Čína vyvíjí politický tlak na propuštění finanční ředitelky společnosti Huawei Technologies Meng Wan-čou zadržené v Kanadě pravděpodobně kvůli obavám z toho, že by v případě vydání do Spojených států mohla promluvit o vazbách firmy Huawei na čínské vojenské a bezpečnostní složky. Řekl to kanadský sinolog Charles Burton z ontarijské Brockovy univerzity. Nevybíravé kroky Číňanů podle něj naznačují, že existují.

Finanční ředitelka a zároveň dcera zakladatele společnosti Huawei Meng Wan-čou byla v Kanadě zadržena loni v prosinci. O zadržení požádaly Spojené státy, které ji viní z obcházení amerických sankcí vůči Íránu a podvádění nadnárodních bank při obchodech s Íránem. Čínské úřady reagovaly mimo jiné zatčením bývalého kanadského diplomata Michaela Kovriga a podnikatele Michaela Spavora.

Burton, který do Prahy dorazil na briefing o globálních vlivových operacích Číny pro české poslance či senátory, Řekl, že Číňané také zakázali z neopodstatněných důvodů dovoz kanadského hovězího a vepřového a kanoly, což je plodina využívaná na výrobu oleje. „Pokud by byl Huawei jen významnou čínskou společností, bylo by překvapivé, proč by země tlačila na propuštění Meng Wan-čou až takovými prostředky,“ upozornil.

Číňané se podle Burtona obávají toho, že by Meng Wan-čou mohla v USA pod hrozbou doživotního vězení přijmout dohodu. „Mohla by odhalit informace mezi firmou Huawei a čínskými vojenskými a bezpečnostními složkami,“ uvedl. Spolupráce firmy s vojenskými složkami je podle něj v některých případech prokázaná. „Ale neznáme přesnou povahu té spolupráce, je tu mnoho mlhy a temných náznaků,“ konstatoval. Zakladatelem a šéfem firmy je bývalý čínský armádní důstojník Žen Čeng-fej.

Huawei může být výrobcem vedeným vojenskými a bezpečnostními složkami, ale může být i přímo jejich součástí, určenou k budování kontroly nad celosvětovými komunikačními sítěmi. V otázce využívání produktů Huawei při chystaném budování sítí páté generace je proto ostražitý. Odkazuje například na prohlášení bývalých šéfů kanadských tajných služeb i kanadskou zkušenost po zadržení Meng Wan-čou.

Podle překladu portálu Sinopsis.cz musí na základě čínského zákona o státní zpravodajské činnosti z roku 2017 všechny organizace a občané podporovat národní informační operace. Společnost Huawei loni v prosinci uvedla, že žádný čínský zákon nebo nařízení jakoukoliv společnost nenutí instalovat do výrobků tzv. „zadní vrátka“. „Myslím, že riziko je značné,“ uvedl Burton.

Pokud by však taková „zadní vrátka“ v technologiích Huawei existovala, mohla by v případě vojenského či jiného konfliktu být Čínou využita například k ochromení infrastruktury, narušení hospodaření s vodou či elektřinou, varuje Burton. Dotčené země podle něj mají orgány, které výrobky zkoumají. „Ale je otázka, jestli mohou mít stoprocentní jistotu. Zkoumají miliony řádků kódu, software se aktualizuje, hardware dodaný k testům nemusí být tentýž, který se pak použije,“ uvedl Burton.

Otázkou zapojení Huawei do komunikační infrastruktury se v poslední době zabývají západní země včetně ČR. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) loni v prosinci označil technologie Huawei a ZTE za bezpečnostní riziko. Varování úřadu před technologiemi těchto firem se týkalo systémů zařazených do takzvané kritické informační infrastruktury. Na základě varování některé státní instituce omezily používání produktů firem a třeba Generální finanční ředitelství vyřadilo Huawei z tendru za půl miliardy korun na portál Moje daně. Tendr následně zrušilo. Huawei se brání, že pro varování neexistují důkazy.