Šéf NKÚ Kala: Stát se na pandemii nepřipravil. Závěry naší kontroly řeší policie

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala není velkým oblíbencem politiků, protože jím vedená instituce často kritizuje jejich práci. V poslední zprávě došel NKÚ k mnoha závažným závěrům souvisejícím s přípravou státu na pandemii, ale i s chaotickými a předraženými nákupy mnohdy nekvalitních ochranných pomůcek. Miloslav Kala deníku FORUM 24 potvrdil, že si součinnost NKÚ v této věci již vyžádala policie, a vysvětlil také, co považuje ve zprávě za nejzávažnější a proč.

Co je podle vás nejzávažnějším zjištěním ze zprávy NKÚ, která se zabývala nákupem ochranných pomůcek?

Důkladně jsme se věnovali připravenosti státu na pandemii a obecně na krize a konstatovali jsme, že připraveni jsme nebyli, ačkoli jsme měli dostatek signálů o tom, že se Česká republika připravovat musí. To je to nezávažnější. Rád bych připomněl, že bezpečnost občanů není jen ta zdravotní, důležitá je i v oblasti zásobování ropnými produkty, jsou tu povodně, kybernetická bezpečnost, ale samozřejmě i případné ohrožení státu z hlediska napadení. Všem těmto oblastem se dlouhodobě věnujeme a upozorňujeme na to, že stát přípravu dost podceňuje.

Dále čtěte

Český covidový Klondajk: Stamiliony od státu skončily neznámo kde, mizerné respirátory se prodávají dál

Zatímco tisíce firem a živnostníků dostala za poslední rok epidemie na kolena, tak několik často podivných firem objevilo díky nákaze…

Píšete, že se stát na pandemii nepřipravoval deset let. Může NKÚ kontrolovat tuto připravenost průběžně?

Ano, dokonce to děláme. Vzpomeňte si na kontrolu kybernetické bezpečnosti. V té jsme upozornili na to, že spolupráce úřadů stojí jen na neformálních osobních vazbách, že není dostatek odborníků, stát nemá přehled o výdajích na kybernetickou bezpečnost a řada zdravotnických zařízení není zařazena do skupiny, která má být před kyberútoky chráněna. Poté nastala celá řada kroků, které by měly situaci zlepšit. V oblasti zdravotnictví jsme v minulosti kontrolovali hygienické stanice, například pokud jde o jejich fungování z pohledu hospodaření, zadávání zakázek, nákupů majetku nebo využití dotací a závěry také nebyly povzbudivé

Ve zprávě je řada závažných věcí, například nedostatečná kvalita ochranných pomůcek. Vy v této souvislosti spolupracujete s policií? Zabývají se vašimi závěry orgány činné v trestním řízení?

Ano. Musím se omezit jen na strohé vyjádření, ale mohu potvrdit, že policie si vyžádala součinnost s námi, my jsme ji v plném rozsahu poskytli a nadále poskytujeme. Tyto věci jsou tedy v řešení orgánů činných v trestním řízení. Policie nebo státní zastupitelství nás ale přirozeně neinformují o krocích, které dělají.

Zpráva byla kritická k postupu vlády, tudíž po jejím vydání opět následovala kritika NKÚ i vás osobně. Má tohle nějaký dopad na práci zaměstnanců NKÚ? Cítíte se pod tlakem?

Věřím, že tlak naši pracovníci zvládají, musí ho zvládat. Snažím se jej na ně vůbec nepřenášet. Vidíme takovéto útoky i na další ústavní instituce, například nedávno na předsedu Ústavního soudu a na Ústavní soud obecně. Tak to je. Rád bych řekl, že toto není nic až tak nového, i minulé vlády a někteří ústavní činitelé používali určitý druh útoků buď na mě osobně, nebo na náš úřad. S tím se prostě musíme vypořádat. Na druhé straně bych to nerad zveličoval a dělal z toho problém. My rozumíme tomu, že politici usilují o co nejlepší veřejný obraz, a my jsme ti, kdo jim ho kazí. Je to do jisté míry přirozené a k naší práci to patří.

Může za problémy s nákupem ochranných pomůcek vláda?

Vláda, ale i vlády. Jak jsem zmínil, nečinnost trvala deset roků. Z tohoto podhledu se na tom podílelo více vlád, konkrétně samozřejmě ministerstvo zdravotnictví, které za tuto oblast odpovídá. My jsme v té zprávě přinesli spoustu příkladů toho, že stát dostával informace od Světové zdravotnické organizace, od dalších institucí a měl na ně reagovat. To ostatní, co následovalo, chaos a velké rozptyly v cenách, zmatek, který nastal, bylo podle mého názoru dáno právě tou nepřipraveností. 

Zpráva NKÚ je obsáhlá a opravdu závažná. Co by mělo nastat nyní? Co by měla udělat vláda nebo poslanecká sněmovna?

Tam, kde došlo k porušení zákonů, by příslušní lidé měli být voláni k odpovědnosti. Je nutné snažit se situaci napravit. Všichni navíc vidíme, že se nevyplatí podceňovat riziko. Byl bych rád, aby se podařilo zkušenosti, které jsme nabrali, rozšířit do dalších oblastí. Česká republika se potýkala s povodněmi a reakce zejména u prvních povodní byla pomalá, škody byly obrovské a došlo k velkým a zbytečným ztrátám na životech. Tato oblast se pak výrazně zlepšila, začalo se cvičit, zásobovat a vytvářet materiální podmínky v integrovaném záchranném systému.

To znamená, že dopady zpráv a zkušeností byly velké. V oblasti pandemie jsme podle mého názoru v období, kdy ještě řešíme schopnost naočkovat obyvatele, kontroly karantén, je tu otázka pandemického zákona. Všechny tyto věci bychom měli poté, co pandemie odezní a vrátíme se do normálního života, probrat a věnovat jim velkou pozornost. Zdůrazňuji, že je to drahé, ale vyplatí se to. Drahá jsou protipovodňová opatření, to, co stát vybudoval a buduje, a víme, proč je potřeba je dělat. Stejně se musíme připravit na další možná rizika. Byl bych nerad, abychom teď sice byli připraveni na případný další výskyt infekčního onemocnění, ale opomněli jinou oblast.

Dále čtěte

Také se ptáte, jak z toho ven? Rozšířené vydání Obrany před Babišem nabízí odpověď

Když jsme v roce 2018 vydali knihu Obrana před Babišem, byla rychle vyprodaná a za pár měsíců nakladatelství objednalo dotisk.

Až pandemie skončí, vznikne další zpráva NKÚ týkající se například zmiňovaného očkování?

Máme v plánu kontrol prostor zařadit případně další kontroly ve vztahu k pandemii. Věnujeme se informačním systémům v souvislosti s pandemií. V minulosti jsme opakovaně poukázali na některé problémy hygienických stanic. To bude jedna kontrola. Druhá, která běží, se týká prvních poskytnutých podpor pro malé a střední podnikatele na projekty a technologie, které měly pomoci při zvládání pandemie, a do budoucna se budeme chtít podívat i na další podpory, které byly poskytovány.

I vaše předchozí zprávy vzbudily pozornost i nevoli politiků. Vidíte zlepšení v některých oblastech? Hodně se psalo například o pomalých stavbách silnic a dálnic, vy sám jste jmenoval bezpečnost.

Určitě! Nejsem skeptický a zlepšení vidím. My máme konkrétní zjištění, že někdo něco špatně zaúčtoval, tam je pak zlepšení okamžité. Dojde k nápravě, k proškolení či k potrestání viníků. A pak jsou dlouhodobé věci. Vy hovoříte o dálnicích, já bych uvedl, že před deseti lety jsme měli velmi výbušnou zprávu, která se týkala cen dálnic. Upozornili jsme na to, že se u nás staví dráž než v Německu. Dnes se staví za výrazně nižší cenu. Když to srovnám v absolutním měřítku, staví se možná za polovinu cen, které byly před deseti lety. To je konkrétní přínos. Samozřejmě jsme se pak věnovali a věnujeme průtahům ve stavebním řízení, tomu, jak dlouho trvá připravit liniové stavby. Nedávno byla schválena další novela liniového zákona účinná od 1. ledna 2021, která by mohla ta řízení urychlit, a díky našim upozorněním převzala částečně model z Polska, kde se dálnice staví výrazně rychleji. V jednání je nový stavební zákon. Dlouhodobější věci si občané třeba nespojí s výsledkem naší kontroly, protože uběhne mnoho času, a předkladatel nezdůrazňuje, že to je na základě našich zjištění. 

Jak se vám daří spolupracovat a komunikovat s vládou a s ministerstvy?

Spolupráce je velmi dobrá, byť to z médií není tak vidět. To nejdůležitější, co se podařilo v této oblasti udělat, byla technická věc: změna jednacího řádu vlády. My k jednotlivým materiálům, které na základě našich zjištění ministři předkládají, vedeme standardní připomínkové řízení. Máme možnost prosadit to, co považujeme za důležité. Jak tato, tak i předchozí vlády se snaží vypořádat se s našimi zjištěními.

Dále čtěte

Pospíšil: Vláda zneužila krizi, rozhazovala miliardy a šetřila na vakcínách

Europoslanec Jiří Pospíšil v rozhovoru pro deník FORUM 24 zhodnotil, jakou roli sehrála Evropská komise v tom, že Česká republika…

Jak vaši práci ovlivnila pandemie koronaviru?

Je to složitější. Máme hodně přísný lockdown a home office. Téměř všichni kolegové pracují z domova. Snažíme se využít technologický náskok, máme svůj datový sklad, máme přístup do informačních systémů veřejné správy a nastavili jsme si i elektronickou komunikaci s kontrolovanými osobami. Řadu věcí jsme tedy schopni vyřídit bez osobní návštěvy. Na druhé straně zákon o NKÚ je z roku 1993 a je v určitých částech poměrně rigidní. Zahájení a předání kontrolních protokolů musí například proběhnout osobně, takže se všechno snažíme připravit předem tak, aby jednání bylo co jen kratší.

Takže byste byl rád, kdyby v tom zákoně došlo k nějakým změnám?

Ano. Jedna důležitá změna je stále v legislativním procesu. Ta se týká rozšíření působnosti NKÚ na kraje a obce. Je škoda, že to ještě není schváleno. Proč to potřebujeme? Vzhledem k omezení naší působnosti jsme například nemohli kontrolovat distribuci ochranných prostředků až ke konečným uživatelům, dostali jsme se před kraj, ale dál už ne. Nevíme, jak s nimi naložily kraje, obce a poskytovatelé péče s výjimkou fakultních nemocnic. Přitom se za ně utratily nemalé veřejné peníze. A kontrola všech veřejných peněz je cíl této legislativní změny.

Myslíte, že pandemie může urychlit její přijetí?

Jak jsem říkal, jsem spíše optimistický, ale v tomto bohužel moc optimismu nemám. Sněmovna ten zákon schválila velkou většinou, od té doby se projednává v senátu a nevím, s jakým výsledkem.