Fischer: Zeman je nepředvídatelný, dezorientovaný a ohrožuje ústavní činitele. Přímo uškodil českým občanům

Senátor Pavel Fischer (Anna Šolcová)

Senátor Pavel Fischer | FOTO: Anna Šolcová

Senátní výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost přijal usnesení, že Miloš Zeman není schopen vykonávat úřad prezidenta. Pokud by toto usnesení prošlo senátem a následně i poslaneckou sněmovnou, mohla by hlava státu být zbavena svých pravomocí.

„V současném případě stačí prosté usnesení. A jím se konstatuje, že prezident nemůže vykonávat úřad. Pokud se na tom shodnou obě komory parlamentu, stačí většina přítomných, kompetence prezidenta přecházejí na jiné ústavní činitele. Jde o ochranu ústavních institucí, o preventivní krok,“ vysvětluje pro deník FORUM 24 senátor Pavel Fischer.

Jakých pravomocí a z jakého důvodu chcete zbavit prezidenta Miloše Zemana? Nejde tímto „okleštěním pravomocí“ podle Ústavy ČR o faktické sesazení prezidenta z funkce?

Článek 66 Ústavy má preventivní účinek, ochraňuje totiž úřad prezidenta. Začnu kontextem, který je velmi důležitý: všechny senátní kluby, tedy drtivá většina senátorů, daly za úkol výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost, kterému předsedám, aby se zabýval konáním prezidenta v kauze Vrbětice. To není věc, kterou jsme si vybrali, byla nám přidělena. Měsíc jsme o tom intenzivně jednali jak s politiky, tak se zástupci zpravodajských služeb a dalších institucí, a to mnohdy v utajeném režimu.

Na základě těchto jednání jsme dospěli k závěru, že není nač čekat. Miloš Zeman se chová nepředvídatelně a neloajálně k vládě, nečte tajnou poštu, nerozumí ústavě a svým pravomocem. Je dezorientovaný, v rozhodné chvíli nekonal ve prospěch českých občanů, ale přímo jim uškodil. To jsou tak vážná zjištění, že je na místě ptát se, jestli je Miloš Zeman ještě vůbec schopen vykonávat úřad prezidenta.

Týdeník FORUM | FOTO: FORUM 24 (FORUM 24)

Podle názoru výboru ne. Pokud by připojil senát i poslanecká sněmovna (v obou je zapotřebí nadpolovičního počtu hlasů přítomných), aktivoval by se článek 66 Ústavy a kompetence by přešly na další ústavní činitele. Ústava je na to připravená. Jedná se například o jmenování a odvolávání členů vlády, soudců, vyhlašování voleb, jmenování generálů, zastupování státu navenek, velení ozbrojeným silám a podobně.

Pravomoci by pak přešly na předsedu vlády, předsedu sněmovny a předsedu senátu. Nemůže to pak způsobit nějaké komplikace, třeba na poli zahraniční politiky?

V zahraniční politice komplikace nepředpokládám. Miloš Zeman svým chováním na mezinárodní scéně, tedy pokud se vůbec rozhodne český stát někde reprezentovat, poškozuje české občany a nedělá nám dobré jméno. Pokud nyní z parlamentu zazní, že prezident podléhá řádné kontrole a ústavní instituce se u nás hlídají, pak je to přeci velmi dobrá zpráva o naší zemi: umíme zjednat pořádek a stát funguje. V mezinárodní politice by nám takový krok možná otevřel nejedny dveře, kterými Miloš Zeman třískl, když adoroval čínský nebo ruský režim, místo aby spolupracoval s našimi demokratickými spojenci.

Obdržel jste k vašemu usnesení již nějaké vyjádření od prezidenta republiky Miloše Zemana? 

Na Miloše Zemana jsem se opakovaně obracel kvůli různým záležitostem bezpečnostní a zahraniční politiky, některé dopisy jsem se dokonce rozhodl zveřejnit. Nedokáže mi jako ústavnímu činiteli ani odpovědět, což o výkonu nejvyšší funkce cosi podstatného vypovídá. A v tomto případě je mluvčí Hradu úplně mimo, není to poprvé.

Jsou oficiálním stanoviskem slova jeho mluvčího, pana Ovčáčka, která psal na twitter? (cit.: „Krok skupiny senátorů vyvolává vážné podezření z trestného činu podle § 310 Trestního zákoníku – rozvracení republiky.“) Jak na toto obvinění reagujete?

Pokud to, co prezentoval na sociálních sítích, je stanoviskem hlavy státu, pak je to s námi vážné. V podstatě šíří poplašnou zprávu. Označil bych tyto výroky spíše za blouznění.

Podle vaší analýzy Miloš Zeman porušuje Ústavu České republiky a ústavní pořádek. Co je v tomto pohledu tím nejzávažnějším přečinem?

Je jich celá řada. Miloš Zeman nectí ústavní pořádek a rozdělení kompetencí ústavních institucí, ostatně tomu se věnovala ústavní žaloba, kterou jsme schválili v roce 2019. Jde například o svévolné nejmenování ministrů na návrh předsedy vlády, pokusy o ovlivňování soudců a podobně.

Patří sem i jmenování předsedy vlády po sněmovních volbách – Miloš Zeman ignoroval existenci vládní většiny ve sněmovně a jmenoval navzdory tomu kabinet, který neměl naději získat nezbytnou většinu. Prezident se rozhodl jmenovat úřednickou Rusnokovu vládu, tím popřel významný ústavní princip republiky.

V souvislosti s naší analýzou, která se zabývá konáním Miloše Zemana v poslední době, uvedu jeden příklad za všechny: Miloš Zeman opakovaně napadá senát. To je ale ústavní instituce, která kontroluje prezidenta. Náš ústavní systém předpokládá, že se instituce v zásadních otázkách vzájemně kontrolují a vyvažují. A právě senát má některé výlučné pravomoci vůči prezidentovi. Pokud se Miloš Zeman na senát zlobí, je to podobné, jako by se řidič v autě zlobil na červenou kontrolku. Její rozsvícení může zachránit před tím, co vážně ohrožuje bezpečnost ostatních účastníků provozu.

V analýze dále kritizujete nenaplňování reprezentativní role hlavy státu a neúctu ke státnosti. Jakými konkrétními činy podle vás tento bod naplňuje?

K funkci prezidenta republiky přece neodmyslitelně patří úcta ke státnosti a k tomu, co nás převyšuje. Je úlohou prezidenta, aby ji projevoval – už jen kvůli těm, kteří za naši svobodu položili život.

Spojují nás dějiny a události, které nesmí být zapomenuty. Miloš Zeman při příležitostech, kdy si milníky naší historie připomínáme a hledáme k nim vztah, čím dál častěji mlčí. Oslavy 17. listopadu se ho netýkají, připomínky srpnové okupace 1968 také ne. V minulosti dokonce v den 21. srpna přijal v Lánech komunisty, ale jiné veřejné gesto neudělal, to je úplný vrchol. Podle jeho slov už Miloš Zeman všechno řekl. To je velmi smutné. Vejde do dějin jako prezident, který už nemá co říct. Dokonce ani tehdy, když jde o terorismus v jeho zemi.

Zlomovým momentem pro vznik analýzy byl případ Vrbětice. Zklamalo vás, jakožto občana i senátora, jakou roli zde sehrávala naše hlava státu?

Nesmírně. Chování Miloše Zemana bylo absolutně za hranou. Našemu státu přímo uškodil, a to opakovaně. Jeho týdenní mlčení v kritické době mělo dalekosáhlé dopady, stejně jako nepravdivé výroky o nějakých dalších vyšetřovacích verzích. Pokud vyzradil utajené informace, ohrozil důvěru mezi spojenci – naše služby pracují na základě výměny informací. A pokud vyzradil informace z probíhajícího vyšetřování, informoval druhou stranu, aby se lépe připravila na soudní šetření. Větší selhání, větší projev neschopnosti si snad ani nedovedu představit.

Pavel Šafr – kniha Češi mezi pravdou a lží (archiv)

Senátor Václav Láska podal již v roce 2019 návrh ústavní žaloby na prezidenta kvůli porušování ústavy, ten však neprošel přes poslaneckou sněmovnu. Myslíte si, že by se našlo potřebných 120 hlasů?

Poslanci i senátoři slibují na svou čest a na své svědomí, že budou jednat v souladu s ústavou a zákony. V současném případě stačí prosté usnesení. A jím se konstatuje, že prezident nemůže vykonávat úřad. Pokud se na tom shodnou obě komory parlamentu, stačí většina přítomných, kompetence prezidenta přecházejí na jiné ústavní činitele. Jde o ochranu ústavních institucí, o preventivní krok. Prezident ale zůstává ve funkci i nadále. A vzhledem k tomu, že žijeme v právním státě, prezident se může odvolat k Ústavnímu soudu.

Ve zmíněném návrhu z roku 2019 jsou zmíněny některé protiústavní činy Miloše Zemana, například snaha nabourat parlamentní formu vlády. Proč se podle vás k takovému jednání uchyluje? 

Rozlišujme dvě věci: v případě systematického nabourávání ústavního systému by patrně šlo o úmyslné jednání. Tomu odpovídá forma ústavní žaloby, kterou senát zvolil, aby vrátil prezidenta zpět do mantinelů. Tentokrát ale konstatujeme, že prezident zaměňuje příčinu a následek nebo časovou souvislost, nečetl tajné zprávy od BIS, a proto – tedy tak to sám vysvětloval – nesplnil svou úlohu.

V tom případě ale není schopen vykonávat úřad, ať už je důvod jakýkoli. Pak je na místě postupovat formou usnesení obou komor. To je rychlý preventivní krok, který má především okamžitě zamezit dalším škodám, které Miloš Zeman páchá. Nevíme, proč tak Miloš Zeman jedná. Ale můžeme konstatovat, že se dostal mimo rámec ústavy a ohrožuje jiné ústavní instituce.

Domníváte se, že vláda má oporu v prezidentovi? Ptám se s odkazem na nedávné hlasování o nedůvěře, kdy bylo častým argumentem opozičních politiků to, že Miloš Zeman fakticky Babišově kabinetu vládne.

Nevím, kdo vládne kabinetu vedle Andreje Babiše. Vztah premiéra a prezidenta je u nás pokřivený, vina bude na obou stranách a důvody jsou jistě velmi pestré.

V analýze je zmínka o Zemanově zdraví. Do jaké míry je podle vás jeho zdravotní stav takový, že by nebyl schopen zastávat některé své pravomoci? Není toto příliš ošemetné posuzovat – a nemohla by se tato argumentace obrátit proti senátu?

Není naší úlohou jako senátorů, abychom posuzovali zdravotní stav nebo pátrali po příčinách, proč Miloš Zeman neplní svou ústavní roli. Z hlediska ústavy je podstatné, že vidíme projevy: vyzrazuje tajné informace, ohrožuje jiné ústavní činitele, nereprezentuje stát navenek, ale odebral se do ústraní, je nepředvídatelný a dezorientovaný, nečte včas tajné informace a neřídí se jimi.

Selhání je řada a naší povinností je, abychom je pojmenovali a vyhodnotili jejich závažnost pro bezpečnost občanů a mezinárodní postavení naší republiky. Všimněte si, že v analýze, která má 43 stran, je na téma zdravotního stavu jen jeden krátký odstavec, kde v podstatě jen zmiňujeme, že zdraví může hrát jistou roli.

Řekl jste, že je Miloš Zeman „dezorientován“. Podle čeho takto usuzujete? Je podle vás kvůli tomu na místě se bát o bezpečnost naší země?

Znovu se odkážu na analýzu, kterou jsme zveřejnili a kterou si každý může přečíst, najdete ji na webu senátu. Prezident republiky například zaměnil příčinnou souvislost, když mluvil o cestě do Moskvy, kterou plánoval Jan Hamáček. Podle svých slov o vrbětické kauze předem nevěděl, přestože mu byla doručena tajná zpráva BIS.

O tom, kdy se o kauze dozvěděl, říká pokaždé něco jiného. Místo toho, aby prosazoval české zájmy na mezinárodní scéně, se zavřel v Lánech, přijal Václava Klause a následně se rozhovořil o vyšetřovacích verzích, a vláda ho musela vícekrát korigovat… vždyť už to nedává smysl. Jeho slov zneužívá ruská strana a Miloš Zeman místy promlouvá téměř jako ideový diverzant.

Hovořil jste o tom, že působení současného prezidenta souvisí s bezprecedentní bezpečnostní krizí, která nemá v dějinách České republiky obdoby. Může to zanechat nějaké následky na České republice?

Samozřejmě. Ještě krátce před zveřejněním vrbětické kauzy Miloš Zeman říkal úřadům, jak mají rozhodovat při schvalování vakcín, prosazoval účast ruských státních firem na stavbě jaderné elektrárny nebo za sebe vysílal do Ruska neprověřené osoby bez jakéhokoli právního vztahu s Kanceláří prezidenta republiky, tedy se státem.

Bezpečnostní krize v souvislosti s odhalením pachatelů státního terorismu u nás postavila úřad prezidenta do ostrého světla. Vidíme, že jednal v zájmu těch, kteří u nás páchají terorismus, a dokonce se na mezinárodní úrovni ani nezastal českých občanů. V rozhodné chvíli nekonal. To je projev jasné neschopnosti. To je selhání, ze kterého se naše země nevzpamatuje hned. Jako ústavní činitel i jako občan ale věřím, že se to časem podaří. Stejně jako se snad podaří patřičně narovnat naše vztahy s Ruskem. Zřejmé je, že ani k jednomu Miloš Zeman nepřispěje.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]