Pořádková policie blokuje demonstranty během protestu v kazašském městě Almaty ve středu 5. ledna 2022. FOTO: ČTK/ (AP Photo/Vladimir Tretyakov)
FOTO: ČTK/ (AP Photo/Vladimir Tretyakov)
Svévolné zatýkání, policejní násilí, zablokovaná telekomunikační zařízení nebo výpadky internetu. Přesně v těchto podmínkách musejí nezávislí kazašští i zahraniční novináři přinášet světu informace o tamních protivládních nepokojích, které lze podle politických expertů vnímat jako nejhorší za posledních deset let.
Úřady kontrolující zpravodajství zesílily s postupujícími protesty podle Reportérů bez hranic (RSF) své útoky na nezávislé novináře. „Úřady nešetří veškerým úsilím, aby kontrolovaly informace o protestech a omezovaly mediální pokrytí,“ sdělila svým kolegům Jeanne Cavelier, vedoucí oddělení RSF pro východní Evropu a střední Asii.
Po čtyřech dnech demonstrací a zvýšeného tlaku na reportéry se tato nevládní organizace, obhajující svobodu médií, rozhodla vyzvat prezidenta Tokajeva k zaručení přístupu k informacím a svobody novinářů v terénu.
„Tyto nepokoje nesmí sloužit jako záminka k cenzuře médií – právě naopak. Vyzýváme prezidenta Kasima-Žomarta Tokajeva, aby okamžitě obnovil přístup k internetu a zablokovaným webovým stránkám a umožnil novinářům svobodně působit beze strachu z policie. Tak, aby mohli pokrýt protestní hnutí, které je již svým rozsahem historické,“ zní v oficiálním vyjádření Reportérů bez hranic.
Novináři tuto výzvu zveřejňují v době, kdy kazašské ministerstvo informací hrozí vězením od tří do sedmi let za „vědomé šíření nepravdivých zpráv“. Nejedná se ovšem o jediné opatření, kterým se snaží tamní politické představenstvo docílit eliminace šíření faktů o protivládních protestech.
Vypnutý internet
Dalším z těchto opatření bylo zablokování přístupu k webovým stránkám Orda.kz a KazTag, které lze považovat za jedny z mála zprostředkovatelů nezávislého zpravodajství v Kazachstánu. Úřady se na tyto stránky zaměřily poté, co tam byl zveřejněn článek o policejním násilí během demonstrací.
Omezení ale nezůstala pouze u vybraných webových stránek. Během 4. ledna večer přestaly fungovat aplikace jako messenger, whatsapp nebo telegram. K celkovému omezení přístupu k internetu došlo v místech nepokojů během středeční páté hodiny odpolední místního času. Obyvatelé měst jako Almata a Nur-Sultan se dočasného připojení k internetu dočkali později večer, a to během projevu prezidenta Tokajeva.
Násilí na novinářích
Od 4. ledna, kdy protesty začaly nabírat na intenzitě, bylo podle Výboru na ochranu novinářů ve středoasijské zemi zadrženo nejméně osm žurnalistů, a to i navzdory tomu, že se prokazovali novinářskými doklady. Další desítky jsou ohroženy střelbou, omračujícími granáty nebo gumovými projektily.
Jedním ze zadržených byl i redaktor serveru Orda Bek Baitas, kterého policie odvedla během natáčení pondělních protestů. Jeho kolegyně Gulnara Bazhkenova přinesla Výboru na ochranu novinářů svědectví, že policie Baitase údajně odvedla na stanici, kde mu rozbila telefon a zkroutila ruce.
V Almaty byl zatčen i Kasim Amanzhola, vedoucí kazašské vysílací stanice Rádia Svobodná Evropa, jenž na policejní stanici strávil dvě hodiny. Jeho následné propuštění bylo spojené s omluvou ze strany policie, ale bez udání důvodu jeho zadržení.
Většina zatčených stráví na výslechu podobně jako Kasim Amanzhola několik hodin a pak je propuštěna. To ale nic nemění na skutečnosti, že situace, která v této postsovětské republice už několikátý den panuje, je vysoce kritická. Rádio Azattyq se po zkušenosti s přímým ohrožením své reportérky střelbou rozhodlo stáhnout novináře z center protestů.
