Sankční seznamy proti Rusku jsou děravé, unikají miliardy. Česko plánuje vlastní „záplaty“

Ruský prezident Vladimir Putin (Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0)

Ruský prezident Vladimir Putin | FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0

Každý, kdo někomu vystaví fakturu, by měl podle sankčních pravidel nejprve vlastními silami prověřit, zda platba nesměřuje k firmě se sídlem v Rusku, respektive k lidem na sankčním seznamu EU. „Žádný div, že to nefunguje,“ říkají zástupci platformy Odolnější Česko, kteří vládě a poslancům poslali výzvu s návrhy, jak platné mezinárodní sankce zpřísnit a účinně vymáhat.

Firmy s dohledatelným ruským vlivem i nadále v Evropské unii čerpají veřejné peníze. Podle propočtů společnosti Datlab Institut získávají v součtu měsíčně veřejné zakázky za 292 milionů eur (asi 7,3 miliardy korun). Další peníze mohou i nadále čerpat prostřednictvím dotací.

„Dopad sankcí na veřejné zakázky je blízký nule. Byznys si našel cesty, jak je obcházet. Popírá to samotný sankční balíček. My jsme se i v Česku ptali desítek zadavatelů veřejných zakázek i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a neví se o jediném případu, že by byl někdo kvůli sankčnímu seznamu vyloučen ze zakázky či mu byla zrušena smlouva,“ říká vedoucí týmu datových analýz Datlab Institute Jiří Skuhrovec.

A rozhodně to podle něj není tím, že by firmy napojené skrze málo průhledné struktury na Rusko a tamní oligarchy v Česku nepůsobily.

Zjistěte si, komu platíte

„Je asi 35 v Česku působících firem, jež čerpají nějaký dotační titul a je vysoké riziko, že jsou napojené na Rusko. Vláda chce rozšiřovat Dukovany a Temelín, významnou část mají dělat české firmy. Měli bychom mít ale jistotu, kdo jsou koneční vlastníci, týká se to strategických zájmů Česka,“ podotýká Skuhrovec.

V Česku se objevila i některá velká „sankční jména“. Donedávna byl třeba majitelem Letu Kunovice Iskander Machmudov, který patří mezi dvacítku nejbohatších Rusů a byl už od roku 2018, tedy několik let svého kunovického působení (firmu prodal až letos v květnu českému Omnipolu), na sankčním seznamu USA a následně i na seznamu britském.

Vladimir Putin (ČTK)

„Ukazuje se, že jsou díry v sankcích. Firma ovládaná z Ruska sice nemůže dostávat nadlimitní veřejné zakázky, ale může nadále dostávat dotace. Je třeba ty díry, které v celé problematice sankcí a jejich vymáhání jsou, zacelit,“ upozorňuje i Lukáš Kraus, vedoucí analytického oddělení Rekonstrukce státu.

Problém je i v tom, že stát povinnost kontroly obchodních partnerů či příjemců veřejných zakázek přenesl na firmy a zadavatele.

„V podstatě každý, kdo proplácí nějakou fakturu, by měl teoreticky kontrolovat, zda peníze nekončí u nějakého oligarchy ze sankčního seznamu. To je v praxi samozřejmě těžko proveditelné. Takhle to fungovat nemůže. EU a stát musí jasně říct, že toto jsou subjekty, kterým neplatit. K tomu je nutná důkladná analytická činnost a tu má zařídit stát,“ je přesvědčen Skuhrovec.

Cílem by mělo být nejen posílení analytických kapacit státu, ale i fungující spolupráce mezi zadavateli, ÚOHS, Finančním analytickým úřadem a ministerstvem financí.

„A to, přiznejme si, zatím moc nefunguje. Je k tomu nutná i mezinárodní spolupráce finančních útvarů v reálném čase – v řádu dnů, ideálně hodin. Nemůže to trvat týdny, než si sdělí informace o tom, jak vypadá vlastnická struktura nějaké podezřelé firmy,“ říká právník společnosti Lexperanto Ondřej Vondráček.

Jak dodává, dobrou příležitostí, kdy si důkladně background právnických osob prověřit, jsou nadcházející české prezidentské volby. „Plánujeme zkontrolovat donory, již budou dávat dary prezidentským kandidátům, zda náhodou nejsou spojeni se sankcionovanými osobami, to by bylo velmi nepříjemné.“

Český sankční seznam bude

V senátu nyní leží takzvaný Magnitského zákon „o národních sankcích vůči zahraničním společnostem a cizincům, kteří by se dopustili závažných protiprávních jednání“.

V polovině října jej schválili poslanci, a pokud – jak se očekává – projde přes senátory, umožní Česku vytvářet právě vlastní národní sankční seznamy nejen ve vztahu k ruské agresi proti Ukrajině, ale i vůči představitelům dalších režimů a organizací, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.

(Týdeník FORUM)

„Ruská agrese na Ukrajině podtrhla důležitost toho, že Česká republika postrádá sankční mechanismus z hlediska ochrany lidských práv, boje proti terorismu nebo ve vztahu k útočné válce,“ komentoval přípravy zákona už dříve ministr zahraničí Jan Lipavský.

Národní sankční seznam by mohl vzniknout už počátkem příštího roku, na starosti jej bude mít právě ministerstvo zahraničí; jednotlivé „adepty“ pro seznam bude schvalovat vláda jako celek. Nebude to jednoduchý proces, důvodnost se bude muset prokázat. Právě proto musí mít stát robustní analytické nástroje, aby ty vlastnické struktury dokázal zmapovat,“ říká analytik Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.

Ministerstvo si však bude muset podle dostupných informací vystačit se stávajícími úřednickými kapacitami, žádná nová pracovní místa na novou úlohu nezíská. Počítá se však s tím, že by český seznam měl mít spíše desítky než stovky položek.

Výhodou tuzemského sankčního seznamu má být rychlost, s níž by mělo být možné konkrétní osoby a firmy na seznam zařadit.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články