
Jeden z nejaktivnějších ruských propagandistů a dezinformátorů Vladimir Solovjov. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK

KOMENTÁŘ / V Rusku je propaganda tak všudypřítomná a totální, že mnozí Rusové nemají k dispozici žádný alternativní pohled na svět. Tak se to alespoň říká, ale těžko se mi tomu věří, protože stačí připojit VPN, a veškeré informace ze světa jsou na dosah ruky. A to už vůbec nemluvím o Telegramu, kde můžete sledovat kanály různých médií, expertů a politiků. Propaganda tedy není vysvětlením toho, proč se lidé v Rusku chovají jako parchanti. Jenže celý problém můžeme i poněkud otočit: Proč lidé v Evropě, kde je pluralita různých médií a přístup k nejrůznějším materiálům, dávají přednost ruské propagandě? Je to jako jít do obchodu s obrovským výběrem jedinečných a drahých vín, a vybrat si „psí hovno“ ležící u vchodu.
Někteří Evropané z podivných důvodů rádi věří, že Putin vyhrává volby bez podvodů a ruská armáda se snaží chránit ruskojazyčné obyvatelstvo na cizím území. A když jim řeknete, že to není pravda, odpoví vám: „A kde jsou důkazy o tom, že volby jsou nečestné?“ A vy si uvědomíte, že nemá smysl s takovým člověkem pokračovat v diskusi. Informační prostor je plný důkazů o Putinově nelegitimitě, ale šiřitelé ruské propagandy si jich tvrdohlavě nevšímají.
Hádat se s nimi je zbytečné, vysvětlovat také, dokonce přinášet nezvratné důkazy nemá žádný smysl. Možná si někdo myslí, že když Rusové jsou pod propagandou už mnoho let, je u nich „lékařský“ zásah zbytečný. Jenže v Evropě by měl platit opak. Ruská propaganda je nebezpečnější než covid. Covid můžete vyléčit, ale „ruská nemoc“ navždy zničí mozek. Takoví lidé uvěří, že se mýlili, jen když jim to řekne propaganda, jinak si budou myslet, že mají pravdu a všichni ostatní jim lžou, anebo si ještě neuvědomili, jak moc se mýlí.
Úspěchy ruských „fejků“
Protože si Rusko uvědomuje, že válku začalo v 21. století, kdy si každý může pořídit telefon a nahrávat, co se děje, bylo hledat nástroj, který rozostří pravdu a lež. Našli ho a naučili se ho využívat, je docela úspěšný a říká se mu „fejky“. Přestože Putin válku Ruska proti Ukrajině neustále přirovnává k druhé světové válce, technologicky se vede na jiné úrovni a nejde jen o zbraně: mluvím o informační válce. V důsledku masakru na Ukrajině není možné jednoduše zařadit archivy a vytvořit si vlastní verzi toho, co se stalo. Přestože je označování věcí za „fejky“ účinné, přesto i nadále jsou lidé, kteří ztratili kontakt s realitou a věří, že černá je bílá.
Problém spočívá v tom, že ruská propaganda je vytvářena pro obyčejné lidi, nikoli pro mezinárodní úředníky, podnikatele a politiky. Pokud nějaký politik podporuje Putina, věřte mi, že to není proto, že by poslouchal Solovjova nebo Skabejevovou, a vypěstoval si tak lásku k Rusku.
Ne, jde o zájmy, peníze a vzájemný prospěch, kdyby z Ruska nemohli nic mít, kašlali by na něj. A když v evropském státě politik spolupracuje s ruskými teroristy kvůli vlastnímu zájmu a lidé, kteří přebírají narativy ruské propagandy, s ním začnou být v symbióze, nemusí takový politik své jednání ani vysvětlovat, protože lidé se ho ani nebudou ptát.
Když už nelze šermovat plynem
Dříve ruští komplicové v Evropě tvrdili, že s Putinem spolupracují kvůli levnému plynu, a říkali, že myslí jen na svou zemi a starají se o blaho svých občanů. Nyní tranzit plynu skončil a je logické položit si otázku, že když není ruský plyn, asi nemá smysl podporovat ani Putina. Ale občané Evropy, kteří jsou nasáklí ruskou propagandou, se na to ani nezeptají, protože se stejně jako Rusové řídí kremelským narativem: na Ukrajině jsou „fašisté“ a Rusové se řídí poučkami svých pradědů, kteří bojovali s Němci. Ne nadarmo se Fico chystá 9. května na Den vítězství do Moskvy. Mění vektor, plynem se už šermovat nedá, ale „vítězstvím nad fašisty“ ano.
Takže jsme si popsali důsledky důvěry v ruskou propagandu, ale zkusme pochopit, co je jejím důvodem. Proč evropští občané tak ochotně věří Solovjovovi, místo aby věřili seriózním médiím ve své vlastní zemi? Mám své vlastní verze, ale pokud máte na toto téma svůj názor, pak napište do komentářů. Ale bez ohledu na to, co kdo říká, Rusové a Evropané vnímají informace odlišně.
Když žijete v Rusku, vidíte naprosto jasně hranici, která odděluje „dobrá“ média od „špatných“, a to nikoliv ve smyslu příslušnosti k nějaké korporaci nebo generálnímu řediteli, ale v prezentaci zpráv. Mnohá ruská média ani před válkou nezveřejňovala pro úřady nepohodlné zprávy, například o shromážděních, zadrženích a podobně. V Evropě nic takového neexistuje, bez ohledu na to, do jaké struktury média patří, neexistuje cenzura na žádné téma. Proto se tato hranice rozmazává.
A když toto nevidíte, nevíte, zdali můžete těmto médiím věřit, anebo ne, pak si klidně můžete zapnout nějaký (pro)ruský informační kanál. Také drásavá a přesvědčivá prezentace propagandistů dělá své. Myslím, že to je první z důvodů. Neříkám, abyste udělali tlustou čáru jako v seriálu Hra na oliheň a oddělili dobrá média od špatných. Jen tvrdím, že je třeba s informacemi pracovat pečlivěji a nespoléhat se jen na jeden zdroj. Nemusíte celý život sedět u jednoho kanálu nebo číst jedny noviny. I odborníci na výživu tvrdí, že pestrá strava je pro tělo lepší – a dokonce je lepší i pro mozek.
Ruská propaganda není hypnóza
Dalším důvodem je, že někteří lidé prostě nevěří ve vítězství Ukrajiny a ze strachu nebo z vypočítavosti se raději staví na stranu Ruska. V jejich chápání obrovská země se 143 miliony obyvatel, přírodními zdroji a jadernými zbraněmi prostě nemůže prohrát. Takže se předem staví na stranu „vítěze“ a začínají podporovat politiky, kteří mají k tomuto postoji nejblíže. Dá se to přirovnat k lidem, kteří vsadí vše na sportovní tým a začnou ho podporovat a křičet z plných plic. Nezapomínejme však na upřímné fanoušky, kteří nezištně podporují a budou podporovat svůj tým i přes porážky v mezistátních zápasech, přes všechny neúspěchy a nechutná prohlášení.
V každém případě bychom neměli ztotožňovat ruskou propagandu s hypnózou. Každý je zodpovědný za svá rozhodnutí, včetně toho, která média čte. Pokud někdo sleduje kremelské narativy a věří jim, tak se dobrovolně rozhodl, že se bude těmito pekelnými pokyny řídit. Ale pamatujte, že jim nemůžete nic dokázat, protože oni věří – a víra přece nepotřebuje důkazy.