Český dobrovolník Mac na frontě FOTO: Archiv FORUM 24 / se souhlasem
FOTO: Archiv FORUM 24 / se souhlasem
Mluvil jsem s ukrajinskými vojáky, kteří neviděli rodiny celý rok, říká český dobrovolník Mac. Aktuálně pomáhá bojové jednotce v Kurské oblasti, a jak popisuje, po nedávných masových útocích tisíců severokorejských vojáků se mu teď situace zdá poněkud klidnější. „Buď to, anebo se mi snížila citlivost na nebezpečí,“ směje se, ale pak zvážní. Je tu totiž jedna věc, která mu dělá velké starosti.
„Na Ukrajinu jsem znovu vyrazil na začátku února,“ popsal český dobrovolník Mac pro deník FORUM 24. Již před nedávnem jsme informovali o tom, že s pomocí českých dárců, kteří přispívají prostřednictvím této sbírky, mohl zajistit terénní automobil pro ukrajinskou 56. samostatnou mechanizovanou brigádu. Právě za ní teď s další pomocí zamířil nejdříve.
„To auto tu zachránilo už nespočet životů. Naposledy odváželo z linie pět vojáků, kteří cestou najeli na minu. Dostalo pár zásahů, ale dojelo. Jízda zpět musela být šílená, cestou zlomili pružiny na obou stranách. Mechanici si ale pochvalují, že jde o starší typ vozu, takový, jaký umí relativně lehce dát zase dohromady,“ líčí Mac.
Ani tentokrát nepřijel s prázdnou. S pomocí českých dárců se podařilo dobrovolníkům z organizace Cesta naděje života koupit další automobil. Mac ale zajistil také drony, elektrocentrály, terminály Starlink a další potřebné věci, některé z nich přímo na místě. „Díky podpoře dárců můžu hodně věcí nakoupit operativně přímo na Ukrajině. Je to často levnější, a hlavně pomoc jde na místo hned, když je potřeba,“ říká Mac.
Popisuje, že místní vojáci, kteří aktuálně bojují na severu Doněcké oblasti, mají za sebou těžké časy. „Pozice jsou tři sta metrů od Rusů. Nasazení plánované na několik dní se snadno protáhne na několik týdnů. Nadále platí, že nejtěžší a nejvíc nebezpečné je dostat se na linii a pak zase zpět. Někdy je to prostě dlouhodobě nemožné,“ krčí rameny s tím, že viděl několik ukrajinských vozidel, která nepřítel zničil.
Mac strávil asi týden na bojišti po boku této jednotky, která čtenářům deníku FORUM 24 také není neznámá. Jde o dělostřeleckou četu vedenou ukrajinskou vojačkou Viktorií Jurčenkovou, zvanou Runa. „Bylo skvělé, jak mě hned vzali mezi sebe, a jeden z jejích chlapů si díky tomu mohl odpočinout. Postupně jsem se mohl zapojit v podstatě do veškeré práce, samozřejmě kromě zaměřování cílů. Prováděli jsme krycí palbu, demoliční palbu, všechno, co bylo potřeba. Je to dobrý pocit, když člověk může pomoct přímo tady,“ říká Mac s tím, že následně ale musel jet dál, protože vezl drony a další potřeby jiným ukrajinským jednotkám. „Předal jsem pomoc také dronařům z jednotky Hostri Kartuzy, se kterou jsme byli na podzim,“ připomíná akci na nulté linii, ze které jsme přinesli podrobnou reportáž spolupracovníka našeho deníku Raye Baseleye.
To hlavní ale českého bojovníka a dobrovolníka čekalo a čeká v Kurské oblasti, kde se připojil k jednotce ukrajinských dronařů ze 129. samostatné brigády ukrajinské územní obrany. Tam také dodal pomoc pořízenou za peníze českých dárců.
„Přivezl jsem jim počítače, na které proběhla sbírka, 3D tisky od českých dárců, které použijí při své práci, a moc za ně děkuju ,České rozvědce´, což je skupina lidí, kteří podporují 3D tisk pro Ukrajinu. Ze zbylých prostředků budu kupovat další potřebné věci, hlavně monitory, tablety, a pokud na to bude, tak i baterie do jejich dronu Vampír, které stojí 50 tisíc hřiven za kus (necelých 30 tisíc korun, pozn. red.) a na každý let jsou potřeba dvě,“ říká Mac. Poněkud atypicky zamířil na frontu jako osobní dárek také stolní fotbálek, který Češi téhle jednotce složené z bývalých hráčů ragby a fotbalu věnovali jako pozornost pro odreagování ve volných chvílích.
Nejhorší jsou nové drony
„Momentálně působím právě v rámci tohoto dronového družstva. Připravuju výbušniny, které pak kluci shazují na Rusy nedaleko obce Plechovo,“ vysvětluje Mac s tím, že pomáhat Ukrajincům tady bude do konce února, a pak se vrací do Čech vyzvednout další materiální pomoc, kterou ukrajinským bojovníkům přiveze.
Jak Mac konstatuje, intenzita bojů se oproti tomu, co tu viděl během své poslední návštěvy v prosinci, o něco snížila, i když, jak popsal, těla nepřátel se válejí doslova všude. „Když jsem tu byl naposledy, útočili tu ve velkém Severokorejci. Ti šli ve vlnách, ve velkých skupinách, jako to bylo za druhé světové války. Bez ohledu na ztráty, bez krytí,“ popisuje.
Jak nyní zaznamenal, severokorejští vojáci sice z fronty nezmizeli úplně, hlavní síly jsou ale ruské a Rusové bojují jinak. „Postupují v malých skupinkách, tak po třech. Schovávají se v lesích, prostě, kde se dá. Ne, že by jim to bylo něco platné,“ říká s tím, že si denně připisují další a další úspěšné zásahy nepřátelské techniky i pěchoty. „Zrovna ve středu jsme zničili jedno dělo, jeden tank a čtyřkolku,“ dodává.
Na otázku, jestli mu něco dělá starosti, odpovídá, že jedna ruská zbraň působí teď na frontě ohromné ztráty. „Jde o ruské drony s optickým vláknem. Lítá jich tady opravdu obrovské množství a nedají se zarušit. A nejde jenom o Sudžu, kde se jenom hemží. Objevily se ve značném množství už i na Donbasu, u Časiv Jaru. Viděl jsem zničenou techniku Ukrajinců, na které se podepsaly. Rusové často operují tak, že s jejich pomocí zničí na pozici elektronické rušičky a pak už na ni sypou všechno, co mají, FPV, Mavicy, můžeš si vybrat,“ konstatuje lakonicky.
Mac říká, že to nejdůležitější teď je, aby se podpora pro ukrajinské bojovníky nezastavila. „Když nám lidé pomáhají a ve sbírce se sejdou prostředky, můžu Ukrajincům shánět věci rovnou tady na místě a okamžitě, tohle je opravdu ohromně důležité. Opravdu to tady zachraňuje životy,“ vzkazuje český bojovník z Kurské oblasti. Brzy od něj přineseme další zprávy.
