Ministryně financí Alena Schillerová se dostala do ošemetné situace. Její nápady plošně škrtat, snížit přímé daně a současně všem zvýšit zdravotní odvody výměnou za zrušení plateb státním pojištěncům nedávají smysl a nikdo je nepodporuje. Narážejí i ve vlastním hnutí ANO. O čem to svědčí?

Hospodářský výkon České republiky zpomaluje. Je nejslabší ze zemí Visegrádské skupiny, ačkoli se premiér Andrej Babiš neustále chlubí, že stojí v čele nejlepší vlády v historii. Průběžné výsledky státního rozpočtu signalizují něco jiného. Jsou nejhorší od doby ekonomické krize, i když na celkové hodnocení je ještě brzy.

Dobré časy končí

Varovných signálů je však už nyní vysíláno čím dál víc. Klesá tempo daňových příjmů, prudce rostou vládní výdaje, Babišem slibovaných 200 miliard korun úspor je v nedohlednu a na koaličním stole se vrší potenciální spory s ČSSD o další desítky miliard korun navíc.

Populisticky rozhazovat peníze daňových poplatníků v ekonomicky příznivém počasí, rozpouštět rezervy, těžit z výkonu podnikatelské sféry vládě navzdory, rezignovat na nepopulární reformy veřejných financí a naopak je rušit, není žádné umění. Skutečně odpovědná vláda se projeví až ve zhoršených podmínkách, které takovým choutkám stavějí červenou a nastavují zrcadlo jejich rizikům.

Tady už prvoplánový marketing ANO nevystačí. Důvody ke znepokojení vyvolává tvůrčí dílna ministerstva financí, která náhle překvapuje jedním absurdním nápadem za druhým – a to i vlastní ministry.

Symbol státní represe

Zatím se rezort Andreje Babiše a jeho následovnice Aleny Schillerové projevoval hlavně jako symbol historicky nebývalé státní represe. Tento pohled jen tak nezmizí výměnou daňového inkvizitora Martina Janečka v čele Finanční správy, který za sebou zanechal nevídanou spoušť.

Jakou má podobu? Desítky zajišťovacími příkazy nezákonně zničených firem, miliardové škody, šikanu drobných prodejců a novomanželů kvůli svatebním hostinám, úřednické prémie za vyměření co nejvyšší daňové povinnosti, rekordní počet 80 tisíc kontrol ročně jen kvůli EET, vylhané statistiky, které nesedí…

Ministerstvo financí nyní mění repertoár. Nejprve unikl do médií materiál Aleny Schillerové o potřebě ušetřit 50 miliard korun ve výdajích, aby se podařilo udržet plánovaný čtyřicetimiliardový schodek státního rozpočtu v příštím roce. Obsahuje řadu nesystémových škrtů, předem odsouzených k nezdaru.

Nesystémové škrty

Desetiprocentní propouštění státních úředníků po několika letech jejich prudkého nabírání narazilo v koalici na nepochopení na samém počátku. Svým očím nevěří vysmívaný ministr dopravy Dan Ťok, který konečně slibuje megalomanský boom výstavby dálnic, a nyní zjišťuje, že nebude mít peníze ani na rozestavěné úseky.

Schillerová se dopouští takových bizarností, že populistické slevy na jízdné v dopravě seniorům a studentům ponechá, ale navrhuje zrušit dotace pro kraje a obce v současné výši 3,1 miliardy korun, které udržují v provozu mnoho regionálních železničních spojů. Může se snadno stát, že důchodci a studenti sice budou mít slevu, ale do mnoha menších obcí už vlaky nedorazí, na což doplatí všichni cestující bez výjimky.

Ministryně škrtí investice, což je v přímém rozporu s nedávno premiérem Babišem slavnostně vyhlášeným Národním investičním plánem v objemu 1,2 bilionu korun do roku 2022. Splnění těchto utopických představ naopak vyžaduje 120 až 150 miliard korun ročně na investice v rozpočtu navíc. Kde na to vzít, nikdo neřeší.

Hrozba ekonomické katastrofy

Ještě neutichla bouře kolem bizarního plánu úspor, ze kterého zcela jistě nezůstane kámen na kameni, a do médií předčasně unikl ještě výbušnější materiál ministerstva financí. Týká se zrušení superhrubé mzdy podmíněného reformou zdravotního pojištění, zavánějící ekonomickou katastrofou.

Stát by podle představ Schillerové přestal platit zdravotní pojištění za nevýdělečné státní pojištěnce jako dosud, tedy za seniory, děti, rodiče na mateřské, nezaměstnané nebo vězně. Snížil by daně z příjmu a současně by zvedl zdravotní odvody zaměstnanců, firem i živnostníků. V dnešní podobě se jedná o 73 miliard korun, přičemž tato částka se každoročně o několik miliard korun navyšuje.

Stovky tisíc nízkopříjmových zaměstnanců, kteří dnes díky odečitatelným položkám neplatí žádnou daň z příjmu, by si pohoršily. Stejně jako zaměstnavatelé, kterým by stouply už tak na evropské poměry vysoké náklady práce.

Po boku Štěcha, Mládka a Středuly

Nejvíce by na tyto změny doplatili živnostníci s ročními příjmy nad milion korun, kterým chce Schillerová srovnat zdravotní odvody na úroveň zaměstnanců. Tím se zařadila po bok socialistů Štěcha, Mládka a Středuly, kterým leží živnostníci dlouhodobě v žaludku.

Bývalý odborový předák Milan Štěch navrhoval srovnat odvody zaměstnancům a živnostníkům s argumentem, že je mezi nimi mnoho pseudopodnikatelů. „Podle mého názoru je to neefektivní využívání pracovní síly,“ dodal s tím, že by se tak mohly desítky tisíc živnostníků přesunout na chybějící pracovní místa do výrobní sféry.

Štěch tak volně navázal na optiku svého kolegy z ČSSD a bývalého ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, který označil živnostníky z téhož důvodu za parazity. Podobné nehoráznosti se dopustil Štěchův nástupce v čele nejsilnější odborové centrály Josef Středula, který pro živnostníky požadoval třetinovou zdravotní péči. Nyní jejich inspiraci oživuje Schillerová.

Realita je ovšem složitější. Nemocnost živnostníků je dramaticky nižší než zaměstnanců. Živnostníci musejí práci nejen odvést, ale i získat, sami si na sebe vydělat. Nikdo jim nezaplatí čtyři až pět týdnů dovolené, nemají nárok na odstupné. Nikdo jim nezaplatí přesčasy ani cestovní náhrady, nepřidá na stravenky ani na penzijní pojištění.

Pokud z propočtu vychází, že živnostník s ročním příjmem přes milion korun zaplatí na odvodech kolem 20 tisíc korun ročně navíc, je to dost citelný zásah do jeho rozpočtu.

Tvrdý náraz

Není divu, že tento plán, který by mohl destruovat stabilitu financování celého zdravotního systému v době klesajících příjmů a zvyšující se nezaměstnanosti, odmítli úplně všichni: Opozice, koaliční partneři ČSSD a KSČM, zaměstnavatelé, všechny složky ve zdravotnictví, ale vážně ho neberou ani ministři ve vládě za hnutí ANO.

Leccos se přitom ukazuje, co se děje v kuchyni Babišova hnutí. Schillerová si v Otázkách Václava Moravce postěžovala, že její návrhy unikly do médií a musela na ně neplánovaně reagovat. O společném jednání ministerstva financí a zdravotnictví nad tímto tématem ovšem jako první informoval její vládní kolega, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

„Návrh ministerstva financí je nyní předmětem jednání na expertní úrovni. Je nutné, aby zdravotnictví mělo zajištěné, že zdroje veřejného zdravotního pojištění budou růst,“ uvedl Vojtěch, který preferuje z jeho pohledu stabilnější automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce.

Není to oficiální návrh

Ministr životního prostředí Richard Brabec přiznal, že se o plánu Schillerové, který je už nějakou dobu projednáván v utajení, dokonce nemluvilo ani uvnitř ANO. „Ta úvaha zásadní reformy není na stole ani ke koaličnímu jednání. Není to oficiální návrh,“ uvedl v Partii na Primě. Je myslitelné, aby takto zásadní změny vznikaly podobně pokoutním způsobem?

Ministryně financí, která zcela jistě dostala zelenou od premiéra Andreje Babiše, se však nevzdává. „Trvám na tom, abychom tu debatu dokončili, chci znát názor pana ministra zdravotnictví. Stojím si za tím, že návrh má smysl,“ říká.

Kdyby nešlo o tak závažnou situaci, stále častěji to vypadá, že si Babiš a jeho „odborníci“ dělají z lidí legraci. Ale oni to myslí vážně v době, kdy už na podobné žertování není čas.

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora