Je to pořád kolem dokola. Nejdřív se vytáhne do boje proti takzvané vládnoucí elitě. Pak se ji povede vystřídat a k moci se dostanou noví sekáči – a hle, je to pořád to samé.

Babiš, plod komunistické normalizace a postkomunistického období rozmnožil za dobu svého působení v politice svůj majetek vskutku pozoruhodně. Tomio Okamura použil svou předchozí stranu o dvanácti členech jako nástroj k získání milionů ze státního příspěvku. Orbán za kampaň proti exemplárnímu nepříteli státu (rozuměj Orbánova klika) vydal z peněz daňových poplatníků v přepočtu miliardu korun a ty skončily v kapsách jeho kámošů. Teď došlo i na Jaroslawa Kaczyńského. Ten se od těch dvou liší tím, že zřejmě tomu, co hlásá sám věří. Jenže se zdá, že ani on není až takový „politický mnich“, jak se dosud říkalo.

„Rakouský podnikatel Gerald Birgfellner se obrátil na varšavskou prokuraturu, protože nedostal zaplaceno za služby poskytnuté v souvislosti s projektem dvou mrakodrapů, které chtěl v centru Varšavy nechat postavit šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Deník Gazeta Wyborcza zveřejnil nahrávky, které spojují Kaczyńského a jeho PiS s firmou Srebrna, jež měla budovy stavět. Polská ústava přitom politickým stranám zakazuje provádět hospodářskou činnost, píše deník.“ (ct24.ceskatelevize.cz)

Společnost Srebrna patří nadaci Lecha Kaczyńského a v její radě zasedá Jaroslaw Kaczyński a má na činnost společnosti prostřednictvím svých lidí silný vliv. „V praxi funguje personální unie mezi PiS a Srebrnou. Žádná jiná strana nemá takovou svoji firmu,“ uvádí internetový portál Onet.pl.

No jistě, kdo nemá svou firmu, jako by nebyl, že.

„Společnost Srebrna – čili PiS – mohla vydělat na mrakodrapu stovky milionů zlotých, zatímco nyní má PiS jako největší politické uskupení zajištěné financování od státu skoro 20 milionů ročně,“ napsal o projektu portál Onet.pl.  Tak to už se vyplatí.

Nic nového pod sluncem. Vládnoucí elity mají sklon rozmnožovat dále svou moc, dosazují své lidi a rozmnožují blaho své a svých stoupenců. K tomu se hodí využívání všech možných zdrojů a když si držitelé moci myslí, že si to mohou dovolit, porušují pravidla.

Tuto tendenci má každá vládnoucí skupina, jde o to, že nic se nesmí přehánět. Aby se to přehánět mohlo, je potřeba ovládnout instituce, které rozlézání této plísně kontrolují, tedy média, policii, soudy, nezávislé organizace. To se rafinovaně děje za užití rétoriky o pokračující národní očistě. V praxi to v nejlepším případě znamená nahrazování jedné špíny jinou, tou vlastní. Všechno pokračuje, dokud je kde brát a ono je dost dlouho kde brát.

Nakonec to všechno praskne, nikdy tomu nebylo jinak. Jen to někdy trvá dost dlouho a utrpěné ztráty jsou velké.