V koncertním sále Crocus City Hall na předměstí Moskvy útočili maskovaní střelci s automatickými zbraněmi. FOTO: Profimedia.cz
FOTO: Profimedia.cz
Útok na koncertní sál Crocus City Hall u Moskvy z letošního 22. března bude mít pravděpodobně na Rusko rozsáhlé a dalekosáhlé dopady, varují odborníci. Byl to nejsmrtelnější útok v Rusku za posledních dvacet let. V reakci na něj hrozí podle analytiků vyostření již existujícího napětí v ruské společnosti. To povede k větší represi ze strany státu a k nárůstu xenofobie a násilí namířeného proti migrantům.
Analýza na stránkách listu The Moscow Times uvádí, že útok – k němuž se přihlásili bojovníci Islámského státu (IS), ale z kterého ruské úřady obviňují Kyjev a „jeho spojence“ – může zhoršit již tak chladné vztahy Moskvy se Západem, nebo vést k eskalaci konfliktu.
Ukrajina jakoukoli účast popírá a Spojené státy americké předem varovaly ruské představitele, že právě tento hudební sál je potenciálním cílem teroristického útoku. Šéf ruské zahraniční rozvědky (SVR) Sergej Naryškin potvrdil, že Moskva obdržela od amerických úřadů varování, ale údajně informace nebyla konkrétní. Šéf bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev se zase vyjádřil, že „stopy vedou k ukrajinským zvláštním službám“, a dodal, že „všichni dobře vědí, že kyjevský režim není nezávislý a je zcela kontrolován Spojenými státy“.
Podle autora článku se zdá, že obvinění mají u některých Rusů odezvu. Přinejmenším podle tvrzení ruského ministerstvo obrany se údajně jen za posledních deset dní přihlásilo do bojů na Ukrajině jako smluvní vojáci „asi 16 tisíc občanů“ a jako motiv uvedli snahu „pomstít ty, kteří byli zabiti“.
Po útoku byli rychle zatčeni čtyři podezřelí střelci a několik údajných kompliců. Čtveřice zadržených se dva dny po útoku objevila u moskevského soudu s viditelnými modřinami a dalšími zraněními, která podle aktivistů za lidská práva jasně svědčila o mučení. Jeden z nich byl k soudu přivážen na nosítkách v doprovodu lékaře, další byl u soudu viděn s obvazem na místě, kde by měl mít ucho. Již předtím na sociálních sítích kolovalo neověřené video ukazující, jak bezpečnostní síly zadrženému uřezávají ucho.
„Byli jsme svědky jednoho z nejrozsáhlejších a nejbrutálnějších útoků za posledních 20 let a svědky jednoho z nejzjevnějších mučení, které po tomto útoku následovalo,“ řekl právník a vedoucí organizace Crew Against Torture Sergej Babinec. „Poselství je, že s takovými lidmi se můžete chovat krutě a nelidsky, aniž byste plně pochopili, zda jsou vinni a jakou roli sehráli,“ řekl Babinec pro The Moscow Times. „Místo řádného vyšetřování na nich bylo použito násilí.“
To by podle něj mohlo vést k nebezpečnému precedentu, kdy by „donucovací a bezpečnostní složky mohly postupovat stejně při vyšetřování jiných typů trestných činů,“ řekl.
Po útoku několik veřejných činitelů a úředníků znovu otevřelo debatu o obnovení trestu smrti a o tom, zda je možné podezřelé střelce popravit. Trest smrti je v Rusku technicky legální, ale od roku 1999 na něj platí moratorium potvrzené Ústavním soudem.
Ke zrušení moratoria na trest smrti vyzval ve Státní dumě Leonid Sluckij, který stojí v čele nacionalistické Liberálně demokratické strany (LDPR). Kreml tvrdí, že se diskuse o zrušení moratoria na trest smrti nezúčastní.
Kromě toho jsou na vzestupu protiimigrantské nálady, protože oni čtyři podezřelí byli identifikováni jako občané středoasijské republiky Tádžikistán. Po zveřejnění totožnosti podezřelých se objevily zprávy o rozsáhlých raziích bezpečnostních služeb v komunitách migrantů po celé zemi a v Petrohradě úřady po útoku hromadně deportovaly migranty. V Jekatěrinburgu migranti, kteří získali ruské občanství a šli si vyměnit řidičský průkaz za ruský, dostali předvolání na vojenský registrační a odvodní úřad.
