Podle generálních ředitelů České televize a Českého rozhlasu je návrh na zavedení majetkových přiznání pro novináře veřejnoprávních médií další pokus o okleštění nezávislosti a vystupňování tlaku na novináře pracující v nejdůvěryhodnějších českých médiích. V úterý to uvedli ve společném prohlášení.

Aby novináři veřejnoprávních médií podávali majetková přiznání, navrhují komunisté. „Pokud to majetkové přiznání podají, tak na ně samozřejmě nemůže nikdo útočit, že udělali reportáž na objednávku a že si za to vzali peníze,“ prohlásil Vojtěch Filip (KSČM).

Dále čtěte

Vychází jedinečná vzpomínková kniha o setkání dalajlamy a Václava Havla

Kniha o návštěvě dalajlamy v Československu v roce 1990 a přátelství, které z ní vzešlo, nabídne spoustu zajímavých textů, rozhovorů…

Šéfovi komunistů se návrh podařilo v minulém týdnu prosadit na jednání sněmovny.  Poslanci hnutí ANO společně s komunisty a SPD ho nechali projít do dalšího čtení i přesto, že se vláda postavila proti. Návrh podpořila také ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Sněmovna by se novelou zákona o střetu zájmů měla zabývat už ve středu 5. května.

„Návrh KSČM o majetkových přiznáních pro novináře médií veřejné služby je zcela nesystémový. Zákon o střetu zájmů je principiálně zaměřený na veřejné funkcionáře, tedy na lidi ve volených nebo jmenovaných funkcích, kteří disponují politickými, mocenskými, rozhodovacími, řídícími či kontrolními kompetencemi a rozhodují o právech a povinnostech jiných lidí nebo provádějí zákonem vymezené kontrolní činnosti a jsou financováni z rozpočtu generovaného z daní,“ uvedli generální ředitelé Petr Dvořák a René Zavoral ve společném prohlášení. 

Novináři se podle nich z této kategorie zcela vymykají. Český rozhlas a Česká televize nedisponují pravomocemi, které by odůvodňovaly doplnění novinářů mezi veřejné funkcionáře. „V České republice jsou média založená na svobodě slova a pluralitě informací, která je svého druhu kontrolou,“ doplnili ředitelé.

Kompletní znění reakce generálních ředitelů Českého rozhlasu a České televize na novelu zákona, ve které KSČM navrhuje zavést majetková přiznání pro novináře médií veřejné služby:

Novela zákona o střetu zájmů z dílny KSČM, která by doplnila novináře veřejnoprávních médií mezi veřejné funkcionáře s povinností předkládat majetková přiznání, a oznámení o činnostech i příjmech a závazcích, je dalším z mnoha pokusů o okleštění nezávislosti Českého rozhlasu a České televize a o vystupňování tlaku na novináře pracující v nejdůvěryhodnějších českých médiích. Tuto novelu již dříve zásadně odmítlo Ministerstvo kultury a nesouhlasné stanovisko k němu dala i vláda a Parlamentní institut. O to více je zarážející, že se 28. dubna novele dostalo podpory od ministryně spravedlnosti Marie Benešové a dalších poslanců na neveřejném zasedání ústavně právního výboru.

Návrh KSČM o majetkových přiznáních pro novináře médií veřejné služby je zcela nesystémový. Zákon o střetu zájmů je principiálně zaměřený na veřejné funkcionáře, tedy na lidi ve volených nebo jmenovaných funkcích, kteří disponují politickými, mocenskými, rozhodovacími, řídícími či kontrolními kompetencemi a rozhodují o právech a povinnostech jiných lidí nebo provádějí zákonem vymezené kontrolní činnosti a jsou financováni z rozpočtu generovaného z daní. Novináři se z této kategorie zcela vymykají. Český rozhlas a Česká televize nedisponují pravomocemi, které by odůvodňovaly doplnění novinářů mezi veřejné funkcionáře. V ČR jsou média založená na svobodě slova a pluralitě informací, která je svého druhu kontrolou.

Dále čtěte

Kandidát do Rady České televize Jiří Grund rezignoval. Část poslanců žádá odklad volby

Sněmovna měla v úterý odpoledne rozhodovat o čtveřici nových radních České televize. Jednání dolní komory bylo nakonec přerušeno, schůze bude…

Primárním cílem zákona o střetu zájmů je zajistit transparentnost jednání veřejných funkcionářů, jež se ve své činnosti dostávají do situací, kdy v souvislosti s výkonem své funkce rozhodují o věcech veřejného zájmu, který se může dostat do rozporu s jejich zájmem individuálním, případně zájmem skupinovým. Cílem právní úpravy střetu zájmů není poskytování informací, které nesouvisejí s tímto účelem, a mohou sloužit toliko k uspokojování zvědavosti či zvídavosti.

V případě zveřejňování informací obsažených v oznámeních podávaných podle zákona o střetu zájmu by v případě veřejnoprávních novinářů šlo o zásah do práva na ochranu soukromí, kdy by v souladu s konstantní judikaturou Ústavního soudu mělo být poměřováno, zda není jednomu základnímu právu (právu na informace) dávána neoprávněně přednost před právem druhým (právu na soukromí), přičemž musí být současně šetřeno smyslu a podstaty základních práv. Podle stanoviska Parlamentního institutu je návrh navíc neslučitelný s právem EU.

Komunistická iniciativa novely zákona o majetkových přiznáních pro veřejnoprávní novináře také vyvolává dojem, že jsou snad tito žurnalisté upláceni a pracují na objednávku. Pokud má KSČM takové podezření podložené, může se obrátit na Policii ČR a ne předkládat zcela nesystémové změny zákonů. Pokud žádné důkazy k dispozici komunisté a podporovatelé jejich novely nemají, je daný návrh jen urážkou poctivé práce všech zaměstnanců Českého rozhlasu a České televize.

Pokud by KSČM či jiné politické strany chtěly zavést majetková přiznání pro novináře média veřejné služby, protože jejich mzda je hrazena z koncesionářských poplatků, měly by iniciovat také majetková přiznání pro všechny zaměstnance placené ze státního rozpočtu – všechny úředníky, sociální pracovníky, policisty, hasiče, ale také lékaře či další zdravotníky.

Práce zaměstnanců Českého rozhlasu a České televize je zodpovědná, profesionální a řídí se zákonem o ČRo, zákonem o ČT, Kodexem ČRo, Kodexem ČT a zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání tak, aby byla zajištěna jejich nezávislost a zároveň kontrola. Požadavky na morální integritu a důvěryhodnost novinářů musí být primárně řešeny etickými kodexy právě z těch důvodů, aby nedocházelo ze strany orgánů veřejné správy a veřejné moci k případným zásahům do jejich redakční nezávislosti. Už vysílání jako takové a demokratický princip plurality médií zajištuje kontrolu veřejnosti nad prací novinářů.

Rádi bychom tímto vyzvali všechny demokraticky smýšlející politiky, aby zabránili pokusům o nesystémové legislativní kroky, jejichž jediným účelem je snaha o omezování nezávislosti médií veřejné služby, a tudíž deformování jednoho z důležitých prvků naší demokratické společnosti.

V Praze dne 4. května 2021

René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu

Petr Dvořák, generální ředitel České televize