Komunisté v Čelákovicích (uprostřed a vpravo) vyvolávali potyčky, které musela řešit policie. FOTO: Jenny Nowak / FORUM 24
FOTO: Jenny Nowak / FORUM 24
Komunisté se jako každý rok i letos 28. září sešli v Čelákovicích u Prahy u pamětní desky strážmistra Honzátka, kterého v ozbrojeném odporu proti režimu právě toho dne roku 1951 při přepadení stanice zabila odbojová skupina bratří Mašínů. Současně se dostavila asi desítka odpůrců, kteří do megafonu předčítali jména lidí zavražděných komunisty a provolávali Mašínům slávu. Na to komunisté a jejich příznivci reagovali nejprve nadávkami, pak potyčkami a nakonec ranami pěstí. Agresora na místě ztotožnila policie.
Členové místní organizace KSČM, spolu s Klubem českého pohraničí, provázaným s komunistickou stranou a Společností Ludvíka Svobody, se v počtu necelých třiceti účastníků shromáždili před domem, kde se v 50. letech nacházela služebna Sboru národní bezpečnosti (SNB). 28. 9. 1951 vnikli Ctirad Mašín, Milan Paumer a Zbyněk Janata pod záminkou ohlášení nehody na stanici, aby se tam zmocnili zbraní. Příslušníka SNB Jaroslava Honzátka vylákali ven, ukradenou sanitkou odvezli, spoutali a přivezli zpět. Z obavy, aby je později nemohl identifikovat, ho pak Ctirad Mašín podřízl dýkou.
U portrétu strážmistra Honzátka, postaveného před bývalou strážnicí, komunisté a jejich příznivci pouštěli z reproduktorů českou hymnu. K pamětní desce, která byla po pádu totalitního režimu odstraněna a 28. září 2016 místními komunisty znovu instalována, pokládali kytice a v proslovech připomínali výročí jeho smrti.
Na protější straně ulice se sešla asi desetičlenná skupina antikomunistů, odpůrců komunistického vidění světa. Do megafonu hlasitě předčítali znění platného zákona, konkrétně Zákona č. 198/1993 Sb o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu. „Parlament konstatuje, že Komunistická strana Československa, její vedení i členové jsou odpovědni za způsob vlády v naší zemi v letech 1948-1989, a to zejména za programové ničení tradičních hodnot evropské civilizace, za vědomé porušování lidských práv a svobod, za morální a hospodářský úpadek provázený justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů…“ zněly některé pasáže zákona.
„Používal k perzekuci občanů všech mocenských nástrojů, a to zejména popravoval, vraždil je a žalářoval je ve věznicích a táborech nucených prací, při vyšetřování a v době žalářování vůči nim používal brutální metody včetně fyzického a psychického mučení a vystavování nelidským útrapám, zbavoval je svévolně majetku a porušoval jejich vlastnická práva,“ pokračovali čtením ze zákona. Kromě toho odpůrci předčítali ze seznamu jmen obětí komunistického režimu, lidí zavražděných na popravišti ve vykonstruovaných soudních procesech, včetně Milady Horákové.
Z řad komunistů nejdříve létaly nadávky a nejrůznější urážky. Za přítomnosti jejich hlavních hostí, prezidentského kandidáta KSČM Josefa Skály, známého mimo jiné svým líčením, jak v roce 1968 vítal sovětská okupační vojska na ruzyňském letišti, a komunistického exposlance Stanislava Grospiče zaznělo na mikrofon, že protestující jsou fašistická lůza.
Poté několik účastníků vzpomínkové akce přeběhlo silnici, fyzicky útočili a pokoušeli se vyvolat rvačku. Jeden z nich vytrhl předčítajícímu muži z rukou papíry se jmény zavražděných a hodil je na zem. Do příjezdu policejní hlídky stačil utéct. Jiný člen tábora komunistů udeřil do tváře autorku reportáže, která na celé akci i během popsaného incidentu pořizovala fotografie. Přivolaná policie muže na místě ztotožnila a dál bude věc zřejmě řešena formou přestupkového řízení.
Protestu se účastnil i Jiří Cihlář, člen spolku, s jehož pomocí byl v Lošanech, na místě někdejšího statku rodiny Mašínů, vybudován Památník tří odbojů. „Jsme tady proto, že se nám nelíbí, že i přes stále klesající preference zastává KSČM stejné názory jako předtím KSČ. Je to, jak praví zákon, strana, která prosazuje ideologii zločinnou a zavrženíhodnou a stále zastává ideu socialismu a třídního boje,“ řekl deníku FORUM 24.
