Ministryně financí Alena Schillerová se pochlubila tím, že Evropská komise schválila nový fiskálně-strukturální plán České republiky. A právě v něm je ukryto číslo, o kterém se v Česku vůbec nemluví. V roce 2029 má deficit veřejných financí klesnout na 1,6 procenta HDP. Ano, slyšíte dobře.

Co to znamená? Fiskálně-strukturální plán je jednoduše víceletý plán hospodaření veřejných financí. Vláda si v něm nastavila, jak vysoký může být deficit v jednotlivých letech. Pro rok 2027 počítá s 2,8 procenta HDP, v roce 2028 se má schodek snížit na dvě procenta a v roce 2029 na 1,6 procenta. V roce 2030 má být už jen 1,2 procenta HDP.

Dále čtěte

Politická schizofrenie v přímém přenosu. Macinka s Okamurou si hrají na opozici ve vlastní vládě

KOMENTÁŘ / Tohle je opravdu rychlost. V pondělí ministryně financí Alena Schillerová představila rozpočet vlády s divokým schodkem 389 miliard…

A důležité je jedno: 1,6 procenta není požadavek Bruselu. Je to plán této vlády, který sama předložila Evropské komisi. Jenže doma dnes vidíme něco úplně jiného. Schillerová obhajuje návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun. To je o 79 miliard více než letošních schválených 310 miliard a zároveň druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v historii České republiky. Vyšší byl jen v pandemickém roce 2021.

Ministryně tvrdí, že vyšší schodek je přechodný a nemá alternativu. Vláda argumentuje mimo jiné rekordními investicemi, zdravotnictvím a výdaji na obranu. Ministerstvo financí zároveň tvrdí, že rozpočet je v souladu s fiskálně-strukturálním plánem.

Jenže právě tady začíná být vládní matematika zajímavá. Ekonom Dominik Stroukal upozornil na to, jak obrovský rozdíl bude muset vláda v dalších letech překlenout. A použil k tomu velmi názorné přirovnání: „Fiskálně strukturální plán této (!) vlády předložený Evropské komisi počítá s deficitem 1,6 % v roce 2029. To je v dnešních číslech (bez výjimek) dosažitelný třeba zhruba škrtnutím ministerstva kultury, zahraničních věcí, spravedlnosti, zemědělství, zdravotnictví, financí, životního prostředí a místního rozvoje. Dohromady.“

Nejde samozřejmě o skutečný návrh na zrušení osmi ministerstev. Stroukal tím ukazuje velikost částky, kterou by bylo potřeba někde najít, pokud má vláda svůj vlastní plán skutečně dodržet.

Důležitý je ještě jeden detail. Schodek státního rozpočtu a deficit veřejných financí nejsou totéž. Do veřejných financí se počítají také kraje, obce, zdravotní pojišťovny a další části veřejného sektoru. Právě celkové veřejné finance jsou přitom tím, co sleduje fiskálně-strukturální plán. To ale nic nemění na otázce, jak se má deficit během pouhých dvou let dostat z dnešních úrovní k 1,6 procenta HDP. Komunikační plán vlády zřejmě nepočítá s tím, že by někdo v Česku četl údaje sdělované do Bruselu. Jenže tentokrát je někdo přečetl.

Dále čtěte

Další způsob, jak si tropit z lidí blázny. Kupka se vysmál Motoristům, připomněl chování ve sněmovně

Mají tři ministry a předsedu rozpočtového výboru k tomu a teď budou předstírat, že nevěděli, jaký rozpočet se připravuje, vypálil…

Takže otázka není, zda Brusel schválil vládní plán. Otázka je, jak chce vláda svůj vlastní slib splnit. Protože evropské razítko schodek nesníží. A pokud nebudou peníze na straně příjmů, budou muset přijít škrty na straně výdajů. Stroukal už jednu možnost spočítal. Osm ministerstev škrtnout. Dohromady.