Jan Skopeček (ODS) a Věslav Michalik (STAN). FOTO: Občanská demokratická strana, hnutí Starostové a nezávislí
FOTO: Občanská demokratická strana, hnutí Starostové a nezávislí
Deník FORUM 24 oslovil odborníky na oblast financí z koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a koalice Pirátů se Starosty a nezávislými. Ekonom Jan Skopeček (ODS) a exbankéř Věslav Michalik (STAN) odpovídají na sedm klíčových otázek, týkajících se veřejných rozpočtů, zvyšování důchodů či odvodů na zaměstnance.
Jaké kroky jsou nejdůležitější k tomu, aby byly veřejné rozpočty dlouhodobě udržitelné?
Jan Skopeček (SPOLU): Jsem přesvědčen, že je třeba doplnit naši tzv. finanční ústavu o výdajové pravidlo, které by limitovalo jakékoliv budoucí vlády od zvyšování státních výdajů nad únosnou, udržitelnou mez. Takové výdajové pravidlo by pro ilustraci mohlo být stanoveno tak, že se rozpočtové výdaje na další rok mohou zvýšit jen o průměr inflace za poslední tři roky minus jeden procentní bod. Jeho respektování by znamenalo zkrocení výdajové strany rozpočtu.
Samozřejmě by bylo třeba, aby takové výdajové pravidlo, stejně jako celá finanční ústava, byly na úrovni ústavního, nikoliv běžného zákona. Tak, aby si z toho nikdo nemohl udělat trhací kalendář, jako si ho udělala ministryně Schillerová z fiskálních pravidel během covidové krize i po ní . Cesta k udržitelným veřejným financím také nutně znamená provedení skutečné penzijní reformy. Bez ní se veřejné finance uzdravit nedají.
Věslav Michalik (Piráti a STAN): Dlouhodobě udržitelné znamená dlouhodobě vyrovnané. Vážným problémem současného stavu zapříčiněného rozhazovačným vládnutím ANO a ČSSD za podpory KSČM je strukturální saldo ve výši několika stovek miliard korun.
A protože je strukturální, nedá se odstranit úplně jednoduše jen škrty ve výdajích. Je potřeba hledat kombinaci různých opatření na příjmové i výdajové straně a zároveň vytvořit podmínky pro druhou transformaci ekonomiky a silnější růst HDP. Zásadní je, aby v následujících letech výdaje rostly pomaleji než příjmy. Nyní tomu bylo naopak a navíc rostly zejména mandatorní výdaje.
Jak hodnotíte aktuální stav rostoucích mandatorních výdajů?
Jan Skopeček (SPOLU): Nejen aktuální, ale letitý růst mandatorních výdajů je dokladem a důkazem neudržitelnosti veřejných financí. Dnes více jak 70 % výdajů jsou výdaje mandatorní či kvazi-mandatorní, tedy ty, které stát musí vydat, ať se děje, co se děje. Nemůže je využít na jiné, třeba prioritní účely a oblasti.
Upozorňuji na to léta, ve sněmovně nehlasuji pro návrhy, které přinášejí ještě rychlejší růst mandatorních výdajů. I tady platí, že dostat mandatorní výdaje pod kontrolu znamená nutnost provést penzijní reformu. Výdaje rozpočtu rostou především z důvodu zvyšujících se výdajů na penze a penze jsou pak dominantní částí celkových mandatorních výdajů. Největší úkol před budoucí vládou bude tedy penzijní reforma. Musíme to zvládnout!
Věslav Michalik (Piráti a STAN): Současný stav mandatorních výdajů neodpovídá příjmům. Žijeme na dluh. Žádná domácnost si to nemůže dlouhodobě dovolit. Česká ekonomika s vlastní měnou je příliš malá na to, aby si mohla dlouho půjčovat levně a bez povšimnutí věřitelů.
Zatížení zaměstnavatelů odvody na zaměstnance je u nás rekordní – podíl nemzdových nákladů na zaměstnance činí 25,9 %, jsme v EU třetí s nejvyšší sazbou odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Co s tím?
Jan Skopeček (SPOLU): Jako koalice SPOLU máme v programu snížení odvodů na straně zaměstnavatele právě z důvodu, který zmiňujete, tedy z důvodu jejich rekordní výše v ČR. Znovu nás to ale vrací k financování penzí. Chceme-li snižovat odvody, musíme provést takovou reformu penzí, která zabezpečí penze i pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky, učiní financování penzí udržitelné.
Pouze snižovat odvody a neudělat nic se systémem financování penzí by byl neodpovědný populistický krok na úrovni zvyšování důchodu nad zákonnou valorizaci bez toho, abyste na to zajistili finance, což je praxe současné vlády.
Věslav Michalik (Piráti a STAN): Je potřeba se podívat na daně z příjmů a odvody jako celek. Pokud se srovnáme se zeměmi OECD nebo Německem, tak máme velmi nízký podíl daní fyzických osob.
V případě sociálních a zdravotních odvodů je u nás až extrémně nízký podíl zaměstnance a velmi vysoký podíl zaměstnavatele, přibližně je to 1:3, zatímco v Německu je to 1:1. Tato čísla samotná naznačují, co je potřeba udělat. Zda k tomu jakákoli koaliční vláda najde odvahu, je hodně otevřená otázka.
Pokud by se podle vás měly zrušit některé úřady, jaké by to měly být?
Jan Skopeček (SPOLU): Rušit se musí primárně zbytečné agendy a spolu s nimi poté i úřady. Zrušit úřad a jeho agendu přenést na úřad jiný by byla cesta z bláta do louže. Adeptů na zrušení je řada, např. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, spojit do jednoho subjektu by se mohl CzechInvest, CzechTrade a CzechTourism, místo některých tzv. státních fondů stačila v minulosti rozpočtová kapitola.
Věslav Michalik (Piráti a STAN): Pokud se bavíme o racionalizaci státní správy, klíč vidím v digitalizaci napříč celou státní správou. A druhý klíč vidím v omezování vydávání nařízení, vyhlášek a zákonů. Jsme přeregulovaná společnost, kdy nikdo neví, ani právníci, co všechno je regulováno. To samo o sobě ukazuje, že mnoho regulací je zcela zbytečných.
Ponechat aktuální výši zlevněného jízdného pro studenty a důchodce?
Jan Skopeček (SPOLU): Ne, studenti i důchodci mohli využívat standardních slev na jízdné i před zavedením žákovského a seniorského jízdného ve výši 75 % slevy. To není rozumná sleva, kterou si může stát domluvit. To je politická korupce vlády ve snaze zajistit si volební hlasy. Jsem pro standardní slevy a solidaritu se studenty a seniory. Ale rozdávat cokoliv téměř zadarmo vede vždy k plýtvání a neefektivitě.
Věslav Michalik (Piráti a STAN): Slevy na jízdném nejsou sice největší a nejdůležitější položkou rozpočtu, ale je to jedna z věcí, kde se dá šetřit. Před volbami to asi nechce nikdo říkat, ale půjčovat si u zahraničních věřitelů na slevy na jízdné mi připadá nemravné.
Jak se stavíte k otázkám navyšování důchodů?
Jan Skopeček (SPOLU): Přál bych důchodcům mnohem vyšší důchody, než mají dnes. Ale pokud chci kdekoliv přidat, musím na to najít zdroje. Jinak pouze jedu na dluh a zkracuji udržitelnost stávajícího penzijního systému. To je praxe současné koalice hnutí ANO a ČSSD. Vybrakovat penzijní systém, a hodit tak dnešní generaci třicátníků a čtyřicátníků přes palubu, protože na jejich důchody už nic nezbyde, je šílená politika. Pokud se chceme černému scénáři kolapsu penzijního systému vyhnout, musíme provést reformu penzí.
Věslav Michalik (Piráti a STAN): Důchody by se měly navyšovat v souladu s platnou legislativou. Navyšovat nad rámec zákonné valorizace má smysl, pokud na to budou příjmy ve státním rozpočtu. Pokud si na mimořádné valorizace půjčujeme, pak tím jen zadlužujeme naše děti a vnoučata. To žádná rozumná a soudržná rodina nedělá.
Lze podle vás za jedno volební období ozdravit rozpočet?
Jan Skopeček (SPOLU): To bude běh na dlouhou trať, ale začít se musí co nejdříve. Opravdu uzdravit veřejné finance a zabezpečit jejich dlouhodobou udržitelnost je podle mého soudu minimálně na dvě volební období. Jen penzijní reforma, která je nutným předpokladem uzdravení rozpočtů, je úkol obrovský. Stát za poslední roky neuvěřitelně nabobtnal a zkostnatěl. A my musíme státu naordinovat redukční dietu a zbavit ho špeků. To je také takové moje vlastní motto předvolební kampaně – zbavme stát špeků. Abych ukázal, že to myslím vážně, sám jsem od začátku léta podstoupil sportovní výzvu. Každý den jsem hodinu v tělocvičně, jím zdravě a hubnu. Jde to, musí to jít i u státu.
Věslav Michalik (Piráti a STAN): Rozhodně ho lze dostat na cestu k významnému snižování schodků a snižování podílu dluhu na HDP. To samo o sobě je jistě proces uzdravování státu jako těžce nemocného pacienta. Při troše štěstí ohledně světového vývoje ekonomiky, s notnou dávkou rozumu ordinujícího lékaře a s nutnou disciplínou pacienta je možné ho během pěti let uzdravit.
