Bezprověrkovému kancléři Mynářovi pořád není jasné, co se na jeho schůzkách se soudci, kterým vykládal, jaké rozhodnutí by se líbilo Zemanovi, někomu nezdá.
„Hradní kancléř Vratislav Mynář na schůzky se soudci chodil s vědomím prezidenta Miloše Zemana. Odmítl, že by se je pokoušel ovlivnit. Stejně jako při schůzkách s politiky či řediteli firem šlo podle něj o seznámení dotyčného se stanovisky, postoji a postupy prezidenta. Mynář to řekl ve videu, které umístil na hradních stránkách… Týdeník Respekt v pondělním vydání uvedl, že Mynář opakovaně kontaktoval soudce různých soudů. S ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem tak probíral služební zákon, který prezident kritizoval, a případ Lesní správy Lány. ‚Kancléř Vratislav Mynář na první schůzce naznačil, jaké rozhodnutí by se panu prezidentovi ve věci služebního zákona líbilo,‘ řekl Šimíček týdeníku.“
Něco ho ale nenechává v klidu, protože začal jevit známky neklidu, které se pokouší zakrýt agresivitou: „Jenom blbec rodu novinářského může úmyslně zaměnit seznamování s postoji s ovlivňováním. Tuto činnost jsem dělal, dělám a budu dělat, ať se to pisálkovi líbí či nikoliv.“
Tak ještě jednou je potřeba panu Mynářovi připomenout, že Zemanovi není nic do toho, jak by měl rozhodovat nějaký soud a posílat svého služebníka, aby to soudcům vykládal. Mynářova argumentace je úplně zmatená. Pokud si Mynář myslel, že Zemanovy názory nic neovlivní, proč se tak namáhal? Nebo tlumočení jeho názoru něco ovlivní a pak je těžké vysvětlit, jak dosáhnout toho, že něco ovlivním, aniž by to bylo ovlivňování.
Úplnou demagogii předvedl, když novináře obvinil ze zpochybňování nezávislosti českých soudců. To si nějak popletl. Řeč je o tom, co dělá on, ne co dělali soudci.
Mynář byl vůbec velmi aktivní. Respekt uvedl, že „Mynář oslovil soudce i v jiných případech. Dopis s otázkou ve věci Plzeňské teplárenské adresoval bývalému předsedovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi. Ten skutečnost, že mu Mynář dotaz poslal, označil za zvláštní. Kancléř se údajně snažil kontaktovat také ústavního soudce Jana Filipa v záležitosti zákona o střetu zájmu, takzvaného lex Babiš. Mynář loni volal také předsedovi Městského soudu v Praze Liboru Vávrovi, aby se ho zeptal na rozhodnutí o vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA.“
Tady nejde jen o nějaké „novinářské blbce“, když Mynářova snaživost připadá zvláštní i soudcům.
Zemanismus už překročil přijatelné meze. Zeman mluví univerzitě do toho, koho jmenovat profesorem, vysmívá se Ústavě, když odmítá jmenovat ministra a teď pohrdá nezávislostí soudců.
Škody napáchané touto arogantní a neslušnou osobou budeme napravovat dlouho. A abychom použili Mynářových slov, podivné kejkle Hradu sledujeme a budeme sledovat, ať se to bezprověrkovému Mynářovi a jeho šéfovi líbí, nebo nelíbí.