V Bělorusku se budou 9. srpna 2020 konat volby prezidenta republiky, v nichž s jistotou zvítězí současný běloruský autokrat Alexandr Lukašenko (* 1954), který je v prezidentském úřadě od roku 1994, tj. více než čtvrtstoletí. V posledních měsících se nervózní Lukašenkův režim vrátil k brutální perzekuci občanských aktivistů a politické opozice. Pro svobodomyslné Bělorusy je tak významnou symbolickou podporou, že jejich úsilí o svobodu a demokracii podpořil Senát Parlamentu České republiky. Současná situace Běloruska v mnohém připomíná marasmus pozdně normalizačního Československa – v sousedství ovšem nečíhá Sovětský svaz, nýbrž agresivní neoimperiální Ruská federace.

Senát PČR přijal na své schůzi 23. července 2020 usnesení „k situaci před prezidentskými volbami v Bělorusku“, v němž s odkazem na politiku Východního partnerství Evropské unie vyslovil znepokojení, poněvadž „vazební stíhání prezidentských kandidátů krátce po ohlášení kandidatury vzbuzuje vážné pochybnosti o demokratické regulérnosti volebního procesu“.

Senátoři zdůraznili, že „důsledné dodržování principů právního státu a férové demokratické soutěže je nutnou a neopominutelnou podmínkou procesu přibližování k EU, které je cílem politiky Východního partnerství“. Zároveň vyjádřili solidaritu s občany Běloruska „pokud jde o svobodu demokraticky vyjádřit svoji vůli v otázce dalšího vedení země“.

Navíc byl předseda senátu Miloš Vystrčil pověřen, aby s tímto usnesením seznámil vládu České republiky, předsedu Evropského parlamentu a evropského komisaře pro sousedství a rozšíření.

V současné politické konstelaci, kdy se vláda České republiky v čele s premiérem Andrejem Babišem jen okrajově zajímá o zahraničněpolitickou agendu spojenou s regionem mezi EU a Ruskou federací, nemluvě o podivném angažmá prezidenta republiky Miloše Zemana, představují i takto symbolické kroky senátu svěží vítr v naplňování koncepce zahraniční politiky naší země a jejích evropských spojenců. Ve stejný den bylo senátem též přijato obdobné usnesení týkající se znásilnění samosprávy Hongkongu ze strany „mateřské“ Čínské lidové republiky.

Zdroj: www.senat.cz