„Tohle není žádná ekonomika je to stav bojového šílenství, který může existovat po velmi omezený čas a jehož nutnost by měla být velmi obezřetně posuzována,“ prohlásil zmocněnec ruského prezidenta Vladimira Putina pro mezinárodní rozvoj Boris Titov o tzv. válečné ekonomice. Apeloval na to, aby byla v ruském hospodářství obnovena rovnováha.

Vyjádření Titova, který byl jmenován na pozici zvláštního zmocněnce ruského prezidenta pro spolupráci s mezinárodními organizacemi v oblasti udržitelného rozvoje, zveřejnila agentura Reuters. Podle ní jde o vzácný projev znepokojení vrcholných kremelských kruhů. Ty se prý obávají rostoucího tlaku na zpomalující ekonomiku, aby zajistila vítězství ve více než 4,5 roku trvající válce na Ukrajině.

Dále čtěte

Smršť sabotážních útoků zasáhla země bývalého východního bloku. Incidenty měly i českou stopu

Značné množství útoků zaměřených proti zbrojnímu průmyslu a energetické infrastruktuře se odehrálo za posledních osm dní v různých evropských zemích.

„Vojenská a civilní ekonomika vždycky a všude existovaly v rovnováze. Mnoho technických vynálezů, které jsou užitečné, pochází z prostředí vojensko-průmyslového komplexu. Klíč leží v zachování rovnováhy,“ řekl Titov v rozhovoru pro ruský deník RBC.

Rusko ale zvýšilo daně, uchýlilo se k redistribuci majetku a zkasírovalo astronomické příspěvky obchodních firem na financování války. Dokonce pohrozilo převzetím správy nad firmami, které podle tamních úřadů nedělají dost pro ochranu svých provozů před nebezpečím ukrajinských dronů.

Ruští váleční jestřábi a někteří vládní představitelé prý přirovnávají reorganizaci k sovětské ekonomii za časů Stalina během druhé světové války a citují heslo: Vše pro frontu, vše pro vítězství. Tento přístup však vyvolává rostoucí odpor z různých sektorů ruského hospodářství.

Titov přirovnal režim ruské ekonomiky k „propadnutí válečnému šílenství“ s odkazem na severskou mytologii, kdy tzv. „berserkové“ v bojovém záchvatu dosahovali krvelačného tranzu. Ten jim umožňoval bojovat se zvýšenou agresivitou a sníženou citlivostí na zranění či bolest. Podle některých badatelů si k tomu mohli pomáhat drogami.

Ruská ekonomika delší dobu rostla kvůli silným investicím státu do zbraní. Bývala proto označována za „ekonomiku na steroidech“. V letošním roce se ale očekává růst jen asi o 0,4 procenta. Mnoho nevojenských odvětví stagnuje anebo spadlo do záporných čísel. Ukrajinské útoky na rafinerie, velké internetové prodejce a infrastrukturu pro export ropných a zemědělských produktů mohou výslednou bilanci ještě snížit.

Dále čtěte

Když nevyhraju, pověsí mě, děsí se prý Putin. Podle Britů je ruský prezident šelma zahnaná do kouta

Pokud se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nepodaří uspět ve válce na Ukrajině, obává se prý o svůj osud. Neúprosná logika…

Titovovo vyjádření přichází po obdobných slovech vlivného starosty Moskvy Sergeje Sobjanina. Hlavní ekonom ruské rozvojové banky Andrej Klepač zase přišel o práci, když otevřeně popsal úskalí, která hrozí ruské ekonomice v souvislosti s válkou na Ukrajině.