V kauze údajné fiktivní reklamy na Farmě Čapí hnízdo, ve které byl šéf hnutí ANO Andrej Babiš podezřelý z krácení daní, měla sehrát klíčovou roli finanční správa, kterou až do poloviny loňského prosince ovládala Alena Schillerová (ANO) coby ministryně financí. Informoval o tom web Neovlivní.cz.
Finanční správa řízená ještě Babišovou ministryní totiž nevyčíslila škodu celého případu. „Konkrétní výše škody poškozeným vyčíslena nebyla,“ potvrdil webu mluvčí státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Policisté, kteří přitom byli osobně přesvědčeni, že reklama na Čapím hnízdě byla fiktivní, tak nemohli nikoho obvinit.
Cimbala zároveň dodal, že se finanční správa ani nepřihlásila do trestního řízení, aby v něm nějakou škodu vymáhala. „Prostě konkrétní výše škody vyčíslena nebyla,“ dodal mluvčí státního zastupitelství. Finanční správa se k celé věci nikdy nevyjádřila, pouze potvrdila, že se případ šetří. Deník FORUM 24 oslovil přímo exministryni Alenu Schillerovou, ta se však do této chvíle k věci nevyjádřila. V minulosti vždy odmítala, že by její podřízení takto politicky citlivou kauzu mohli zamést pod koberec, připomíná web.
Případ údajných daňových úniků u reklamy na Čapím hnízdě policie odložila v červnu. Minulý měsíc státní zástupce její rozhodnutí potvrdil. „Po provedení přezkumu státní zástupce shledal, že je předmětné usnesení vystavěno logicky a předestírá právní úvahy, kterými se policejní orgán řídil. Státní zástupce tedy usnesení a způsob vyřízení věci akceptoval, respektive neshledal takové důvody, aby do předmětné věci zasáhl například uložením pokynu atp.,“ uvedl Cimbala. Upozornil, že pokud by se v budoucnu objevily nové relevantní skutečnosti, mohla by policie v trestním řízení pokračovat.
Možné daňové delikty v souvislosti s hospodařením farmy Čapí hnízdo poprvé zmínil už v roce 2014 německý finanční úřad, který měl pochybnosti o platbách za údajnou reklamu německé pobočky Agrofertu u olbramovické farmy. Své podezření Němci tehdy předali oficiálně českým kolegům z finanční správy. Že se reklamou zabývá česká policie, napsal web Neovlivni.cz v roce 2019.
Konkrétně měli kriminalisté podle dřívějších informací webu iRozhlas.cz podezření, že suma 272 milionů korun v letech 2010 až 2013 ve skutečnosti nešla na reklamu, ale pomáhala Čapímu hnízdu splácet úvěr a společnosti Agrofert snížit si daně. Web Seznam Zprávy dříve uvedl, že podle svědka byly platby Čapímu hnízdu za reklamu fiktivní nebo předražené. Ačkoli byly vykázány jako konkrétní plnění, například za plošnou reklamu na tenisových kurtech nebo za tiskoviny, ve skutečnosti to byly podle něho často jen virtuální položky.
Podezřením na daňový únik se kriminalisté začali zabývat při vyšetřování možného dotačního podvodu, ze kterého jsou nyní obžalováni Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Kauza se týkala širšího okruhu podezřelých – někdejších manažerů firem Agrofertu. Kriminalisté ji vyšetřovali několik let, nikdo nebyl obviněn.
V dotační větvi kauzy je podstatou případu to, že Čapí hnízdo původně patřilo Babišovu holdingu Agrofert, v roce 2007 se však přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu nemělo nárok. Akcie údajně vlastnily Babišovy děti a partnerka. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. Babiš holding v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.
Obžalobou v této větvi se začne pražský městský soud zabývat v září. Státní zástupce viní Nagyovou z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiše pak z pomoci k dotačnímu podvodu. Podle trestního zákoníku jim hrozí maximálně desetileté vězení, žalobce pro ně navrhuje podmínku a peněžité tresty. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.