GLOSA / Všelijaké „tváře ANO“ se dnes tváří, že právě přiletěly z Marsu a nemají nic společného s tím, co se tady minulé roky dělo. Připomínají vikingskou loupeživou výpravu, která si po svém nájezdu stěžuje, že obyvatelstvo nemá základní vybavení, a nad jimi vypálenými vesnicemi konstatuje, že infrastruktura není v nejlepším stavu.
Osm let strašilo ANO ve dvou vládách a teď najednou Babišovi činovníci zjišťují, že země není v pořádku. Když Babiš z vlády odcházel, vykládal, jak předává stát v úžasném stavu. Záhy, aniž se činnost nové vlády mohla vůbec nějak prakticky projevit, líčil Česko najednou jako spálenou zemi. Pozoruhodná změna. Buď lhal předtím, nebo potom.
Teď v sobě Alena Schillerová, která ještě nevrátila peníze za své absurdní focení s pávem, kytičkami a podobně surreálnými rekvizitami, najednou pocítila starost o děti.
„Tisícům dětí hrozí, že půjdou ze základky rovnou na pracovní úřad. Nezbylo pro ně totiž místo na střední škole, denní jazykové studium je až pro maturanty a když zůstanou doma, musí si začít platit zdravotní pojistné. Šílené‼️ Vládo, budíček,“ volá exministryně na twitteru.
Že byl po roce 1989 nejsilnějším populačním ročníkem rok 2008, letošní deváťáci, se ví celých patnáct let. Vláda Petra Fialy by měla přinejmenším ponouknout příslušné úřady, aby zajistily aspoň nějaké lavice a židle do škol navíc, když už se víc momentálně zachránit nedá. Jenže všechny předchozí vlády měly počítat s potřebnými kapacitami už dávno. Nejde jen o to, aby si měli středoškoláci na co sednout, ale taky kdo je bude učit a za jakých podmínek. Zvyšovat učitelům plat dovede každý, aspoň do určitého okamžiku. Hezky to vypadá.
Když nejsou lidé, musí se prostě učit jinak. Za nekonečných lockdownů si to školství mohlo docela dobře nacvičit. Někdo se to naučil, někdo ne. To ale systémový problém nevyřeší. Byla to šance dělat věci jinak. Jenomže to by ryba nesměla smrdět od hlavy a politici by museli uvažovat jiným způsobem než jen na pár let do příštích voleb.
Teď už je na nějaké „rychloreformy“ pozdě. Pro začátek by mohla Schillerová vrátit peníze za focení, aby se mohly koupit aspoň ty židle a lavice. Když se ještě zarazí dotace na inovovaný toustový chleba a podobné vymoženosti, zbylo by i na nákup nervových čajů pro vyučující. A pokud zdaníme Schillerové její píchání prstem do vzduchu, tisícovku za každý pohyb, zaplatíme z toho do škol i nějaké asistenty.