Šest měsíců války na Ukrajině. Důležité mezníky v boji s ruským agresorem

Ilustrační foto (AdobeStock)

Ilustrační foto | FOTO: AdobeStock

Přesně před půl rokem, 24. 2. 2022, vpadla ruská armáda na území Ukrajiny. Z konfliktu, který měl být podle ruských generálů a diktátora Putina jen rychlou „speciální operací zaměřenou na denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny“, se stala dlouhá válka, ve které proti sobě stojí ruský agresor, kterého zezadu jistí diktátor lokálního významu v podobě Alexandra Lukašenka, a celý civilizovaný svět, jenž Ukrajinu podporuje nejen morálně, ale i dodávkami potřebného materiálu, a to včetně zbraní. Následující přehled představuje významné milníky, které onu válku provázejí.

24. 2. 2022

Putin zveřejnil prohlášení, v němž oznámil zahájení „speciální vojenské operace“ s cílem „denacifikace a demilitarizace“ Ukrajiny.

25. 2. 2022

Ruský výsadek na letišti Hostomel se měl stát předvojem jednotek, které měly dobýt Kyjev. Letiště bylo ukrajinskou palbou poničeno tak, že jej Rusové nemohli použít.

Při obraně Hadího ostrova zazněla z úst obránců věta „Ruská válečná lodi idi na chuj“, která se posléze stala mottem všech ukrajinských obránců.

NATO jednomyslně odsoudilo ruskou agresi.

26. 2. 2022

Kyjev byl ostřelován ruskými raketami.

V Radě bezpečnosti OSN Rusko vetovalo rezoluci odsuzující jeho útok.

27. 2. 2022

Západní země a USA zpřísňují sankce vůči Rusku. Na sankčním seznamu se objevily banky Sberbank a VTB.

V hangáru na letišti v Hostomelu bylo zničeno největší dopravní letadlo na světě – Antonov An-225 Mrija.

USA dodaly na Ukrajinu první protitankové střely Javelin. Další vojenské dodávky přicházely z Nizozemska, Rumunska, Švédska a dalších zemí.

Elon Musk oznámil, že na Ukrajině poskytuje internetové připojení pomocí satelitů Starlink. Nahradil tak spojení, které bylo na mnoha místech přerušeno.

Putin nařídil uvést síly odstrašování Ruské federace (tj. i jaderné) do vysokého stupně pohotovosti.

28. 2. 2022

Podle ukrajinského ministerstva zdravotnictví bylo od začátku ruského útoku na Ukrajinu zabito 352 civilistů, z toho 14 dětí, zraněno 1 684 osob, z toho 116 dětí.

(Týdeník FORUM)

1.3. 2022

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se prostřednictvím telemostu spojil s Evropským parlamentem. Ve svém projevu poděkoval za dosavadní podporu a požádal o přijetí Ukrajiny do Evropské unie.

2.3.2022

Mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN po více než dvoudenní rozpravě přijalo poměrem 141 ku 5 hlasům rezoluci, v níž ostře odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, požaduje okamžité ukončení bojů a stažení ruských vojáků. Zdrželo se jen 35 států, mezi nimi i Čína.

3.3.2022

Při ruském ostřelování Charkova zahynula zástupkyně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě na Ukrajině Maryna Fenina.

4.3.2022

Ukrajinský snajpr zastřelil při proslovu k vojákům generálmajora Andreje Suchověckého, který byl velitelem elitní 7. výsadkové divize a zástupcem velitele 41. vševojskové armády spadající pod ruský střední vojenský okruh.

5.3.2022

Ukrajinská armáda osvobodila přístavní město Mykolajiv a ukořistila ruskou techniku, kterou tam zanechali ustupující vojáci.

6.3.2022

Ukrajinští výsadkáři zničili konvoj ruských vojsk, který se přesouval do Dněpropetrovské oblasti z území Charkovské oblasti.

9.3.2022

Při leteckém útoku byla zasažena jedna z místních porodnic a dětská nemocnice v Mariupolu.

Ruské ministerstvo obrany přiznalo, že v jednotkách operujících na území Ukrajiny byli přítomni i vojáci základní služby, přestože prezident Putin den předtím tvrdil opak.

10.3.2022

Ukrajina zveřejnila odposlechy ruských vojáků volajících domů, ze kterých vyplývá, že se dopouštějí rozsáhlého rabování a zabíjejí zajatce.

11.3.2022

Ukrajinská armáda oznámila, že byl zabit generálmajor Andrej Kolesnikov, velitel 29. armády východního ruského okruhu.

13.3.2022

Papež František odsoudil “barbarství”, které spočívá v zabíjení dětí a dalších civilistů, a vyzval k ukončení útoků “dříve, než se města promění ve hřbitovy”.

15.3. 2022

Premiéři tří evropských zemí Mateusz Morawiecki, Petr Fiala a Janez Janša a místopředseda polské vlády Jarosław Kaczyński v úterý přijeli vlakem do ukrajinského hlavního města Kyjeva, kde se setkali s prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby vyjádřili podporu Ukrajině.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že v reakci na ruskou válku na Ukrajině musí NATO nově vyhodnotit svoji vojenskou strategii.

()

17.3.2022

Protiatomový kryt Činoherního divadla v Mariupolu přežil ruské bombardování, při evakuaci lidí byli záchranáři během odklízení trosek ostřelováni.

Ministři zahraničí G7 ve společném prohlášení obvinili Putina z vedení “nevyprovokované a hanebné války” a vyzvali Rusko, aby splnilo příkaz Mezinárodního soudního dvora k zastavení útoku a stažení svých sil.

Ruská armáda používá k ostřelování civilních objektů kazetovou munici, kterou zakazuje Dublinská úmluva z roku 2008.

19.3.2022

Podle zprávy Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí bylo v důsledku ruské invaze na Ukrajinu vysídleno téměř 10 milionů lidí, což představuje téměř čtvrtinu obyvatel Ukrajiny.

20.3.2022

Časopis Time věnoval obálku Rusku s titulkem: “Russia is down. Forever

21.3.2022

Na webu Komsomolskaja pravda se zřejmě nedopatřením objevily oficiální údaje o ztrátách ruských vojáků s odkazem na ruské ministerstvo obrany. To udává 9 861 mrtvých a 16 153 zraněných ruských vojáků, což je mnohem vyšší počet, než zveřejnily oficiální ukrajinské zdroje.

25.3.2022

Podle zpravodajství kanálu Ukrajinska pravda byla při útoku na okupovaný přístav Berďansk zničena ruská výsadková loď Saratov.

29.3.2022

Došlo k výbuchu v ruském muničním skladu poblíž obce Krasnyj Okťjabr, asi 30 km jihozápadně od Belgorodu na území Ruska.

30.3.2022

Desítky ruských vojáků opouštějících obklíčenou jadernou elektrárnu v Černobylu mají podle několika zpráv nemoc z ozáření. Předtím údajně kopali zákopy ve vysoce toxické zóně Červeného lesa. Vojáci byli převezeni do speciálního zařízení v Bělorusku.

1.4.2022

Do Kyjeva přijela předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová s ujištěním, že Ukrajina bude uznána za kandidáta na členství v Evropské unii a bude jí poskytnuta pomoc při obnově po skončení ruské okupace.

2.4.2022

Poradce prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak zveřejnil fotografie z města Buča, odkud se stáhli ruští okupanti, dokládající válečné zločiny. Byly na nich zastřelení civilisté s rukama svázanýma za zády.

3.4.2022

Běloruským opozičním novinářům z projektu Gujun se podařilo získat videozáznam z bezpečnostních kamer, na kterém se ruští okupanti registrují na poště v Bělorusku a posílají prostřednictvím zásilkové služby do Ruska majetek uloupený na Ukrajině.

4.4.2022

Prokuratura a kyjevská policie našly v Buči ve sklepě dětské ozdravovny mučírnu, kde ležela těla pěti neozbrojených civilistů se svázanýma rukama.

5.4.2022

Hackeři z hnutí Anonymous zveřejnili podrobný seznam obsahující jména, hodnosti i údaje o pasech Rusů sloužících v 64. motostřelecké brigádě, která okupovala Buču na konci března a je zodpovědná za vraždění tamních civilistů.

Česká armáda věnovala Ukrajině několik desítek staršího typu tanků T-72 ve verzi M 1, které měla v rezervě pro potřeby aktivních záloh, a také stará bojová vozidla pěchoty československé výroby (BVP-1), která Ukrajinci umějí ovládat.

Analýza satelitních snímků provedená deníkem The New York Times vyvrátila tvrzení Ruska, že k zabíjení civilistů ve městě Buča došlo až poté, co jeho vojáci město opustili.

6.4.2022

V Mariupolu začala pracovat ruská mobilní krematoria, která mají zničit veškeré důkazy o tamních zločinech ruské armády.

7.4.2022

Mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN pozastavilo Rusku členství v Radě pro lidská práva z důvodu soustavného a hrubého porušování lidských práv během invaze. Zástupce Ruska Gennadij Kuzmin označil rozhodnutí za politicky motivované a také prohlásil, že Rusko z Rady vystoupilo již před hlasováním.

Dmitrij Medveděv (Duma.gov.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0)

8.4.2022

Krátce před 11. hodinou dopoledne 8. dubna ruské okupační síly vypálily dvě rakety Točka-U s kazetovou náloží na železniční stanici v Kramatorsku, odkud odjíždějí evakuační vlaky. V době útoku se na místě nacházelo kolem 4 000 lidí. Výbuch zabil 50 lidí a další tři stovky zranil, z toho některé velmi vážně.

9.4.2022

Do Kyjeva dorazil osobně britský premiér Boris Johnson, aby představil nový balíček finanční a vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 100 milionů liber.

12.4.2022

V noci na 12. dubna byla obec Novojakovlivka v Záporožské oblasti ostřelována fosforovými bombami. Použití fosforových bomb je zakázáno Ženevskou úmluvou o ochraně obětí války. Díky deštivému počasí nedošlo k požáru.

13.4.2022

Lotyšský ministr zahraničních věcí Edgars Rinkēvičs prohlásil, že jedinou zemí na světě, která potřebuje skutečnou denacifikaci, je Ruská federace.

V Černém moři Ukrajinci zasáhli střelami Neptun vlajkovou loď Černomořské flotily, křižník Moskva. Při tažení do přístavu se o den později potopil.

24.4.2022

Rusové odmítli respektovat výzvu ke klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc.

26.4. 2022

V Kyjevě byl odstraněn pomník symbolizující přátelství Ukrajiny a Ruska.

28.4.2022

Generální tajemník OSN António Guterres si prohlédl dějiště ruských válečných zločinů v Boroďance a Buči a vyzval Rusko ke spolupráci s mezinárodním tribunálem. Rusko ani během jeho návštěvy Kyjeva nepřerušilo raketové útoky na město.

1.5.2022

Ministr Lavrov v italské televizi prohlásil, že Adolf Hitler měl židovské předky, a proto ukrajinský prezident Zelenskyj, který je žid, může být neonacista.

4.5.2022

Evropská komise navrhla absolutní zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie. Proti bylo Maďarsko a Slovensko, které chtějí delší přechodné období.

6.5.2022

U Hadího ostrova byla raketami Neptun zasažena a zapálena ruská fregata Admirál Makarov.

9.5.2022

Navzdory očekávání Putin v projevu při přehlídce na Rudém náměstí nevyhlásil ani válku Ukrajině, ani všeobecnou mobilizaci. Jeho projev byl však plný lží o situaci na Ukrajině.

Točka-U na přehlídce (Vladislav Falšivomonetčik, wikimedia, CC BY-SA 3.0)

12.5.2022

Putin oznámil, že ekonomické sankce Moskvě neublíží, ale vyvolávají globální krizi a hrozbu hladomoru v nejchudších zemích.

13.5. 2022

Poslanec Státní dumy a předseda jejího kontrolního výboru Oleg Morozov napsal na svém účtu na sociální síti Telegram, že se Polsko může stát dalším cílem „denacifikace“.

17.5. 2022

Bylo oznámeno, že mrtvý muž nalezený v jámě u krajnice dálnice blízko města Makariv je český občan. Muž, který jel na Ukrajinu jako humanitární dobrovolník, byl zavražděn dvěma výstřely do břicha. U jámy, kde byli pohřbeni ještě dva další muži, byl navíc zákeřně nastražen granát typu F1.

18.5. 2022

Finsko a Švédsko oficiálně požádaly o vstup do NATO.

22.5.2022

Ukrajinské armádě se v Donbasu na východě země poprvé podařilo zničit ruský těžký samohybný minomet 2S4 Tulpan (česky Tulipán).

23.5. 2022

V Kyjevě byl odsouzen první ruský voják od začátku invaze –⁠ seržant Vadim Šišimarin byl shledán vinným, že dne 28. února zastřelil z okna auta dvaašedesátiletého Ukrajince na rozkaz jiného ruského vojáka ve vsi Čupačivka na severovýchodě země.

25.5.2022

Ruský generál ve výslužbě Kanamat Botašev zahynul poté, co jeho letoun Su-25 sestřelila ukrajinská armáda na nebi nad Luhanskou oblastí. Botašev je tak pilotem s nejvyšší hodností, kterého se ukrajinským obráncům podařilo sestřelit.

27.5.2022

Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, ze kterých je jasně patrné, že ruští okupanti při ostřelování Novomichajlivky v Doněcké oblasti použili obávané termobarické zbraně.

30.5.2022

Dobytí ukrajinského Donbasu je pro Moskvu bezpodmínečnou prioritou, řekl v rozhovoru s francouzskou stanicí TF1 ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie také přiznal, že boje trvají déle, než Moskva původně předpokládala.

31.5.2022

Soud v ukrajinské Poltavské oblasti odsoudil k 11,5 roku vězení dvojici ruských vojáků. Alexandr Bobykin a Alexandr Ivanov se během ruské agrese podíleli na ostřelování míst v Charkovské oblasti, kde žili civilisté.

6.6.2022

„Velitel 1. armádního sboru tzv. Luhanské demokratické republiky generálmajor Roman Kutuzov je oficiálně denacifikován a demilitarizován,“ uvedla ukrajinská armáda poté, co se tohoto generála povedlo zlikvidovat na silnici Bachmut ⁠– Lysyčansk u obce Mykolajivka v Luhanské oblasti.

V rámci dekomunizace Ukrajiny zmizí ze štítu sovětský znak  (Konstantin Brizhnichenko / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0)

11.6.2022

Na Donbasu v pátek padl první český dobrovolník Michal J. z Třebíče, který se zapojil do pomoci ukrajinským ozbrojeným silám. Ministr zahraničí Jan Lipavský informaci o úmrtí českého občana na Ukrajině potvrdil.

13.6.2022

Lidskoprávní organizace Amnesty International obvinila Rusko z páchání válečných zločinů na Ukrajině. Konkrétně Moskvu viní z nerozlišujících útoků a z používání mezinárodně zakázané kazetové munice při ostřelování druhého největšího ukrajinského města Charkova na severovýchodě země, při kterém zemřely stovky civilistů.

17.6.2022

Podle ukrajinských zdrojů se ukrajinské rozvědce podařilo získat tajnou dokumentaci Kerčského mostu, který spojuje anektovaný Krym s ruským územím. Dá se očekávat, že se most v dohledné době stane cílem útoku.

Ukrajinská armáda oznámila, že u pobřeží Hadího ostrova zasáhla ruský remorkér Vasilij Bech, který na ostrov vezl vojáky a také munici. Podle informací ukrajinského velení byl remorkér „přeměněn na plovoucí krb“, neboť po zásahu vzplanul. Mělo být zabito či zraněno 70 % posádky a mužů na palubě.

Evropská komise doporučila kandidaturu Ukrajiny do Evropské unie. Oznámila to předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž bude země muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces.

23.6. 2022

Obránci města Severodoněck dostali příkaz od ukrajinského vojenského velení, aby se z města stáhli. Dne 25. června, několik měsíců po začátku bojů v této oblasti, bylo město ruskou armádou a proruskými separatisty dobyto.

Blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina generál Andrej Gurulev prohlásil, že v případě další světové války bude Londýn prvním bombardovaným městem. Na jeho bezprecedentní výrok upozornila britská média.

25.6.2022

Ruská armáda ráno ostřelovala vojenskou základnu v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, čtyři lidé při tom utrpěli zranění.

26.6.2022

Ukrajinské hlavní město časně ráno zasáhly rakety. Zasažena byla i devítipatrová obytná budova.

27.6. 2022

Vojenské vzdušné síly Ruské federace provedly raketový útok na obchodní centrum v Kremenčuku, přičemž bylo zabito 18 lidí. V době útoku se v obchodním centru nacházelo zhruba 1 000 lidí.

28.6.2022

Ukrajinským silám se podařilo nalézt a zatknout bývalého důstojníka KGB, který ve Lvovské oblasti naváděl ruské rakety na ukrajinské cíle. Byl vzat do vazby bez možnosti propuštění na kauci.

30.6.2022

Ruské invazní jednotky opustily ukrajinský Hadí ostrov v Černém moři. Moskva ústup potvrdila, zdůvodnila ho však jako svou dobrou vůli s ohledem na vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny.

2.7. 2022

Ukrajinští vojáci se stáhli z Lysyčansku.

3.7. 2022

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že ruská armáda dobyla Lysyčansk, čímž získala kontrolu nad celou Luhanskou oblastí.

5.7. 2022

Zástupci třiceti členských zemí NATO podepsali protokol o přistoupení Finska a Švédska. Následovat bude ratifikační proces, který může trvat až rok.

6.7.2022

Šest běloruských dobrovolníků z praporu Kastuś Kalinoŭski se nevrátilo z okolí Lysyčanska v Luhanské oblasti. Skupina bojovníků z praporu Kastuś Kalinoŭski se ocitla v blízkosti velké kolony ruských vojsk a z nastalého boje, v němž zničili nejméně jeden ruský tank, se nevrátili

8.7.2022

Při raketovém ostřelování okolí Charkova padla brazilská modelka a herečka Thalita do Valle, která v řadách ukrajinské armády, respektive tam bojující Mezinárodní legie, působila jako odstřelovačka a zdravotnice.

Moskevský soud v pátek k sedmiletému vězení odsoudil městského zastupitele Alexeje Gorinova, který podle něj šířil falešné zprávy o ruské armádě. Gorinov odsoudil ruský útok na Ukrajinu a označil ho za válku.

M270 MLRS (Public Domain / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0)

11.7.2022

V Praze na Letné byla zahájena výstava zneškodněné vojenské techniky ruské okupační armády.

18.7.2022

Prokremelský motorkářský gang Noční vlci nebude moct na základě sedmého balíku sankcí jezdit do Evropy. Na sankčním seznamu se objevil nejen vůdce gangu Alexandr Zaldostanov, ale i samotný motorkářský klub registrovaný v Moskvě.

20.7.2022

Při své cestě na Ukrajinu český ministr zahraničí Jan Lipavský navštívil město Irpiň a leteckou základnu Hostomel, kde měl mimo jiné možnost prohlédnout si zničený letoun An-225 Mrija.

23.7.2022

Ačkoliv Ukrajina a Rusko oznámily, že se dohodly na způsobu, jak začít vyvážet obilí z blokovaných ukrajinských přístavů, dohodu prakticky okamžitě Rusko porušilo, neboť na jeden z černomořských přístavů – na Oděsu – uskutečnilo raketový útok.

26.7.2022

Na Ukrajinu dorazily první tři německé samohybné protiletadlové systémy Gepard. Kromě toho se na Ukrajině již nachází i větší zásilka polských tanků PT-91 Twardy.

28.7.2022

Litevské ministerstvo zahraničí zakázalo ruskému pravoslavnému patriarchovi Kirillovi vstup na území republiky.

29.7.2022

Odvolací soud v Kyjevě v pátek zmírnil trest Rusovi Vadimu Šišimarinovi uložený za válečné zločiny, jichž se dopustil během ruské invaze na Ukrajinu. Místo doživotí má ve vězení strávit 15 let.

Moskva a představitelé samozvané separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) tvrdí, že ukrajinská armáda ostřelovala území, které na východě země ovládají, a zasáhla přitom věznici v obci Olenivka. Později vyšlo najevo, že za smrtí ukrajinských zajatců stojí Rusko.

31.7.2022

Ukrajinská vláda rozhodla o povinné evakuaci obyvatel z Doněcké oblasti.

Na velitelství ruské Černomořské flotily v Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu  zaútočil dron, zraněno bylo šest lidí.

3.8.2022

Ruské ministerstvo obrany obvinilo Spojené státy americké z účasti ve válce na straně Ukrajiny, protože Washington s Kyjevem údajně domlouvají cíle, které jsou zasaženy vícenásobnými odpalovacími raketovými systémy HIMARS.

6.8.2022

Ukrajinský kabinet schválil návrh prezidentského dekretu o konfiskaci celkem 903 ruských objektů na Ukrajině. Z jejich prodeje bude následně realizována obnova míst zničených ruskou agresí.

Ředitelka ukrajinské pobočky Amnesty International Oksana Pokalčuková oznámila rezignaci kvůli zprávě, kterou Amnesty International zveřejnila tento týden. Amnesty International v ní obvinila Ukrajinu z porušování humanitárního práva a pravidel války.

8.8.2022

Ukrajinská armáda zničila ruskou 64. motostřeleckou brigádu, kterou Kyjev viní ze zabíjení civilistů a páchání vojenských zločinů v Buči nedaleko ukrajinského hlavního města.

10.8.2022

Ukrajinské protiletecké obraně se podařilo sestřelit a zabít plukovníka Vasilije Kleščenka, zástupce velitele 344. státního armádního leteckého střediska Ruské federace a jednoho z nejlepších vrtulníkových pilotů Ruska.

15.8.2022

Celkem 42 zemí se obrátilo na Rusko s požadavkem, aby stáhlo svou armádu z území Záporožské jaderné elektrárny s tím, že jeho přítomnost představuje značnou hrozbu pro její bezpečný provoz.

Darja Duginová (1RNK / Wikimedia Commons / CC BY 3.0)

16.8.2022

Redakci ruského nezávislého investigativního serveru „Důležité příběhy“ se podařilo identifikovat ruské vojáky, kteří se podíleli na zabíjení civilistů v okolí Kyjeva během okupace Andrejevky. Prozradil je znovunalezený mobilní telefon. Jeden z vojáků se pak k zvěrstvům přiznal a řekl, že jednal na přímý rozkaz nadřízených.

17.8.2022

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak v rozhovoru pro britský The Guardian prohlásil, že Ukrajina považuje Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s Ruskem, za nelegální stavbu, jež musí být odstraněna.

18.8.2022

V noci 18. srpna byla na letišti Belbek na okupovaném Krymu zaznamenána řada výbuchů.

19.8.2022

Americký prezident Joe Biden nařídil v pátek 19. srpna ministerstvu zahraničí, aby vyčlenilo až 775 milionů dolarů (19 miliard Kč) na další pomoc Ukrajině.

21.8.2022

V Moskvě byl spáchán atentát na Darju Duginovou, dceru proputinovského ideologa Alexandra Dugina.

22.8.2022

U příležitosti výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 Češi darovali 24,2 milionu korun na podporu ozbrojených sil Ukrajiny.

Pokud Rusko zahájí soud s ukrajinskými vojáky v Mariupolu, znemožní tím jakákoli jednání, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

22. 8. 2022

Nejméně 5 587 zabitých a 7 890 zraněných civilistů si vyžádalo půl roku války Ruska proti Ukrajině, uvedl Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva v pravidelně aktualizované statistice. Úřad připouští, že skutečné počty obětí jsou mnohem vyšší.

Podle statistik, které však nejsou oficiálně potvrzeny, padlo za dobu války asi 9 000 ukrajinských vojáků a přibližně 20 000 dalších bylo zraněno. Ukrajinská armády přišla o 1 517 kusů techniky všeho druhu, z toho bylo 240 tanků, 131 obrněných vozidel, 41 letadel a 13 helikoptér.

Na ruské straně padlo 45 500 mužů a zraněno bylo dalších asi 80 000, ruská armáda přišla o 5 321 kusů techniky, z toho 970 tanků, 501 obrněných vozidel, 52 letadel a 50 vrtulníků.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články