Elvira Nabiullina FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC A 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC A 4.0
Elvira Nabijullinová se během jediného týdne nezúčastnila tří důležitých akcí, což vyvolalo spekulace o možném konci její kariéry v čele ruské centrální banky. Naposledy chyběla 10. června na poradě u Vladimira Putina věnované inflaci a základní úrokové sazbě. Tentokrát tam nebyl přítomen ani žádný jiný zástupce banky. Předtím se 4. června neobjevila na Mezinárodním ekonomickém fóru v Sankt Petěrburgu a 9. června na konferenci Národní asociace účastníků akciového trhu.
Média si toho samozřejmě povšimla, ale mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tvrdí, ž s z toho nemají vyvozovat žádné závěry. Šéfka banky je podle něj prostě nemocná. Kanál Možem objasniť na Telegramu ale s odvoláním na své zdroje tvrdí, že Nabiullinová zvažuje odchod z funkce. Podle zdrojů kanálu je nespokojená s kursem Kremlu a odmítá dál pracovat, pokud by třeba došlo k zavedení stanného práva nebo uzavření hranic.
O jejích pokusech odejít se píše od začátku války. V březnu 2022 agentura Bloomberg s odvoláním na čtyři zdroje informovala, že Nabiullinová chtěla z funkce odejít pro nesouhlas s invazí, ale Putin jí to nedovolil. Spekulace o předčasném odchodu se znovu objevily v roce 2025 v souvislosti se sílícím sankčním tlakem.
Postavení šéfky centrální banky v posledních letech oslabuje. Od roku 2023 trvá její spor s Putinovým poradcem Maximem Oreškininem, který veřejně kritizuje její měnovou politiku. Nelibost přibývá i z průmyslových kruhů, protože vysoká základní sazba dusí investice, hypotéky a podnikání. Na zmíněné poradě 10. června Putin sám naznačil, že pokles inflace na něco přes pět procent by opravňoval její snížení.
„Inflace klesá, je už na něco málo přes pět procent, proto si myslím, že máme právo počítat se snížením klíčové sazby a dosažením dalších nezbytných parametrů,“ prohlásil Putin. Následující den, 11. června, s ním v rozhovoru pro „Vedomosti“ nesouhlasil místopředseda centrální banky Alexej Zabotkin. Prohlásil, že regulátor v nejbližší době nebude schopen sazbu snížit a že současná měnová politika odpovídá dění v ekonomice.
Nabijullinová pochází z tatarské dělnické rodiny z Ufy, vystudovala ekonomii na Moskevské státní univerzitě a kariéru budovala přes ministerstvo hospodářství, kde pracovala v týmech ministrů Jasina a Urinsonova. V čele ČB stojí od roku 2013, což je déle než zvládli všichni její předchůdci. V roce 2015 ji vlivný magazín Euromoney jmenoval centrálním bankéřem roku za to, jak ustála tlak sankcí po anexi Krymu. Na konci roku 2023 ji časopis Politico zařadil na seznam 28 nejvlivnějších osobností Evropy v kategorii „Ničitel“. Charakterizoval ji jako ženu, která udržuje ruskou ekonomiku v chodu navzdory bezprecedentním sankcím, čímž nepřímo napomáhá válce.
Sazbu, která v říjnu 2024 dosáhla historického maxima 21 procent, se podařilo snížit naposledy v dubnu 2026 na 14,5 procenta. Přesto zůstává mimořádně vysoká a kritika Nabiullinové ze všech stran sílí.
Svérázným vyjádřením jejího postoje k válce se staly její brože. Šéfka banky je desítky let nosívala na zasedáních bankovní rady a analytici z nich odvozovali signály o budoucím vývoji sazeb. Od února 2022, tedy od invaze Ruska na Ukrajinu, takto veřejně brože nenosí. Na otázku novinářů v roce 2025, jestli se k tomu vrátí, odpověděla: „Ještě není čas.“ A dodala, že neví, jestli lze do konce roku čekat zlepšení ekonomiky.
Nabiullinová nyní dokončuje třetí a ze zákona poslední mandát, který jí vyprší v roce 2027. Mezi možnými nástupci se zmiňují jména Oreškinina, šéfa Promsvjazbanka Petra Fradkova nebo šéfa banky VTB Andreje Kostina.
