Bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili se po tom, co byl trestně stíhán ve své rodné Gruzii ,odcestoval pokračovat v reformní činnosti na Ukrajinu. Zde byl v první polovině roku skandálně zbaven ukrajinského občanství v době, kdy se nacházel mimo území státu. Svůj návrat Saakašvili dlouze a poutavě anoncoval. Na státní hranici s Polskem, přes kterou se chtěl bývalý gruzínský prezident dostat na Ukrajinu, se očekávalo divadlo. Právem – a diváci určitě nebyli zklamáni.
Michail Saakašvili přijel na Ukrajinu po revoluci na Majdanu v roli přítele nově zvoleného prezidenta Petra Porošenka a především jako člověk, který „umí dělat reformy“. Reformní aktivity bývalého gruzínského prezidenta se ale potýkaly s neustálými komplikacemi, veřejnost nebyla nijak spokojená, pomalu se vytrácela i důvěra ve vztazích s ukrajinskou hlavou státu. Napětí stoupalo, Saakašvili se čím dál víc profiloval jako opoziční politik. Postupně jeho kritika ukrajinských poměrů a osobně prezidenta Porošenka se dostala přes čáru, kdy se ukrajinská strana rozhodla jednat. A to tím nejjednodušším způsobem – Saakašvilimu bylo jednoduše odňato ukrajinské občanství. Právní stránka podobného kroku ze strany Porošenka je dodnes na Ukrajině hodně diskutovaným tématem – prý se jedná o vyřizování osobních účtů s použitím státní moci.
Skoro měsíc Saakašvili putoval státy EU a s chutí komentoval činnost Petra Porošenka a ukrajinské vlády. Ale především anoncoval svůj návrat na Ukrajinu. Datum bylo stanoveno na 10 září. Místo dějství – státní hranice mezi Polskem a Ukrajinou.
Na Ukrajině se hned začali připravovat. Státní zastupitelství opakovaně dostalo z gruzínské strany žádost o vydání Saakašviliho, pokud by se objevil na ukrajinském území. V Gruzii je bývalý prezident stíhán kvůli různým obviněním, mimo jiné překročení pravomoci. Ukrajinská strana několik dní před avizovaným termínem začala upevňovat státní hranici. V sobotu se dostavily desítky aut jak s příznivci tak i odpůrci gruzínského reformátora. Bylo celkem zřejmě, že s příjezdem Saakašviliho bude na hranici dusno. Cirkus, který vypukl po Saakašviliho příjezdu v neděli, ale předčil i ty nejodvážnější očekávání.
Mezinárodní vlak Przemysl-Kyjev, kterým se Saakašvili společně se skupinou ukrajinských poslanců (všudypřítomnou Juliji Tymošenkovou nevyjímaje) a europoslanců snažil dostat na Ukrajinu, byl na hranici zastaven. Rozkaz z Kyjeva zněl jasně – vlak nepojede dokud „Micho“ nevystoupí. Přitom nikdo nemohl vysvětlit, kdo vlastně může o takových věcech rozhodovat – vlak plný lidí se nachází na území polského Przemysle. Po několikahodinovém čekání byla cestujícím nabídnuta možnost náhradní autobusové dopravy – vlak dál nepojede. Saakašvili v této provokaci obviňoval osobně Porošenka (a snad neměl daleko od pravdy). Koneckonců i Saakašvili přestoupil do autobusu a odjel na přechod Krakivec, kde se odehrálo další dějství dramatu „návrat do Vlasti“. Na ukrajinské straně již čekaly policejní kordony. Po tom, co se Gruzínec dostal do neutrálního pásma, bylo oznámeno, že na hranici hrozí bombový útok. Po několika potyčkách se na hranici dostal dav Saakašviliho podporovatelů a jednoduše policejní kordony společně se samotným „Michem“ prorazil. Saakašvili obklopen davem svých příznivců odjel do nedalekého Lvova.
Generální prokurátor Ukrajiny Jurij Lucenko ještě tentýž večer prohlásil, že bude zahájeno hned několik trestných stíhání kvůli nezákonnému překročení státní hranice, přiněmž bylo zraněno několik příslušníků hraniční stráže. Podle videozáznamu je docela zřejmé, že postup Saakašviliho a jeho stoupenců se dost liší od obecných norem překročení státní hranice. Saakašvili prohlásil, že je odhodlán své ukrajinské občanství obhajovat u soudu a že na Ukrajině hledá „ochranu“. Zdá se ale, že počínání samotného Micha se samo o sobě dostalo hodně přes čáru zákona.
Ukrajina se zase ocitá v zajetí ambicí vrcholných politiků. Jak Porošenkovo, tak i Saakašviliho jednání se zdá být řízeno výhradně vlastními zájmy a ambicemi. Zákon přitom hraje vedlejší roli. Přitom v zemi, která čelí válce na svých východních hranicích a snaží se o zapojení do evropského společenství, by úcta vůči zákonu měla být nejvyšší prioritou. Bývalý gruzínský a stávající ukrajinský prezident na to mají asi vlastní názor.