Kromě bojů za takzvané osvobození, denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny se ještě ruští vojáci věnují alkoholu a sexu. Sexuální pracovnice, které přicházejí na okupovaná území Ukrajiny, si vydělají od 500 tisíc rublů měsíčně (asi 115 tisíc korun) do jednoho a půl milionu rublů týdně. Jejich klienty jsou z 99 procent ruští vojáci, kteří za ženy ochotně utrácejí své vysoké platy. Sexuální pracovnice přicházejí do zákopů, na kontrolní stanoviště i do sauny.

Nezávislý ruský web Vjorstka věnoval prostituci poblíž frontové linii v Luhansku rozsáhlý článek, kde jsou citovány výroky sexuálních pracovnic i samotných vojáků, jejich klientů.

Jednou z prostitutek je pětadvacetiletá Marjana, jedna z prvních sexuálních pracovnic, které vyměnily Moskvu, Soči a Krasnou Poljanu za válečnou zónu. Do Luhanska přijela v únoru 2023. Nápad jí podstrčil známý pasák z Krasnodarského kraje. Na podzim 2022 byl mobilizován a o pár měsíců později jí zavolal s nabídkou: „Je tu spousta mladých mužů, místní dívky starší osmnácti let už skoro všechny odešly a vojáci potřebují ženskou pozornost a péči jako nikdo jiný.“

Dále čtěte

Štvou vás reklamy na webu FORUM 24? Tak pojďte číst bez nich!

Milí čtenáři, jak víte, deník FORUM 24 je nezávislý web, který si na sebe musí vydělat, protože jej nesponzoruje žádný…

Po „odpracování“ novoročních svátků v Krasné Poljaně se Marjana, čtyři další dívky a jejich manažer-pasák dostali do Rostova a pak autobusem do Luhanska. Prošli kontrolními stanovišti, vojenskou policií, kontrolou dokladů, celnicí a prohlídkou věcí. Přitom ženy lhaly, že jedou ke kamarádce, ke známým, k manželům.

„Práce“ v Luhansku se okamžitě „rozjela“. Některá děvčata dokázala za hodinu vzít deset lidí a vzít ještě jednoho člověka na noc, který zůstane až do rána.

„Já jsem toho tolik zvládnout nemohla, neměla jsem sílu. Pět až šest lidí a jeden noční klient bylo moje maximum, a tím směna končila,“ říká Marjana. Čtrnáct dní „pracovala“ a pak odjížděla do rodného města nebo do zahraničí, aby se „zotavila“. Podle jejího odhadu bylo v celé Luhanské oblasti do prostituce zapojeno maximálně dvanáct žen, které přišly za prací z Ruska.

Dále čtěte

Rusa s psychiatrickou diagnózou poslali na frontu. Retardovaný muž pak zastřelil deset kolegů

Ruský vojenský důstojník Maxim Fedorčenko, který zastřelil deset svých kolegů, se stále přes měsíc a půl pohybuje na svobodě, protože…

„Klienti se většinou shánějí přes chatovací místnosti na Telegramu. Na okupovaných územích je 99 procent klientů ruská armáda. ‚Civilisté prostě nemají takové platy,‘ říká jeden z vojáků. Ceny za sex pro vojáky jsou podle jeho slov ‚moskevské‘, 15 tisíc až 20 tisíc rublů za hodinu. Noc – osm hodin se sexuální pracovnicí – stojí od 70 tisíc do 120 tisíc rublů.“ Obvykle se platí v hotovosti, ale muži, co hovořili s novináři z Vjorstky, platí kartou. Nejoblíbenějším typem rekreace mezi ruským vojenským personálem je sex za peníze v sauně, protože je jednodušší požádat velitele o umytí než o volno.

„Čtyřicet procent času nám zabere práce a zbytek času s ním sedíte, popíjíte a on si vylévá duši, jak je to pro něj těžké, jak ho to všechno nudí, kdy už to skončí,“ říká jedna z žen. „Jednou jsme tam s přítelkyní seděli osm hodin, pili a povídali si, ale k sexu nedošlo. Ale oni stejně zaplatili.“

Hlavní věc, kterou vojenští muži cítí, je pocit viny, tvrdí Marjana. „Téměř všechny jejich příběhy jsou o kamarádech, které nezachránili, ale mohli, neobvázali, neodtáhli… Většina z nich má buď bratra, nebo kamaráda, který zemřel, a brečí. ‚Co řeknu jeho mámě, co řeknu jeho přítelkyni, stále mlčím a neříkám jim to.’“

Dále čtěte

Zlomyslná, hysterická a pohrdavá postava. Známý šlechtic ostře popsal exprezidenta Klause

Rád plivne na své nepřátele a pro uspokojení svého egocentrismu neustále šíří nenávist, pustil se známý šlechtic a bývalý politik…

Jiní se cítí provinile kvůli koupenému sexu a vymlouvají se: „Mám ženu, ale nepovažuji to za nevěru! Budu zabitý v akci a nebudu mít čas si to užít! Nestydím se za to.“

Vojáci penězi nešetří. „Když sem přijedou chlapi z vesnic v regionech, nikdy neviděli takové peníze, jaké dostávají teď. Měsíčně 150–300 tisíc rublů plus tři miliony za zranění… A co s nimi?“ vysvětluje Marjana, jak ruští vojáci nejsou zvyklí na velké peníze. Nemají žádné cíle, nevědí, co s takovou sumou dělat, chtějí jen přežít do dovolené. Pak si voják řekne, že ho zítra můžou zabít a on má na kartě tři miliony. Tak je utratí.

Od útoku na Kurskou oblast má Marjana méně klientů – mnoho vojáků odtud odešlo, říká. Ona i její kamarádka Agáta stále vydělávají kolem půl milionu měsíčně. Marjana si šetří na byt v Krasnodaru, i když podle ní je teď výhodnější koupit bydlení v Doněcku. Hypotéka tam činí dvě procenta, ne 21 procent jako v Rusku.

Uvažuje o tom, že si vezme byt zatím do pronájmu. „Já sama sem budu ještě jezdit. Myslím si, že když člověk dostane v životě takovou šanci, měl by ji využít. Víc takových šancí už být nemusí.“