjansk a nedávno zčásti ztracený Časiv Jar, který ruské síly rovněž dobývaly dlouhé měsíce.
S drsnou ironií se Girkin pouští do Sergeje Šojgua, někdejšího ministra obrany, který po svém odvolání veřejně kritizuje stav ruské protivzdušné obrany. V Girkinově slovníku je Šojgu „Faněrnyj maršal“, maršál z překližky. (Je to mimo narážka na známý Šojguův koníček vyřezávat si z překližky.)
„Úžasná drzost ‚překližkového maršála‘, který arogantně a vzrušeně vyjadřuje rozhořčení nad tím, že nepřátelské rakety a drony volně – a každodenně – bombardují naše vojenské a průmyslové objekty až po Ural. Je to nejlepší důkaz té nejkřiklavější beztrestnosti. Jeden z hlavních viníků naší celkové systémové vojenské krize, člověk přímo odpovědný za gigantické krádeže ve vojenském resortu a za ‚totální přehlídkovost‘ místo bojové přípravy,“ stěžuje si Girkin.
„Dnes s čistým svědomím vyjadřuje rozhořčení, že ‚někdo nedohlédl‘ a nepřítel zesílil. Ať už nad ním vojenský soud ‚pláče s hořkými slzami!‘ – za všechny zločiny, které spáchal během svého působení ve funkci ministra obrany! Ale ne… ‚sedí‘ jeho důvěryhodní náměstci a z něho stéká voda jako z husy.“
Stručně se Girkin věnuje také případu z Novosibirské oblasti, kde mělo dojít k hromadnému týrání hospodářských zvířat. Kvalifikuje to jako „přímou a bezostyšnou sabotáž“ a dodává, že za válečného stavu by takové jednání spadalo pod pravomoc polního soudu. Protože jde ale jen o „speciální vojenskou operaci“, viníci si dělají, co chtějí, a ničeho se nebojí.
Závěr dopisu je věnován fenoménu, který Girkin označuje jako začátek útěku dosud věrných. Zmiňuje blogera Ilja Remeslo, bývalého pracovníka Navalného FBK, který se po invazi překvapivě proměnil ve „vlastence“ a člena Lidové fronty. Teď prý opět mění barvy a vystupuje s „odhaleními“.
„Je to naprosto běžný jev: začátek útěku krys z potápějící se lodi. ‚Remeslo‘ skočil jako jeden z prvních, ale to je maličkost. Velké krysy zatím opatrně zvažují šance a nespěchají. Ale to je jen zatím. S tím ‚personálním složením‘ (a také ‚personální rezervou‘), které teď máme, se loď dříve či později nevyhnutelně potopí. Zvlášť když všechny, kdo se upřímně snaží něco změnit k lepšímu, šikanují jako ‚extremisty‘ a dělají z nich outsidery jen proto, že nekřičí ‚sláva kapitánovi!‘ po každém jeho debilním výroku nebo pohybu.“
„Brzy, brzy utečou… opustí vše a podvedou ‚kapitána‘ (vlastně téměř všichni z nich si vybudovali kariéru na neustálém podvádění a ‚předstírání bouřlivé činnosti‘, přičemž bezuzdně kradli). Je to smutné? Ano i ne… Jinak celá tato ‚slavná éra‘ skončit nemůže. Je třeba přemýšlet o tom, co dál a jak se dostaneme z trosek ‚velké energetické velmoci‘ a Surkovovy ‚suverénní demokracie‘.“
Igor Girkin, přezdívaný Strelkov, byl jedním z velitelů proruských separatistů na Donbasu v roce 2014 a jednou z osob, které Společný vyšetřovací tým označil za odpovědné za sestřelení letu MH17. V roce 2024 byl odsouzen ruským soudem za extremismus.