Schillerová plánuje nebezpečné tempo růstu zadlužení. Šetřit nechce, navrhuje zvýšit daně

FB Alena Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) | FOTO: FB Alena Schillerová

Státní dluh roste závratným tempem. Ministerstvo financí uvedlo, že do roku 2023 stoupne na tři biliony korun. Závažným problémem, na který upozorňují mnozí nezávislí ekonomové, je hlavně rychlost jeho růstu. Ministryně financí Alena Schillerová odmítá šetřit výdaje státu a navrhuje zvýšit daňovou zátěž.

Babišova vláda prosadila společně s komunisty upravený státní rozpočet pro letošní rok se schodkem 500 miliard korun. Jeho navýšení o 180 miliard vysoko přesáhlo rámec loni schváleného daňového balíčku. Přesto už nyní ministryně Schillerová signalizuje, že tento deficit nemusí stačit, minimálně na nezodpovědné předvolební uplácení cílových skupin vládní koalice.

ČTK

Dvojnásobné zvýšení zadlužení

Ministerstvo financí nyní v informační brožuře Státní rozpočet v kostce přiznává, že státní dluh by měl letos stoupnout na 2,5 bilionu korun a v roce 2023 na 3 biliony. Pro příští rok počítá se schodkem 300 miliard korun a na lepší časy se příliš neblýská ani v následném výhledu.

Zadlužení státu by se tak od nástupu vlády premiéra Andreje Babiše v roce 2018 prakticky zdvojnásobilo. Jen v letech 2021 až 2023 by mělo podle propočtů ministerstva financí stoupnout o jeden bilion korun.

Podle nezávislých analytiků není zatím v mezinárodním kontextu problémem samotná výše státního dluhu, ale rychlost jeho růstu v relativně krátkém čase. Jen zčásti je způsobena dopady koronavirové krize, současně i vládním populismem. To by mohlo vést k nedůvěře finančních trhů a následně i k dražšímu financování dluhu.

Chybí plán rozpočtové konsolidace

„Ratingové agentury jsou sice momentálně k Česku shovívavé s vědomím, že má dobrou startovní pozici a mezi srovnatelnými zeměmi se jeho krizové deficity nijak nevymykají. Očekávají ovšem od české vlády věrohodný plán na konsolidaci rozpočtů v nejbližších letech. O ničem podobném ovšem z oficiálních zdrojů není slyšet,“ říká analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

Za vážný problém považuje bezprecedentní rychlost růstu dluhu vůči HDP ředitel společnosti 4fin Vratislav Jůza. Proti nezodpovědnému přístupu vlády k rozpočtové politice se stále ostřeji vymezuje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, varující před rozvalem veřejných financí.

Schillerová přiznala, že letos bude míra zadlužení rekordní nejen v absolutních hodnotách, ale poprvé i v poměru dluhu k HDP. Koncem roku by měl podle ní stoupnout na 45 procent HDP, přičemž nejvýše se do této doby vyšplhal během ekonomické krize v roce 2012 na 41 procent HDP.

FCM

Brzy atakujeme dluhovou brzdu

Zamrazilová poukazuje na to, že se od konce roku 2018 jedná o dluhový růst, jaký česká ekonomika zaznamenala v době finanční krize v letech 2008 až 2014. „To, co tehdy zatěžovalo veřejné finance šest let, nyní zvládneme za dva roky,“ zdůraznila.

„Jestliže by se k tomu přidal ještě plánovaný deficit pro rok 2022, tak bychom byli minimálně na 50 procentech HDP a už velmi bychom atakovali dluhovou brzdu. Podle našich aktuálních propočtů jí dosáhneme už v roce 2024,“ upozorňuje Zamrazilová.

Dosažení dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP, zakotvené zákonem, by si vyžádalo drakonické zásahy do výdajové i příjmové stránky státního rozpočtu. Nemluvě o tom, že vlády ANO a ČSSD zcela rezignovaly na demograficky nevyhnutelnou důchodovou reformu, a některé reformní kroky pravicových kabinetů naopak rušily.

Babišova vláda rozpustila všechny finanční rezervy a nehodlá šetřit uvnitř státního aparátu. Naopak skokově zvyšuje jeho výdaje. Příkladem je každoroční růst počtu státních zaměstnanců a jejich mezd nad úrovní soukromé sféry.

Letos vzrostl počet zaměstnanců ministerstev, dalších státních úřadů a jejich příspěvkových organizací meziročně o téměř sedm tisíc na rekordních 482 tisíc. Na platy by mělo jít zhruba 239 miliard korun, nejvíce v polistopadové historii.

FB Andrej Babiš

Plán mohutného zvýšení daní

Alena Schillerová nechala v rozhovoru pro Blesk nahlédnout do svých představ, pokud by po volbách pokračovala v roli ministryně financí. Úspory ve státním rozpočtu odmítá, se schodkem je smířená a neděsí ji. Vyjádřila se i ke změnám v daňovém systému.

„Kdybych vás měla pustit pod pokličku mých úvah, tak třeba k zamyšlení jsou různé typy spotřebních daní. Ale také dlouhodobě máme velmi nízké majetkové daně, tedy daň z nemovitých věcí. Na co je potřeba se podívat, je zdanění investičních bytů, řekněme tři a více bytů,“ ubírá se v úvahách Schillerová.

Nebránila by se ani zavedení nových daní. „Taky například digitální daň či poplatek z plastů, to se nyní řeší na evropské úrovni,“ uvádí své představy k daňovému mixu, který by znamenal mohutné zvýšení celkové daňové zátěže.

Schillerová se do polistopadové historie zapíše nebezpečným tempem zadlužování státu a rekordními rozpočtovými schodky. Daly by se pochopit v prvních dvou letech epidemie, pokud by je provázela promyšlená konsolidace veřejných financí a strukturální reformy pro následující období.

To ovšem od ministryně, která populistickými daňovými změnami vyvolala chaos devíti variant účtování tří sazeb DPH u točeného a netočeného piva, nelze očekávat.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner