Černobyl (ilustrační foto) FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Ostřelování největší evropské jaderné elektrárny budí obavy po celé Evropě. Následky možného výbuchu záporožské elektrárny jsou totiž často srovnávány s nehodou, která se v roce 1986 odehrála v Černobylu. Tehdy se radiace rozšířila do mnoha evropských států a ohrozila zdraví a životy tamějších obyvatel. Tento černý scénář se však údajně opakovat nebude.
Téma jaderné katastrofy se diskutuje de facto od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Hovořilo se o možném použití atomových zbraní ze strany Ruska, nyní se více skloňuje nebezpečí šířící se radiace, která by mohla uniknout z elektrárny v Záporoží. Často se objevuje příměr k události z roku 1986. Podle webu CNN se ovšem přední odborníci na jadernou problematiku shodují, že možná katastrofa by se s tou v Černobylu vůbec nedala srovnávat.
Šíření radiace by totiž na rozdíl od Černobylu údajně „odneslo“ nejbližší okolí elektrárny. „Není příliš pravděpodobné, že by tato elektrárna byla poškozena,“ sdělil Leon Cizelj, prezident Evropské jaderné společnosti. „Ve velmi nepravděpodobném případě, že by k tomu došlo, by radioaktivní problém postihl především Ukrajince, kteří žijí v okolí. Nešířil by se po celé východní Evropě, jako tomu bylo v případě Černobylu,“ dodal.
Srovnání s katastrofou v Černobylu by se podle svých slov vyvarovala také Lenka Frýbortová z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT. „Černobyl byl jiný typ reaktoru. Přeci jen úroveň bezpečnosti byla jiná, než jakou známe dnes. Záporožská jaderná elektrárna je moderní elektrárna, která je srovnatelná s tím, co máme v Temelíně,“ popsala deníku FORUM 24 s tím, že jejich konstrukce je velmi robustní. „Spíše je to strašení symbolem Černobylu,“ řekla Frýbortová.
Pokud by podle ní došlo k explozím na klíčových zařízeních Záporožské jaderné elektrárny, vedlo by to k havárii jednoho nebo více reaktorů. „Pro Ukrajinu, pro okolí do 100 kilometrů, by to byla tragédie. Došlo by k úniku radioaktivních látek a kontaminaci bezprostředního okolí,“ dodala jaderná inženýrka z ČVUT s tím, že Česká republika by ohrožena nebyla.
Podle Cizelje by se jednalo o podobný případ, jaký svět sledoval v roce 2011 při havárii v Japonsku. „Fukušima je lepší analogie než Černobyl,“ souhlasí spoluředitel programu jaderné politiky Carnegie Endowment for International Peace John Acton. „V takovém případě může být nutná evakuace desítek kilometrů kolem elektrárny, zejména po větru,“ dodal s tím, že při válečných bojích by taková akce byla velmi těžko proveditelná.
Nejvíce zasaženi by byli Ukrajinci žijící v okolí elektrárny a její zaměstnanci. Zatímco v případě Černobylu bylo kontaminováno zhruba 150 tisíc kilometrů čtverečních, případná nehoda v Záporoží by údajně rozehnala radioaktivní spad do vzdálenosti maximálně dvaceti kilometrů od elektrárny. I proto se experti chtějí vyhnout srovnání s nehodou, která se odehrála před 36 lety, a upozorňují, že obě jaderné elektrárny jsou odlišné.
V černobylské elektrárně byly použity reaktory RBMK z dob Sovětského svazu s grafitovým moderátorem, které postrádaly moderní ochrannou konstrukci, betonovou a ocelovou kopuli, jež měla zabránit jakémukoli úniku radiace, připomíná CNN. Každý ze šesti reaktorů v záporožské elektrárně naopak obsahuje tlakovodní reaktory uzavřené v masivní ocelové nádobě umístěné v betonové ochranné budově. Konstrukce se nazývá VVER, což je ruská zkratka pro vodní energetický reaktor.
„Brzdy těchto typů reaktorů jsou mnohem lepší,“ řekl Cizelj. „Pokud by došlo k poškození těchto reaktorů, bylo by mnohem jednodušší je odstavit,“ vysvětlil. Acton ovšem krotí přehnaný optimismus. „Stejně jako všechny jaderné elektrárny obsahuje i záporožská různé bezpečnostní systémy, které jsou za normálních okolností vysoce účinné,“ říká odborník. „Problém je v tom, že jaderné elektrárny nejsou navrženy pro válečné zóny a za pravděpodobných okolností by všechny tyto systémy mohly selhat,“ varuje.
