Senátu, kam lidé volí přímo, věří méně lidí než armádě a soudům. A méně než horoskopům

()

Účast na volbách do Senátu byla v druhém kole ještě mizernější než v kole prvním. Hlasovat přišlo pouze 15,38 procenta voličů. To je skutečně málo. Nabízí se otázka legitimity (nikoli legálnosti) takových voleb. S tím také věčná otázka, na kterou se nedá jednoznačně odpovědět. Znamená to, že přišli ti, kterým na volbách záleží, takže jejich hlas má i při nízké účasti smysl? Nebo je to „hlasování nohama“, takže při tak nízké reprezentativnosti vlastně zvolení senátoři nikoho nepředstavují? Racionálně se to rozhodnout nedá, záleží spíše na náladě a motivacích.

Publicista Jan Čulík na svém Facebooku nadhodil myšlenku: „Parlament by možná měl uvažovat o zavedení hranice, kdy kvůli nízké volební účasti budou volby neplatné. Druhého kola senátních voleb se totiž účastnilo jen 15,38 procent voličů.“

Andrej Babiš, jehož kandidáti za ANO nedopadli moc slavně, by byl hned pro zrušení Senátu.

„Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 miliónů korun ročně, a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta. Na Slovensku například horní komora není,“ prohlásil pro deník Právo Babiš s tím, že sám by se zrušení Senátu nebránil. Co by se bránil, když tentokrát zcela zřejmě nezvítězil. Ta otázka tu ale visí ve vzduchu.

Senát je možné zrušit, jako je možné zrušit všechno, jen je třeba uvažovat o tom, kdo potom převezme ty jeho pravomoc, které horní komora má.

Jak čteme v Ústavě ČR, „dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona“. To se netýká zákonných opatření „ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv“.

Senát svým usnesením „schválí nebo zamítne návrh zákona nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím“. Pak může být Senát nadpoloviční většinou přehlasován.

Souhlasu obou komor Parlamentu je třeba „k ratifikaci mezinárodních smluv upravujících práva a povinnosti osob, spojeneckých, mírových a jiných politických, z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci, hospodářských, jež jsou všeobecné povahy“.

Můžeme se zbavit Senátu, pak jde ale o to, na koho aspoň některé z těchto pravomocí přenést.

Problém neoblíbenosti Senátu je ale vážnější než jsou jen technické otázky. Poslední dobou se často velebí „přímá demokracie“. Přitom zrovna do Senátu se volí systémem „vítěz bere vše“ a jde o souboj konkrétních kandidátů, které si lze jako lidi konkrétně představit. Co demokratičtějšího a přímějšího by tu ještě mohlo být? Jenomže Senátu důvěřuje podle zářijového průzkumu CVVM pouze 28 procent lidí a Sněmovně 27 procent lidí. Přímo zvolený prezident je na tom lépe, ten má důvěru 57 procent lidí. Prezident je ovšem jedna osoba, Senát a Sněmovna jsou kolektivní orgány.

aaa

Mnohem větší důvěře se těší instituce, na které nemají lidé vůbec žádný vliv. Armádě podle zářijového průzkumu CVVM věří 65 procent lidí, policii 60 procent, soudům 52 procent, abychom vybrali jen tu nadpoloviční důvěru. Tisku věří 33 a církvím jen 22 procent lidí.

zdroj: CVVM

zdroj: CVVM

Proč lidé věří armádě víc než Senátu? A rádiu 44 procent? Proč by měli? Není to jen český trend, už v USA zjistili, že jak se do některých orgánů začne volit, důvěra v ně poklesne. Jako by lidé měli nějaký respekt před posvátnou mocí, která od nich není odvozena. Církve z toho zjevně nijak moc netěží, tam se to dá ovšem vysvětlit celkem jednoznačnou vysokou mírou zesvětštění české společnosti, která patří v evropském porovnání k těm nejsekulárnějším. Přitom v roce 2009 uvedlo podle průzkumu společnosti SANEP 51 procent dotázaných Čechů, že celkem věří horoskopům a a sedm procent tvrdilo, že jim horoskopy ovlivňují život. Někdy věří horoskopům 33 procent dotázaných a  některým horoskopům 18 procent lidí. Osudy dané hvězdami přitom můžeme ovlivnit ještě méně než armádu, soudy a policii.

Anna Slavková ve své práci na Univerzitě Palackého zmiňuje výzkum Michaela Gaugelina, který „prostřednictvím novin nabídl lidem zdarma vypracování osobního horoskopu. Devadesát čtyři procent z nich hodnotilo horoskop jako výstižný. Všichni však obdrželi tentýž horoskop vytvořený pro masového vraha Dr. Petiota.“

Senát můžeme ponechat nebo zrušit, ale asi to nebude mít velký význam. Aspoň pokud jde o důvěru lidí.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu freeczechmedia@gmail.com