Jsem rád, že se Česká republika připojila k sankcím vyhlášeným Evropskou unií proti Bělorusku v reakci na teroristický čin, kterého se tato země dopustila. Jinak nelze nazvat únos letadla irské společnosti RynAir na lince z Atén do Vilniusu, které bylo násilím a za pomoci vojenské stíhačky donuceno přistát na letišti v Minsku. Místní úřady zde pak protiprávně zadržely opozičního běloruského novináře Romana Protaseviče a jeho přítelkyni Sofii Sapegovou.

EU nyní reagovala rychle a rozhodně, a tak běloruská státní letecká společnost Belavia nebude moci létat přes unijní státy a také v nich přistávat. Rovněž vedení většiny evropských aerolinek už rozhodlo, že se budou vyhýbat Bělorusku. To se týká i Česka, kam už mají běloruská letadla rovněž zapovězený přístup, a také ČSA budou létat mimo běloruský vzdušný prostor. Je velmi pravděpodobné, že společnost Belavia se bez státní pomoci ocitne v bankrotu, protože velká část jejich pravidelných linek míří do členských zemí Evropské unie a rovněž se jejím letadlům bude jen těžko obcházet jejich vzdušný prostor.

Sankce dopadnou i na ty Bělorusy, kteří se podíleli na únosu letadla a zatčení žurnalisty s jeho partnerkou. Těm bude zablokován jejich případný majetek v unijních zemích a nebudou dostávat jejich vstupní víza. To všechno je moc dobře, protože sankce musí státy a jejich představitele, kteří porušují mezinárodní právo a provozují státní gangsterismus, bolet. Ještě by stál za úvahu zákaz poskytování úvěrů běloruským státním firmám. To je také velmi účinná zbraň.

Je tu však jedno velké ale. Obávám se, že Evropská unie měla přikročit k rázným sankcím proti diktátorskému režimu Alexandra Lukašenka už na podzim minulého roku, kdy dotyčný zfalšoval běloruské prezidentské volby, ve kterých měl výrazně zvítězit nad opoziční kandidátkou Svjatlanou Cichanouskou. Následné masové protesty proti volebnímu podvodu policie brutálně rozehnala.

Už tenkrát se Unie měla přestat chovat zdrženlivě a důrazně se proti takovým způsobům ohradit. Bohužel to neudělala s ohledem na to, aby se Lukašenko nespojil těsněji s Ruskem. To však byla velká chyba. Běloruský vládce má svým stylem blíže k autoritativní Moskvě než k demokratickému Západu a s Putinem si v mnohém rozumí. Na tom se dá jen těžko něco změnit. Diktátoři berou vstřícnost druhé strany jako slabost a jen je to povzbudí k dalším zločinům.

Autor je středočeským krajským zastupitelem za ODS