V pondělí maďarský parlament jako poslední ze všech schválil švédskou žádost o vstup do NATO, což znamená, že severská země by už příští týden mohla začít plnit úkoly jako plnoprávný člen aliance. Čím může být svým spojencům užitečná?
„Švédsko přispěje svými jedinečnými obrannými schopnostmi ve vzduchu, na zemi, na moři i pod hladinou,“ prohlásil švédský premiér Ulf Kristersson na tiskové konferenci minulý pátek během návštěvy Budapešti. Konkrétněji roli své země v NATO popsal už na loňské konferenci Společnost a obrana.
Hlavní úkol nad Baltem
První silná stránka je podle předsedy vlády ta zeměpisná. Švédský vzdušný prostor měří na délku 1600 kilometrů a rozprostírá se od Arktidy až po jižní část Baltského moře. Země má také nejdelší baltské pobřeží a důležité přístavy v Severním moři, je spojnicí mezi členy NATO na východě a Atlantikem.
„Švédské námořní zdroje a silná pozice ve vzduchu nám umožňují převzít velkou odpovědnost v celém regionu Baltského moře,“ uvedl Kristersson. Zdůraznil, že Švédsko díky vyspělým technologiím boduje svými stíhačkami či ponorkami. „Máme silné letectvo založené na osvědčeném a dobře vyzbrojeném systému Gripen, ponorkovou flotilu, sofistikované pozorovací schopnosti na moři.“
Jako další přednosti zmínil technicky silnou zpravodajskou službu a mezinárodně zkušené speciální jednotky. Premiér vyzdvihl také roli obranného průmyslu. „Ti z vás, kteří pracují v Saabu a v dalších švédských zbrojovkách, byste měli být hrdí na to, co děláte.“
Švédsko se připojí k iniciativě 15 zemí na vytvoření společného systému protiraketové obrany, kam přispěje například svými letouny včasné výstrahy a kontroly Global Eye. „Na zemi, na moři i ve vzduchu máme velmi dobrý přehled o situaci v našem okolí.“
Stíhačky Gripen hodlá Švédsko využít v rámci projektu NATO Baltic Air Policing střežící vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska. „Jsme také připraveni přispět k ochraně vzdušného prostoru NATO v Černém moři a na Islandu,“ dodal Kristersson.
První mise v Lotyšsku
Co se týká pozemních jednotek, bude se země podílet na obraně aliance zejména v Pobaltí. Právě tam až tisícovka švédských vojáků zamíří na svou první misi v rámci NATO. Na základně poblíž Rigy budou mít s dalšími spojenci za úkol odstrašit Rusko, pokud by ho napadlo zaútočit na Západ a NATO.
Podle analýzy veřejnoprávní televize SVT znamená pro švédské letectvo fungování v alianci spolupráci se základnou v německém Ramsteinu. Společně s tamními důstojníky bude koordinovat například nutnost vzlétnout a identifikovat neznámý letoun. Švédské námořnictvo zase zintenzivní spolupráci se spojeneckým velitelstvím v Northwoodu u Londýna.
Pro Švédsko bude výzva zvládnout příliv nových informací v rámci aliance a najít 250 důstojníků, které musí do NATO vyslat. Vzhledem ke geografické poloze bude země fungovat také jako prostor pro průjezd vojáků a vybavení z jiných členských států, což bude vyžadovat modernizaci přístavů, silnic a železnice s ohledem na vojenské potřeby.
Týká se to zejména komunikací vedoucích z Norska a kolem hlavních přístavů na západním pobřeží. „Musíme především posílit infrastrukturu ve směru východ-západ,“ uvedl ministr pro infrastrukturu Andreas Carlson.