Evropa v těchto dnech řeší z bezpečnostních hrozeb především přesuny ruských vojsk směrem k ukrajinské hranici, ale bylo by obrovskou chybou přestat věnovat dostatečnou pozornost agresivnímu chování jiné velmoci – Číny. Události na Ukrajině tak trochu zastínily jeden spor, který přímo postihl Litvu coby jednu z menších zemí EU, ale vzhledem k propojenosti evropského trhu se týká i Unie jako celku.
Postiženy jsou všechny země EU
Ve zmíněném sporu jde o to, že Peking omezil diplomatické styky s Litvou poté, co Tchaj-wan loni v listopadu ve Vilniusu otevřel zastupitelský úřad pod svým jménem, a ne pod jménem své metropole Tchaj-pej. Litevští diplomaté byli před Vánoci nuceni opustit Peking a velvyslanectví pobaltské země bylo degradováno na pouhý úřad chargé d’affaires.
Čínské kroky nebyly zdaleka jen diplomatického rázu. Záměrně byly zacílené takovým způsobem, aby co nejvíce poškodily litevskou ekonomiku. Čínská lidová republika zablokovala i většinu obchodu s Litvou a litevské zboží čelí diskriminaci ze strany Pekingu. Loni na podzim Čína zastavila nákladní vlaky do Litvy, pozastavila vydávání licencí na vývoz potravin a zvýšila ceny pro litevské společnosti.
Litevská obchodní sdružení si stěžovala na to, že Čína blokuje dovoz zboží z Litvy, a pobaltský stát měl být také v jednu chvíli vyřazený z čínského systému celních deklarací. Čínská omezení se týkala odmítání celního odbavování litevského zboží, zamítání litevských žádostí a tlaku na evropské firmy, aby vyřadily Litvu ze svých dodavatelských řetězců, když zboží následně putuje do Číny.
Vyhrožováno je i firmám
Na firmy z jiných evropských zemí měl být také systematicky vyvíjený tlak, aby přerušily své vazby s Litvou. Vlnu kritiky vyvolal vzkaz Litvě ze strany německých firem, že v Litvě zastaví výrobu, pokud neurovnají svoje vztahy s Čínou.
Německo-baltská hospodářská komora totiž zveřejnila dopis, v němž litevskou vládu varovala, že němečtí investoři budou v reakci na kroky Pekingu nuceni zavřít své továrny v Litvě, pokud se nevyskytne „konstruktivní řešení obnovy litevsko-čínských ekonomických vztahů“. Podle litevského zpravodajského serveru LRT Německo-baltská obchodní komora v dopise uvedla, že s potížemi se potýkají společnosti zabývající se výrobou laserů, automobilových součástek a dalších špičkových technologií.
V dopise se také píše, že firmy nemohou pokračovat v investičních projektech (rozšiřování výrobků), protože už nedostávají potřebné komponenty z Číny. Nejsou již schopny dovážet z Číny díly potřebné pro výrobu ani vyvážet hotové výrobky (s uvedením Litvy jako země původu) do Číny.
Stažení německých firem by Litva pocítila velmi silně. Podle údajů ministerstva hospodářství je Německo čtvrtým největším investorem v Litvě, jehož přímé investice nyní dosahují hodnoty 1,45 miliardy eur.
Evropa se nemůže nechat zastrašit
Čínské chování k Litvě rozhodně nelze přehlížet a brát ho na lehkou váhu. Vnímám jako správný krok, že Evropská unie zahájila u Světové obchodní organizace (WTO) řízení proti Číně kvůli tomu, že ji viní z diskriminačních praktik vůči Litvě, které v konečném dopadu postihují i jednotný evropský trh jako celek. V dopise, který zaslal velvyslanec EU při WTO João Aguiar Machado svému čínskému protějšku Li Chenggangovi, se mimo jiné uvádí, že „tato opatření se týkají převážně zboží nebo služeb pocházejících z Litvy nebo určených pro Litvu nebo různými způsoby s Litvou spojených, ale mají také dopad na dodavatelské řetězce v celé EU“.
Řízení proti Číně bylo zahájeno po několika neúspěšných pokusech ze strany EU o vyřešení sporu. Stížnost EU už podpořily i USA a Austrálie. Následovat má nyní šedesátidenní období konzultací mezi oběma stranami. Pokud se spor s Čínou nevyřeší, může Unie požádat, aby v této záležitosti rozhodl panel WTO. Bohužel bývá záležitostí několika let, než WTO v takových sporech rozhodně. Čína byla do WTO připuštěná v roce 2001 a dlouhodobě je jí vytýkáno zneužívání výhod, které jí členství poskytuje a jehož pravidla si často vykládá po svém.
V budoucnu lze očekávat, že pevninská Čína bude postupovat čím dál tím sebevědoměji. Pokud chce Evropa i nadále zůstat významným hráčem, musí být schopná ukázat svoji sílu a nesmí se nechat zastrašit. Praktiky „zaklekávání“ na menší země EU nemohou Pekingu procházet a šikana a diskriminace Litvy ze strany Pekingu musí skončit.
Autorem je europoslanec a místopředseda KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.