Ministryně Schillerová se v dnešních Otázkách Václava Moravce na ČT vykrucovala, že nemůže snížit daně, tvrdila, že údajně velká většina živnostníků a podniků pochopila, že musel být zaveden projekt EET, a přiznala, že navzdory rychlému růstu ekonomiky chystá na příští rok opět padesátimiliardový deficit v rozpočtu.

Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO) uvedla, že daně v České republice jsou poměrně nízké. Porovnává je přitom se státy EU, tedy se státy, které mají největší daňové zatížení na světě. Takové porovnávání se jí zkrátka hodí. Asi spoléhá na to, že si lidé na vysoké daně už zvykli. Připomeňme, že máme zhruba tři a půl krát vyšší daňové břemeno, než tomu bylo za Rakousko‑Uherska. Navíc máme jedny z nejvyšších odvodů (na „zdravotní a sociální“), jak sama Schillerová v přímém přenosu přiznala.

Ministryně v demisi přesto slibuje, že se některé daně či odvody za čas sníží, a ty, které se naopak zvýší, se budou zvyšovat jen nepřímo (tedy např. změnami účetních pravidel, rozšířením EET na další statisíce živnostníků apod.).

Máme‑li jejím slibům věřit, už tedy nenastane situace, jaká tu byla za ministra financí Andreje Babiše (ANO). Ten nám všem nechal zdražit benzin skrze zvýšení spotřební daně (která tvoří většinu z ceny), zatímco jemu a v menší míře i dalším zemědělcům v rostlinné výrobě tehdejší vláda schválila obrovské slevy na této dani (formou jejího vracení). Jen krátce předtím přitom Babiš sliboval, že daně v žádném případě zvyšovat nebude.

Kromě daně z benzinu či nafty se tehdy zvyšovala i daň z cigaret a minimální pojistné u zdravotního pojištění. V souvislosti se zaváděním online evidence tržeb pak vláda sice připravila mírnou slevu na dani pro podnikatele, kteří budou muset napíchnout svou pokladnu na „Babišovu“ centrálu, ale nejmenší živnostníci (např. důchodci a farmáři na víkendových trzích) na ni nedosáhli, protože si ji neměli z čeho odečíst. Kromě toho vláda snížila daně také vybraným odvětvím, např. lékárnám či majitelům tištěných novin. Byla tato odvětví vybrána náhodně?

Ministryně v demisi Schillerová je sice ve vládě, která nezískala důvěru, ale přesto chystá zvýšení daní prostřednictvím změny účetních předpisů. Chce tak vybrat asi pět miliard ročně navíc od pojišťoven. Pojišťovny sice varují, že se tím zvyšuje riziko jejich bankrotu, pokud by přišla např. nevídaná přírodní katastrofa, ale ministryně se hájí, že účetní předpis, který chce zavést, vymysleli v Evropské unii, takže by neměly vznikat problémy. Asi si neuvědomuje, že se tím nám všem jistě zdraží pojistky.

Daně chtěl prý podle Schillerové hodně snížit už ministr financí Andrej Babiš a pak jeho následovník Ivan Pilný (ANO), ale nějak to za čtyři roky vlády nestihli. Nyní si na snížení daní také počkáme, protože je Schillerová nechce snižovat, když vláda nemá podporu poslanců. Takže premiér v demisi může vyměnit šéfa policejní inspekce GIBS, ale snížit daně se vláda v demisi neodhodlá, aby tím někomu neuškodila. Sama Schillerová ale jen o pár minut později přiznala, že se chystá levicová vláda podporovaná komunisty, takže např. zjednodušení daňového systému moc neočekává. Připomeňme, že ale záleží na rozhodnutí politické strany ANO. Ta má totiž ve sněmovně společně s ODS většinu a ODS snížení daňové zátěže navrhuje.

Schillerová do budoucna plánuje snížení DPH např. na opravy kol či na točené pivo. Lidé už si podle ní měli zvyknout, že vláda Bohuslava Sobotky zkomplikovala daňový systém zavedením třetí sazby DPH pro víceméně náhodně vybraná odvětví, takže bude do snížené sazby přesouvat další vybrané položky, zatímco s vyššími sazbami DPH se nebude směrem dolů hýbat. Stejně tak budou muset i nadále platit DPH všichni živnostníci s obratem nad jeden milion korun (což je limit, který přesahují téměř všichni živnostníci, protože jinak by nebyli schopni zaplatit např. elektřinu, nájem, naftu apod.). I sebemenší živnostníci přitom musejí v rámci projektu EET počítat DPH za každý jednotlivý prodej a pravidelně musejí podávat pod hrozbou až likvidačních pokut na finanční úřady kontrolní hlášení. Za minulých vlád u těch nejmenších živnostníků stačilo vypočítat DPH jednou ročně. Otázkou je, v čem je třeba zrovna točené pivo lepší než např. řemeslná práce či prodej drogerie. Přinese vám asi více voličů, paní ministryně. Že je to hlavní důvod, přiznejte se!

Ohledně daně z příjmů tvrdí, že ustanovení, které by ji snížilo, píše společně se svými kolegy už od roku 2016. Schválené by pak mělo být nejpozději do roku 2022. Původně změny slibovala od roku 2019, ale když teď bude vládnout zřejmě s podporou komunistů, asi prý na snížení této daně tak rychle nedojde. Připouští ale, že snížení stejně nebude tak velké, jako provedl někdejší premiér Mirek Topolánek (ODS) v rámci svého reformního daňového batohu.

Schillerová se také pokusila obhájit EET. Podle ní velká většina podnikatelů pochopila, že se systém musel zavést. Pravděpodobně má ale na mysli jen ty podnikatele, které tento Babišův projekt nezlikvidoval. Ti jsou asi podle paní ministryně hloupí, protože nápad nepochopili. Před časem Schillerová hovořila o průzkumu, který má dokazovat, že EET zlikvidovala pouze asi pětinu nedávno zavřených hospod (a obdobně v případě hojně zavíraných prodejen na vesnicích). Hlavními důvody jsou totiž podle ní jiná opatření, která Sobotka s Babišem zavedli (zvyšování vynucené minimální mzdy, zákaz kouření v hospodách včetně kuřáckých koutků a salónků atd.). Otázkou také je, jak Schillerová přišla na to, že velká většina živnostníků a podniků záměr pochopila. Navíc nevysvětlila, proč byly i v tomto případě nasazeny likvidační pokuty (až milion korun za jediné pochybení zaměstnance, např. číšníka).

Ministryně prý připravuje v EET změny. Jasno v systému přitom nemá ani sama Schillerová. Např. v případě online evidence spropitného má odlišný názor než její stranický šéf Babiš, jak upozornily Hospodářské noviny. Schillerová i Babiš navíc tvrdí, že v rámci online evidence tržeb nemají být evidovány žádné tržby, nýbrž pokladní příjmy (což je něco jiného, jak ví každý, kdo absolvoval základní kurz účetnictví). Kdo tento jejich názor nesdílí a eviduje tržby, může dostat pokutu až půl milionu korun za každý jednotlivý prodej.

V rámci EET vznikají i různé absurdity. Např. pokud jdete jako podnikatel do směnárny, musíte si s sebou vzít přenosnou online pokladnu. Ve směnárně si pak spočítáte, jestli jste dejme tomu dolary prodali výhodněji, než jste je kdysi koupili (třeba i v jiné směnárně). Pokud ano, vznikl vám kurzový zisk a o něm musíte ještě ve směnárně informovat „Babišovu“ centrálu. Následně předáte obsluze u okýnka „EET účtenku“. Tak doufejme, že třeba aspoň tenhle Babišův výmysl Schillerová odstraní.

Dále se ještě Schillerová pochlubila, že rostou veřejné investice. Není divu, když rychle roste celá ekonomika. Divákům ale zatajila, že samotné vládní investice v posledních dvou a půl letech dramaticky klesly (o desítky procent oproti investicím za předchozích vlád). Podrobnosti se dozvíte v nejbližším vydání měsíčníku Revue Forum.

Jak uvedl další účastník diskuze Radek Špicar (viceprezident Svazu průmyslu a dopravy), chybou vlády je, že nemyslí např. na stavbu silniční a dálniční sítě. Vláda Bohuslava Sobotky podle něj nechala postavit v průměru jen osm kilometrů dálnic ročně, zatímco třeba v sousedním Polsku se vesele staví. Obdobně bychom mohli připomenout zbytečně zmařenou dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně, hlavně kvůli ministrům Janu Mládkovi (ČSSD) a Babišovi. Schillerová pak sama uznala, že by se mělo investovat. Kromě toho však chce také rapidně zvyšovat sociální výdaje. Příznačné je, že hned po skončení pořadu vyšla zpráva od ČTK, že česká ekonomika začala v letošním prvním čtvrtletí zpomalovat.

Špicar navíc ostře zkritizoval, že vláda letos navzdory rychlému růstu ekonomiky hospodaří s rozpočtem, který plánuje deficit 50 miliard. Co hůře, Schillerová chce, aby si Česká republika vzala i v příštím roce stejně velkou půjčku. V pořadu pak zazněly ukázky z minulých let, kde Babiš sliboval vyrovnané hospodaření od roku 2017, následně aspoň od roku 2018 a ještě později aspoň od roku 2019. Slib mu nevyjde o 50 miliard.

Schillerová chtěla v pořadu Babišovo hospodaření obhájit, ale zaměňovala přitom státní rozpočet se státním závěrečným účtem. Oba dokumenty přitom teď bude muset připravovat právě její úřad, tedy pokud zůstane ministryní. Vzpomeňme si ale, že Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) objevil při namátkové kontrole účetnictví Babišova ministerstva jen za rok 2015 nesrovnalosti ve výši přes 240 miliard korun, jak informovalo FORUM 24. Takže vlastně možná vůbec nevíme, jak Schillerová s Babišem hospodaří.