Premiér Petr Fiala (ODS) FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
Situace v Rusku je nestabilnější, než si mnozí mysleli, řekl český premiér Petr Fiala v reakci na víkendové události kolem vzpoury vůdce ruské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina. Fiala to uvedl po schůzce s kolegy z Visegrádské skupiny (V4), do které kromě Česka, patří také Slovensko, Polsko a Maďarsko. Předsedové vlád se po společném jednání v Bratislavě shodli na potřebě potírání nelegální migrace.
„Musíme dělat všechno proto, abychom Ukrajině pomohli, a pokračovat v tlaku na Rusko,“ uvedl Fiala.
Praha od července převezme od Slovenska roční předsednictví ve V4. Jedním z témat českého předsednictví je také ruská válka na Ukrajině.
Také podle slovenského premiéra Ľudovíta Ódora situace v Rusku není tak stabilní, jak se jevilo před několika týdny. Dodal, že v Rusku nemusí fungovat jedna armáda ale hned několik armád. Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki míní, že Rusko je nepředvídatelným státem.
Soukromá vojenská Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina v čele s Jevgenijem Prigožinem v sobotu vytáhla směrem na Moskvu proti podle nich zkorumpovanému a neschopnému vedení ruské armády, svůj pochod ale wagnerovci ještě ten den zastavili a stáhli se.
Z vyjádření maďarského premiéra Viktora Orbána vyplynulo, že ani po víkendových událostech v Rusku Budapešť nezmění názor na rusko-ukrajinský konflikt. Maďarsko jako jediná ze zemí V4 odmítá vojenskou pomoc bránící se Ukrajině.
Předsedové vlád zemí V4 se na tiskové konferenci shodli na potřebě potírání nelegální migrace a na tom, že jejich země stále, jako už řadu let, odmítají povinné kvóty na přerozdělování migrantů. Podle Fialy je třeba se soustředit například na ochranu vnějších hranic či na návraty migrantů. Boj s nelegální migrací označil za problém, před kterým nelze zavírat oči. „Počty nelegálních migrantů, kteří přicházejí do Evropy, neklesají,“ řekl.
Maďarský premiér Viktor Orbán tvrdil, že řešením problému nelegální migrace by bylo, aby žadatelé o azyl v Evropské unii museli čekat na vyřízení své žádosti mimo evropský blok. „Evropská unie není ochotna tento krok udělat,“ míní Orbán.
Právě maďarsko-srbská hranice je vnější hranicí schengenského prostoru volného pohybu osob a jednou z migračních tras, které už loni začalo využívat mnoho běženců. Ti pak pokračovali přes Slovensko a Česko ve snaze dostat se dále do západní Evropy.
Státy Evropské unie se v první polovině června dohodly na migrační reformě počítající s povinnou solidaritou se zeměmi přetíženými žadateli o azyl stejně jako s rychlejším vyřizováním neúspěšných žádostí. Země V4 ale nepostupovaly jednotně. Česko s novými pravidly souhlasilo, Slovensko se zdrželo a Maďarsko spolu s Polskem byly proti.
