Předsedkyně poslanců hnutí ANO Alena Schillerová FOTO: ČTK / Petr Švancara
FOTO: ČTK / Petr Švancara
KOMENTÁŘ / Místopředsedkyně nejpopulárnějšího politického hnutí Alena Schillerová (ANO) udělala špinavou práci za svého stranického šéfa a začala volat po míru a odmítat tanky namísto silnic. Na první pohled by se mohlo zdát, že Schillerová jen otevřeně projevila svůj názor jako každá příčetná žákyně první třídy základní školy ve svobodné a demokratické zemi. Tím by to zhaslo, jenomže paní poslankyně po „A“ zapomněla dodat i „B“. Tedy po jakém mírovém řešení a na jaký způsob to vlastně volá. Ne, nezapomněla. Ve hře je něco jiného a mnohem nebezpečnějšího.
ANO potřebuje posílit, aby dominantně ovládlo příští parlamentní volby, a proto vysílá testovací signály k potenciálním voličům SPD a ke všem dalším „vlasteneckým a mírovým“ subjektům mimoparlamentní opozice. Toto je skutečný problém. ANO se inspiruje osvědčenou marketingovou strategií a politickým úspěchem autokratických a neliberálních politických elit v Maďarsku a na Slovensku. Taky v Budapešti a Bratislavě nejprve lítaly holubice míru, dnes jejich lídři hází Ukrajince přes palubu a vydírají tak Evropskou unii, aby na oplátku „bruselští diktátoři“ přimhouřili oči nad jejich barbarským a „suverénním“ pojetím právního státu a respektovaní lidských práv. Zdánlivě jednotná, zásadová a konzistentní zahraniční politika ČR tak znenadání stojí na jedné z největších křižovatek v polistopadových dějinách.
Milion hlasů v politickém suterénu
To, že místopředsedkyně ANO za aplaudujícího souhlasu Andreje Babiše volá po jakémsi všeobjímajícím míru, signalizuje dnes jen jedno jediné. Milion hlasů propadlo v posledních parlamentních volbách a zůstalo ležet na ulici, další statisíce potenciálních voličů zatím podporují v průzkumech veřejného mínění xenofobní, protiukrajinské a izolacionistické postoje SPD. V tomto voličském suterénu se válí strach z válečného konfliktu za humny, proruské a autoritářské sentimenty, odpor vůči humanitární pomoci komukoli bez české občanky, neakceptace svobodné a otevřené společnosti v hodnotovém a strategickém prostoru EU a NATO, nízká míra informovanosti a schopnosti rozlišování mezi faktem a dezinformací.
Děsivá inspirace jménem Orbán a Fico
Pro jednou si však otevřeme oči a poslouchejme, kdo to dnes v civilizovaném světě volá po absolutním míru bez navyšovaní zbrojení společně se Schillerovou a hnutím ANO. Viktor Orbán a Robert Fico. Dva politici, kteří pochopili, že lidem můžou slíbit cokoliv, aby je zvolili a oni si pak mohli dělat, co chtějí a s kým chtějí. Dva koňské handlíře, kteří opakovaně sprostě urážejí vedení země krvavě postižené válečnou agresí se znaky etnické genocidy a blokují finanční a vojenskou pomoc pro Ukrajinu v souladu se šílenými imperiálními zájmy Ruska. Ano, Fico a Orbán chtěli a chtějí taky mír, tady a teď. A když se přeřeknou, druhým dechem bezelstně uznávají, že ten skutečný mír je už Ukrajina (minimálně) bez Krymu, Doněcké a Luhanské oblasti.
V darebácké společnosti
Toto je ten absolutní a realistický mír bez budoucnosti jedné generace a příslibu masového přistěhovalectví do sousedních států, včetně Česka s mírumilovnou vládou Andreje Babiše a Aleny Schillerové. Anebo je tím funkčním mírovým řešením až definitivní vymazaní Ukrajiny z mapy suverénních států a posunutí hranice nekonečného Ruska k prozatímním hranicím Evropské unie a NATO? Kolik nevinných lidí musí na Ukrajině zemřít, aby kritická většina demokratické a svobodné společnosti pochopila, že mír na Ukrajině a na celém světe vůbec nemůžou rýsovat darebácké diktatury s vychytralými „trojskými poníky“ za zády, kteří se proti vůli svých dlouholetých politických elit ocitly v EU a NATO.
V kremelské kleci
Schillerové třeba uznat, že Putin, Orbán a Fico konečně dostali povzbudivou zprávu i z České republiky. Ano, už i největší volební favorit u nás pochopil, že masy potřebují mír za každou cenu a autokratické elity klid na vládnutí. Teď už to musí pochopit Češi samotní. Všechny holubice míru, které vypustili maďarští a slovenští „vlastenci“, skončily v posledních letech jenom v kremelské kleci.
