Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová se snaží obhajovat zajišťovací příkazy, EET i kontrolní hlášení. Asi to dělá dobře, protože ji do funkce dosadil už někdejší ministr Andrej Babiš (ANO), ale zůstává v ní i nyní, za éry Ivana Pilného (rovněž ANO).

Zajišťovacími příkazy finanční správa v poslední době nelegálně zlikvidovala několik firem. I kdybychom věřili, že firmy byly zničeny naprosto neúmyslně, jednalo by se přinejmenším o vážné pochybení příslušných úředníků. Jak to, že nepřišel žádný trest? Jak chtějí ministr či šéf finanční správy zabránit opakování?

Postup finančních úřadů však naznačuje, že firmy byly zlikvidovány úmyslně. Jejich majetek byl totiž podle informací v médiích rychle prodán či připraven k dražbě, ačkoli přece bylo možné se zabaveným majetkem vyčkat na soudní rozhodnutí. Podle Schillerové však nebyla v postupu finanční správy nalezena žádná systémová chyba, jak se nechala slyšet na ČT 24.

Zároveň je podezřelé, že k tolika případům došlo zrovna za éry ministrů z ANO a jimi dosazeného (resp. přinejmenším trpěného) šéfa finanční správy Martina Janečka. Jestli je snad problém mimo jiné v tom, že od roku 2012 bylo finančním úřadům umožněno přistoupit k okamžité exekuci, mohla to současná vláda přece změnit.

Zvláštní je i fakt, že se v některých případech jednalo o konkurenci koncernu Agrofert z Babišova svěřenského fondu a firma FAU, u níž si Babiš na tajné nahrávce pochvaluje, že „naši na ni klekli“, zase pro změnu vlastnila sklad v areálu chemičky z Agrofertu (na základě právních vztahů od devadesátých let, jak uvedl Agrofert).

Jak je vůbec možné, že Babiš o „kleknutí“ na firmu FAU věděl? Jak Schillerová potvrdila na ČT24, jedinou právně nezávadnou možností je, že by mu to snad oznámila firma samotná (např. by k němu podala stížnost).

V případě firmy Herst se finanční správa ani neobtěžovala dopátrat se na základě dotazů důvodů na první pohled zvláštního přeprodávání majetku. Novináři z Hospodářských novin si na případ této zničené firmy posvítili a podle jejich názoru, který vysvětlili v článku, se o daňový podvod nejednalo (nebo přinejmenším nenašli žádné relevantní důvody pro takové podezření).

V případě zmíněné firmy FAU pak dokonce krajský soud zjistil, že se nejen finanční, ale i celní správa chovala absurdně a nezákonně. Finanční správa požadovala dvakrát jednu a tutéž daň. Pokud přitom měla podezření na podvod, požadovala daň z podvodu. Celní správa zase požadovala spotřební daň, na kterou neměla nárok, jak informovaly Hospodářské noviny. Navíc podle soudu zabavila přemrštěné množství majetku.

Problémům s nelegálními exekucemi majetku firem se dokonce věnovala vláda. Jako host byl pozván Janeček. Zní to neuvěřitelně, ale podle slov Schillerové na ČT24 bylo jednání naprosto klidné. Ostatně nakonec nejen Pilný, ale ani vláda nechce, aby byl Janeček odvolán. Pilný si evidentně myslí, že stačí, když se bude za finanční správu a její nelegální postupy vždycky omlouvat. Z iniciativy vládní koalice tedy zřejmě nikdo nebude zkoumat, zda se finanční správa nechovala špatně.

Bude pouze upravena metodika, takže v okamžiku, kdy bude podezřelé firmě zabavován majetek, bude upozorněna, že jí např. může pomoci někdo jiný, kdo si za ni nechá zabavit majetek svůj a podobně. Ale to je jen technický detail, byť v případě některých firem nesmírně užitečný. Problém přece není v metodice, nýbrž v nelegálním chování některých finančních úřadů.

Pilný se omluvil, ale čeští daňoví poplatníci se nedoplatí, jestliže budou muset platit náhrady škod za neoprávněně zavřené a rozprodané firmy. Spory se státem jsou přitom prakticky jisté.

Moderátorka pořadu Interview ČT24 se musela několikrát za sebou zeptat Schillerové, kdo to všechno zaplatí. Paní náměstkyně si totiž buď nemohla vzpomenout, nebo se jí nechtělo odpovědět, že náhrady veškerých neoprávněně způsobených škod zaplatí lidé z daní. V sedmi (podle Janečka v šesti) případech přitom už bylo definitivně rozhodnuto, že finanční úřady selhaly, když zlikvidovaly firmy.